Na kolik vyjdou povodně? Stát vyčlenil 40 miliard, schodek vzroste

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s příjmy ve výši 2 086,1 miliardy korun a s výdaji ve výši 2 327,1 miliardy korun, předkládá do Poslanecké sněmovny Vláda ČR. A spolu s ním kvůli povodním i novelu zákona o státním rozpočtu pro letošek. Ta bude projednána ve stavu legislativní nouze, který umožňuje zkrácení lhůt mezi jednotlivými čteními zákona. Novelu státního rozpočtu 2024 začnou poslanci projednávat už v úterý 1. října.

Investice do dopravní infrastruktury, navýšení peněz na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na krytí následků zářijových povodní, to vše zahrnuje návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 mld. Kč. Deník Vektor informovala Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí Ministerstva financí ČR (MF).

Schodek letošního rozpočtu se prohloubí na 282 miliard

Rozpočet se vyrovnává i s následky zářijových povodní, a to jak posílením výdajů  roku 2025 o 10 mld. Kč proti srpnovému návrhu, tak novelou letošního rozpočtu, která zvýší výdaje a výsledný deficit o 30 mld. Kč. Schodek letošního rozpočtu se tak prohloubí na 282 mld. Kč.

„Veřejné rozpočty se mají postarat o obnovu veřejné infrastruktury, dodatečně jsme proto do rozpočtů 2024 a 2025 přidali celkem 40 mld. Kč, a to do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Převážná část půjde z letošního rozpočtu v rámci jeho novely,“ říká ministr Stanjura s tím, že ačkoliv budou rozpočtové deficity navýšeny, neznamená to, že celá tato povodňová rezerva bude skutečně využita. 

„Povodňové výdaje jsou zatím pouze hrubě odhadnuté na horní hranici, protože škody ještě nejsou vyčísleny. Skutečné výdaje na rekonstrukci oblastí postižených povodněmi se budou odvíjet až od konkrétních dotačních programů, které jednotlivá ministerstva vyhlásí, až budeme mít z krajů přesnější odhady škod. Dle mého odhadu budou tak skutečné výdaje rozpočtu na škody po povodních nižší, než jak je plánuje novela roku 2024 i návrh rozpočtu na příští rok,“ dodává ministr financí.

Dá se ještě ušetřit?

Také Dominik Rusinko, analytik ČSOB, ve svém komentáři k návrhu státního rozpočtu uvádí, že je dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší. „Finální vyúčtování povodňových škod k dispozici není, hrubé odhady se ale pohybují v řádech vyšších desítek miliard korun. V minulosti platilo, že státní rozpočet sanoval zhruba 25 % objemu škod, zatímco na pojišťovny typicky připadal největší podíl, přibližně poloviční. Pojišťovny zatím odhadují (pojištěné) škody v rozsahu 17 miliard korun, přičemž polovina jde za domácnostmi, druhá za podniky,“ upozornil Deník Vektor Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

K financování povodňových škod budou podle něj dále využity zdroje na úrovni krajů a obcí. „Ty jsou v nebývale dobré finanční kondici – jen za první polovinu roku hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem 83 mld. korun. Na jejich účtech pak leží dohromady téměř 530 (!) miliard korun. Obnova regionální infrastruktury je přitom přesně tím důvodem, kdy otevřít kasu a začít (konečně) investovat do projektů s vysokými multiplikačními efekty. Ty jsou zvláště důležité ve strukturálně postižených regionech, jako je povodněmi těžce zasažený Moravskoslezský kraj,“ domnívá se Rusinko.

Priority vlády: školství, věda, výzkum, inovace

Struktura výdajů státního rozpočtu odráží podle MF priority vlády. Finance určené na školství byly v kapitole Ministerstva školství navýšeny o 21,9 mld. Kč včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více. Vláda tak využila 1,0 mld. Kč, kterou měla k dispozici jako rezervu do maximálního povoleného rozpočtového deficitu podle výdajových rámců.

Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. Kč včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT (22,9 mld. Kč, nárůst o 2,4 mld. Kč). Posíleny budou i rozpočty kapitol Akademie věd České republiky (AV ČR), Technologické agentury České republiky (TAČR), Grantové agentury České republiky (GAČR) nebo Ministerstva zdravotnictví.

Zahájí se výstavba 100 kilometrů dálnic

Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje Ministerstva dopravy dosáhnou celkové výše 93,3 mld. Kč včetně zdrojů z EU (nárůst o 51 mld. Kč).

„Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 km, například Pražského okruhu v úseku z Běchovic k D1, další část dálnice D35 do Lipníka n. Bečvou nebo obchvat Břeclavi. Rozšiřovat se budou také železniční koridory,“ uvádí ministr Stanjura.

Státní zaměstnanci si mají polepšit o pět procent, učitelé o sedm

Pro učitele, kteří mají zákonem garantováno 130 % průměrné mzdy, bylo vyčleněno na platy o 7 % více než loni (celkem 103,5 mld. Kč, nárůst o 6,6 mld. Kč), pro ostatní státní zaměstnance počítá rozpočet s nárůstem objemu peněz na platy o 5 % (celkem 286 mld. Kč, nárůst o 19,4 mld. Kč). V jejich případě se však ještě musí rozhodnout, zda navýšení půjde výhradně do tarifní složky, nebo i do té nadtarifní a v jakém poměru.

Na obranu dvě procenta HDP

Největšími rozpočtovými kapitolami (se zahrnutím peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 968,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 42,2 mld. Kč vzhledem ke zvýšení povinných výdajů ze zákona), Ministerstvo školství s rozpočtem 290,8 mld. Kč (meziročně +21,9 mld. Kč), Všeobecná pokladní správa s 269,1 mld. Kč (pokles o 4,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,4 mld. Kč (navýšení o 3,2 mld. Kč) a Ministerstvo dopravy s rozpočtem 139,5 mld. Kč (navýšení o 35,8 mld. Kč).

„Dodržíme náš závazek, že na obranu, na vnější bezpečnost České republiky půjdou dvě procenta HDP, a přidali jsme také peníze na sport, aby děti, mladí lidé měli možnost dostatečně se věnovat sportovním aktivitám. Rozpočet Národní sportovní agentury jsme zvýšili o jednu miliardu korun,“ uvedl premiér Petr Fiala v tiskové zprávě Vlády ČR.

Očekává se růst příjmů státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.

Pirát Bartoš: Rozpočet nepamatuje na rozvoj regionů

Nespokojenost s návrhem rozpočtu vyjádřil Ivan Bartoš, odvolaný ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů v demisi.

„Při jednání o rozpočtu na příští rok ministr Stanjura nevyslyšel žádné mé argumenty. Ignoroval závazek vlády pomoci obcím a městům, ve kterých se lidem špatně žije kvůli chybějícím službám, školkám, bydlení. Jsou to hospodářsky a sociálně ohrožená území, ve kterých žije asi čtvrtina obyvatel Česka. Na jednání vlády jsem rozpočet nepodpořil – kromě rozvoje regionů nedostatečně pamatuje také na univerzity nebo investice do regionálního školství a vzdělávání obecně,“  informoval Bartoš Deník Vektor prostřednictvím oddělení komunikace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

MMR chybí 8,8 miliard

Vláda schválila pro kapitolu MMR celkový rozpočet na rok 2025 ve výši 13,3 miliardy korun. Prostředky čistě ze státního rozpočtu bez evropských zdrojů tvoří částku 5,96 miliardy korun. Návrh podle MMR nezohledňuje další významné potřeby ze zdrojů státního rozpočtu v celkové výši 8,8 miliardy korun – jedná se především o prostředky na realizaci politiky regionálního rozvoje.

Za současného stavu schváleného rozpočtu bude muset Ministerstvo pro místní rozvoj prakticky rezignovat na podporu stabilizace a rozvoje ohrožených území, bezbariérových přístupů a výstavbu výtahů, budování infrastruktury v cestovním ruchu apod.

„K čerpání prostředků Evropské unie chybí ministerstvu minimálně 860 milionů korun ze státního rozpočtu, které jsou potřeba na spolufinancování. To může vést k tomu, že MMR, respektive Česká republika nevyužije evropské zdroje v celkové výši 7 miliard. Dále chybí více než 1 miliarda na případnou pomoc základním školám v už zavedených programech, ve kterých se čerpají evropské prostředky. V provozních výdajích samotného ministerstva a jeho organizací chybí další zdroje ve výši zhruba 1,3 miliardy korun, které jsou nezbytné na řešení otázek kybernetické bezpečnosti, provozu IT systémů, úhrady služeb apod.,“ informoval Deník Vektor Petr Waleczko, vedoucí oddělení komunikace MMR.

Zdroje: Vláda ČR, MF, MMR, ČSOB