Mzdy budou povinně už v inzerátech. Široké rozpětí ale ženy odrazuje
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Výzkum ukázal, že ženy reagují méně často na pracovní inzeráty, které obsahují velmi široké rozpětí nástupní mzdy. Povinné zveřejňování mzdového rozpětí je přitom součástí evropské směrnice, kterou musí Česko v dohledné době transponovat.
Výzkum vědců z Cornell University ukazuje, že regulace zaměřená na snižování mzdové mezery mezi muži a ženami může mít i nečekané vedlejší efekty. Konkrétně povinné uvádění mzdového rozpětí v pracovních inzerátech může vést k tomu, že ženy se na danou pozici nebudou hlásit. Pokud je totiž mzdové rozpětí příliš široké, ženy to odrazuje.
Výzkum stojí na analýze deseti milionů pracovních inzerátů a na dvou navazujících studiích. Jedna sledovala zájem o nabízené pozice a průběh mzdových vyjednávání, druhá pak testovala, jak na zájemce zapůsobí změny v inzerátech.
Psali jsme
Nejpozději do sedmého června má Česká republika zavést do právního řádu evropskou směrnici o spravedlivém odměňování. Co z toho vyplývá…
Ukázalo se, že pro ženy je široké mzdové rozpětí důvodem k obavám, že skončí na jeho spodním konci – a že ty obavy jsou často oprávněné. Ukázalo se také, že ke zvýšení zájmu žen není nutné pásmo zužovat. Pozitivní dopad má i to, když je rozmezí doplněno informací o kritériích, podle nichž firma postupuje při vyjednávání. Možná překvapivě stačila i docela obecná formulace typu „…podle dosaženého vzdělání a praxe v oboru“. Největší pozitivní vliv ale mělo doplnění o typickou výši nástupní mzdy. V takových případech rozdíl mezi zájmem mužů a žen úplně mizel.
Mzdové rozpětí míří do Zákoníku práce
Výsledky studie přicházejí v době, kdy EU zavádí povinné zveřejňování nástupních mezd. V roce 2023 byla přijata směrnice o transparentnosti odměňování, která má přispět ke snížení rozdílů v odměňování mezi muži a ženami, tzv. gender pay gap. Jedním z jejích praktických nástrojů je právě povinnost sdělit kandidátům výši mzdy – nebo alespoň její rozpětí – ještě před pracovním pohovorem. Členské státy mají směrnici převést do národní legislativy do letošního června (a už teď je zjevné, že ČR bude patřit mezi státy, které to nestihnou).
Směrnice má za cíl, mimo jiné, aby uchazeči o práci měli informaci o nástupní mzdě k dispozici dřív než až během výběrového řízení. Směrnice ale řeší pouze samotnou povinnost tuto informaci zveřejnit. Neurčuje, jak široké může mzdové rozpětí být.
Psali jsme
Uchazeči o zaměstnání potřebují informace o organizaci, kam mají nastoupit – ale není jednoduché je získat. Pomoci by mohl standard, který by…
Ve Spojených státech – tedy v těch zhruba 14 státech, kde platí povinnost zveřejňovat mzdu nebo mzdové rozpětí v inzerátech – se zákony obvykle snaží mzdová rozpětí omezit. Pracují však s jen vágními omezeními typu „uvedené rozpětí musí odpovídat nabídce, kterou zaměstnavatel skutečně zamýšlí dát“. Žádný stát nemá pro šířku nabízeného mzdového pásma tvrdé limity nebo povolené odchylky. V praxi se tak často objevují velmi široké intervaly – někdy je horní mez až dvojnásobkem té dolní.
V případě chystané novelizace Zákoníku práce by stálo za zvážení zavést alespoň takové upřesnění pro mzdové rozpětí, jako mají například ve státech New York nebo Colorado. Jinak hrozí, že když se ženy v Česku budou chovat stejně jako ty v Americe, nová regulace způsobí víc škod než užitku.