Menstruační hygiena – nová investice českých škol
foto: Zdroj: Pixnio / Michal Jarmoluk/Toalety
Od ledna 2026 budou muset všechny základní a střední školy v Česku zajistit, aby na dámských toaletách nechyběly menstruační potřeby. Nová povinnost se dotkne více než půl milionu dívek a mladých žen.
Konec tichého problému
Podle odhadů neziskových organizací se s tzv. menstruační chudobou, tedy nedostatkem prostředků na hygienu během menstruace, potýká až 38 tisíc dívek ve veku 12 až 18 let. Výsledkem je stres, absence ve škole nebo improvizovaná řešení, která mohou být zdravotně riziková.
Odborníci se shodují, že pro dívku je důležité, aby se v kritické chvíli nemusela stydět požádat o pomoc. To, že si potřebné vložky vezme přímo na toaletě, by mělo být přirozeným standardem, nikoliv luxusem.
Cena za důstojnost
Ekonomický rozměr změny není zanedbatelný. Ministerstvo odhaduje, že plošné zajištění menstruačních potřeb bude stát zhruba 120 milionů korun ročně. Peníze přitom nepůjdou ze státního rozpočtu přímo, ale školy je mají hradit ze svých provozních prostředků.
V průměru vyjde vybavení jedné dívky asi na stokorunu ročně. To se na první pohled nemusí zdát mnoho, ale při započítání více než půl milionu žákyň, jde o nezanedbatelnou položku. Zvlášť v době, kdy školy zápasí s rostoucími cenami energií, nájmu či potravin ve školních jídelnách.
Obce a kraje jako zřizovatelé škol se obávají logistiky: kdo bude zásobníky doplňovat, jak zabránit plýtvání nebo krádežím, a zda nebude potřeba více pracovníků údržby. Každá výdajová položka navíc přitom snižuje prostor pro investice do vybavení škol nebo podpůrných aktivit.
Mezinárodní trend
Česko se přitom připojuje k zemím, které podobná opatření už zavedly. Skotsko v roce 2020 jako první na světě vyhlásilo menstruační potřeby za základní veřejné právo a poskytuje je zdarma ve školách, univerzitách i veřejných budovách. Podobně postupují i některé státy USA nebo Austrálie.
Z ekonomického pohledu jde o snahu snížit bariéry ke vzdělání a posílit rovné podmínky. Dlouhodobé studie ukazují, že dívky, které mají stabilní přístup k menstruační hygieně, méně chybí ve škole a dosahují lepších výsledků. Pro stát se tedy investice může vracet ve formě vyšší vzdělanosti a produktivity.
Tabu, které stojí peníze
Menstruace byla dlouho společenským tabu a zároveň soukromým výdajem rodin. Jenže i zde platí ekonomická logika: pokud rodina nemá na základní hygienické potřeby, dítě zůstává doma a stát přichází o vzdělávací i budoucí pracovní kapacitu.
Podle sociologů má navíc opatření význam i symbolický: dává jasně najevo, že menstruace je běžná součást života, nikoliv stigma. Z pohledu firem či investorů jde o téma, které souvisí s rovnými příležitostmi a diverzitou – hodnotami, které se stále více promítají i do byznysu.
Psali jsme
Ženy jsou ve vedení firem stále v menšině. Situace v České republice je výraznější než jinde v Evropě. Podíl žen v top managementu je okolo 29…
Teorie vs. realita
Z praxe škol zatím přicházejí smíšené reakce. Někteří ředitelé krok vítají a připomínají, že vložky už dnes pořizují z grantů nebo darů. Jiní se obávají finanční zátěže a organizačních komplikací. Ministerstvo slibuje metodickou podporu a možnost čerpání dotací, pokud se náklady ukážou jako vyšší, než se čekalo.
Jisté ale je, že od ledna 2026 se vložky a tampony stanou povinnou součástí školního standardu. To, co dnes působí jako drobnost, může mít v praxi výrazný dopad – nejen na pohodu a důstojnost dívek, ale i na ekonomiku. Protože i tak „obyčejná“ věc, jako je dostupná menstruační hygiena, rozhoduje o tom, zda mladá generace dostane stejné šance uspět.