Muži zakrněli, ale české ženy pracují víc a víc, potvrdila historická data

Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tedy k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v dubnu 2,8 procenta. Meziročně je nižší o 0,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,3 procenta, u žen 3,4 procenta.

Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v dubnu 75,1 procenta. Oproti dubnu 2023 je nižší o 0,8 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 81,3 procenta, u žen 68,5 procenta. Údaje verifikoval a uveřejnil Český statistický úřad.

Deník Vektor se tentokrát nezabýval krátkou etapou časového srovnání, jako historickým vývojem. K tomu nám posloužily tabulky ČSÚ od roku 1993.

Statistici se jednatřicátým rokem zabývají zejména třemi parametry: mírou zaměstnanosti, obecnou mírou nezaměstnanosti a málo mediálně zmiňovanou mírou ekonomické aktivity. Právě poslední část nás zajímala nejvíc. Ukazuje růst výkonnosti práce mužů a žen od roku 1993 po jednotlivých měsících.

Drželi jsme se především žen. Dávno už neplatí, že ty by měly zůstávat v domácnosti a starat se o děti a o manžela. Z dat vyplývá, že ekonomická aktivita ženského pohlaví soustavně roste. V lednu 1993 šlo o 63,7 procenta, o deset let později o 62,6 procenta. V lednu roku 2013 se hranici posunula na 64 procent a sedmdesátiprocentní meta (70,2 procenta) byla pokořena v srpnu 2018. Následoval mnohaměsíční kolísavý vývoj, jehož aktuální hodnota činí 70,9 procenta. Průměr roku 2024 je o jednu desetinu nižší.

Od roku 1993 tak došlo k více jak sedmiprocentnímu nárůstu míry ekonomické aktivity u žen. U mužů hovoříme o růstu 3,1 procenta.