Mazlíček onemocní a platíte raketu. V Británii si ale na veterináře došlápli
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Britští veterináři budou muset zveřejňovat ceníky běžných služeb, předem vystavovat písemné odhady dražší léčby a upozorňovat klienty, pokud lze nabízené léky koupit levněji jinde. A dostali strop na poplatek za vystavení receptu.
Britský antimonopolní úřad CMA zavedl přísnou regulaci veterinářů. Jde o reakci na výrazný růst cen, které si účtují za své služby. Ty rostly oproti inflaci dvojnásobným tempem a navíc se trh výrazně zkoncentroval: šest největších skupin dnes v Británii vlastní více než dvě třetiny veterinárních praxí. A CMA se rozhodl, že si na tento trh posvítí.
Má k tomu proceduru „vyšetřování trhu“ a není to žádná formalita. Může vyústit v drastické regulace, a to – pozor, rozdíl oproti praxi u nás i ve většině zemí světa – aniž by potřeboval měnit zákony.
Vyšetřování ukázalo, že majitelé domácích zvířat často neměli dostatek informací pro srovnání cen. Mnohé ordinace neuváděly kompletní ceníky, klienti předem neznali náklady na dražší zákroky a řada lidí netušila, že léky lze po vystavení receptu koupit i u jiného prodejce.
Tak CMA zasáhl. Zavedl pravidla mají tuto informační nerovnováhu změnit – a vedle toho předepsal další drsné změny.
Veterinární ordinace budou povinně zveřejňovat ceny běžných konzultací a nejčastějších zákroků včetně například kremačních služeb. Léčba s očekávanou cenou nad v přepočtu cca 14 tisíc korun bude vyžadovat písemný odhad včetně následné péče a po ukončení léčby dostane klient položkovou fakturu. Ordinace budou zároveň jasně uvádět, zda patří do velké veterinární skupiny, nebo fungují jako samostatná praxe.
A také předepsal strop na poplatek za recept, a to na v přepočtu asi 600 korun.
Veterináři protestují…
Veterináři se proti změnám bouří – hlavně ti nezávislí. Varují, že omezení příjmů z receptů může vést ke zdražení konzultací nebo chirurgických výkonů, protože ordinace budou hledat náhradu za část dosavadních příjmů.
CMA naopak tvrdí, že hlavním cílem není plošné zlevnění každého zákroku, ale vytvoření trhu, kde budou klienti schopni ceny porovnávat a rozhodovat se s lepšími informacemi.
Profesní organizace zároveň upozorňuje, že menší praxe nesou náklady na provoz vlastních lékáren bez výhod rozsahu, které mají velké řetězce. To ale samozřejmě s danou regulací vůbec nesouvisí.
…ale řetězce jsou zticha
Veterináři během vyšetřování hájili vysoké ceny hlavně zaváděním nových metod (CT, magnetická rezonance, složité operace), nedostatkem personálu po Brexitu nebo obecně růstem nákladů na provoz. To všechno CMA uznává – ale s tím, že jde jen o částečné vysvětlení. Že především jde o selhání trhu.
V závěrech své analýzy CMA jasně uvedla, že jednou z hlavních příčin je koncentrace trhu. Ukázalo se, že velké veterinární skupiny měly v průměru ceny asi 18 % vyšší než nezávislé ordinace. A také že po převzetí nezávislých praxí velkými skupinami ceny během čtyř let typicky vzrostly přibližně o 9 % nad předchozí trend.
Z tohoto pohledu je zajímavé, že mezi opatřeními CMA není žádné „protikoncentrační“. Úřad přitom takové pravomoci má. Mohl by například nařídit prodej části ordinací velkých skupin, zakázat další akvizice v určitých regionech nebo oddělit některé činnosti.
Z dokumentů CMA vyplývá, že úřad dospěl k závěru, že rychlejší a přiměřenější nápravou jsou behaviorální opatření: transparentnost cen, usnadnění srovnání a větší konkurence u léčiv.
Psali jsme
Kdo si jednou pořídí elektromobil, spalovací motor už většinou nechce. V Kalifornii na to zareagovali tak, že podporu cílí výhradně na pořízení…
Přepsaná pravidla odvětví, a bez zákona
Při pohledu z Česka je zajímavý způsob, jakým tak významné změny vůbec vznikly. Zmíněná procedura Market Investigation, na jejímž základě pak britský protimonopolní úřad CMA zasáhl, je komplexní analýza. Řeší nejen dílčí problémy, ale jde po jejich příčinách. Takže zkoumá strukturu odvětví, vlastnické vazby, cenotvorbu i bariéry konkurence. A pokud dospěje k závěru, že trh nefunguje dostatečně konkurenčně, může uložit závazná nápravná opatření.
Takové pravomoci nejsou v Evropě běžné. Například český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může postihovat kartely, zneužití dominantního postavení nebo posuzovat fúze. Ale zásadní opatření typu povinné zveřejňování ceníků nebo cenové stropy pro celé odvětví by v Česku obvykle vznikaly změnou zákona připravenou ministerstvem, nikoli rozhodnutím samotného úřadu.