Mužské kluby ve vedení firem končí: EU nařizuje kvóty
foto: Zdroj: Pexels / Vlada Karpovich/Ženy ve vedení firem
Ženy jsou ve vedení firem stále v menšině. Situace v České republice je výraznější než jinde v Evropě. Podíl žen v top managementu je okolo 29 procent. Některé země EU přitom dosahují dokonalé vyváženosti. Unie proto zavádí povinné kvóty pro všechny.
Česko ženy do vedení firem nepouští
Ve vedení velkých firem stále dominují muži. Česká republika v tomto ohledu zaostává za většinou zemí Evropské unie, přestože ženy tvoří polovinu populace i pracovní síly. EU však přitvrzuje –směrnice o genderové rovnováze v představenstvech stanoví jasné kvóty. Co to bude znamenat pro české podniky?
Podle údajů Dun & Bradstreet pouze v případě 17 % firem tvoří statutární orgán výhradně ženy, zatímco u 70 % společností jsou to muži. Smíšené vedení má 13 % firem, ovšem s mužskou převahou. Ze statistik Evropského institutu pro rovnost mužů a žen (EIGE) vyplývá, že ve správních radách největších kótovaných společností, dozorčích radách či představenstvech je 26 % žen, v EU je to přitom 34 %. Podíl mužů je v ČR 74 % a v Unii 66 %.
Nejčastěji jde o obory HR, marketingu nebo CSR, zatímco technické, finanční či výkonné pozice zůstávají doménou mužů. „I když podíl žen v poslední dekádě mírně vzrostl, nerovné zastoupení obou pohlaví je stále, ve srovnání se západní Evropou, markantní a může mít nepříznivý vliv v rozhodovacích procesech firem,“ uvedla předsedkyně představenstva Dun & Bradstreet, Kateřina Klosová.
EU tlačí na změnu, ženy chce v top managementu
Zatímco Česko zůstává pod průměrem EU, u západních členských států je trend opačný. Například Francie zavedla povinné kvóty pro genderovou vyváženost už v roce 2011 a dlouhodobě se drží na špici žebříčku podílu zastoupení žen na manažerských pozicích. Eurostat uvádí číslo 49,8 %. Dokonalé genderové vyváženosti (tj. 50 %) dosáhla i Itálie. Nad 40 % se již několik let drží například Belgie, Dánsko a další. Naopak výrazně nejhůř je na tom s necelými 9 % Kypr. ČR je na 18. příčce s podílem 28,8 %.
EU proto v roce 2022 schválila směrnici „Women on Boards“. Ta ukládá velkým kótovaným společnostem povinnosti dosáhnout do poloviny roku 2026 alespoň 40% zastoupení žen v dozorčích radách, nebo 33% v širším vedení. Pokud firmy požadavek nesplní, musí být schopné prokázat transparentní výběrová řízení a odůvodnit daná rozhodnutí.
Směrnice se bude týkat také českých firem, které jsou obchodovány na burze – například ČEZ, Moneta Money Bank, Komerční banka nebo Kofola či Philip Morris ČR. I tyto firmy budou muset své vedení přizpůsobit novým pravidlům, jinak jim hrozí sankce. Podle loňských čísel kvóty splňuje například Komerční banka a Moneta, naopak problém má Kofola a ČEZ.
Kvóty: nutné zlo nebo efektivní nástroj?
Otázka, jestli kvóty skutečně pomáhají, rozděluje odbornou veřejnost. Zastánci argumentují, že bez tlaku zvenčí by se situace nezměnila. Kromě morálního argumentu o rovnosti se často zmiňuje také ekonomická logika – rozmanitější vedení vede ke komplexnějšímu rozhodování a vyšší odolnosti firem.
Na druhou stranu odpůrci povinných personálních nařízení upozorňují na riziko formální rovnosti bez reálného dopadu. Kvóty mohou vést k tomu, že budou upřednostňovány ženy bez ohledu na kompetence.
Přestože nařízení neřeší všechny problémy, lze očekávat, že napříč Evropou přinesou viditelnou změnu. V prostředí, kde rozhodnutí ovládal výhradně jeden typ leadershipu, diverzita a rovné příležitosti mohou být impulzem pro změnu. České firmy tak stojí před rozhodnutím – přijmout kvóty jako nutné zlo, nebo je využít jako příležitost k inovaci firemní kultury.
Psali jsme
Práce na letišti v zahraničí nabízí dobré platové podmínky a příležitost k získání nových zkušeností. Zároveň umožňuje poznat novou kulturu…