Na konci třetího čtvrtletí se státní dluh vyšplhal na neskutečných 3,115 bilionu korun
foto: Pixabay.com/Free for commercial use
Český státní dluh se od počátku letošního roku navýšil o 220 miliard korun. Na konci třetího čtvrtletí tak dosáhl neuvěřitelných 3,115 bilionu korun. V průměru to čistě hypoteticky znamená, že na každého Čecha padá dluh ve výši necelých 287 tisíc korun.
Ministerstvo financí České republiky uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu, že hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci září dosáhl 180,7 miliardy korun.
Ve zprávě dále ministerstvo uvádí, že větší část státního dluhu pokrývají dlouhodobé a střednědobé státní dluhopisy, které byly vydány na domácí půdě. V prvních třech čtvrtletí roku 2023 byly prodány tyto dluhopisy v hodnotě 407,6 miliardy korun. „Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů činil 4,5 % p. a. při jejich průměrné zbytkové době do splatnosti 8,5 let,“ uvedlo ministerstvo.
Počátkem letošního roku činil státní dluh 2,89 bilionu korun. V červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu uvedlo Ministerstvo financí, že za celý rok se předpokládá nárůst státního dluh na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení by ke konci roku 2023 měla být 42,7 procenta HDP, stejně jako tomu bylo na konci roku 2022.
Psali jsme
Symbolicky za pět minut dvanáct představila vláda Petra Fialy ve čtvrtek 11. května 2023 ozdravný plán pro veřejné finance Česko ve formě. Jeho…
Z celkového množství vydaných státních dluhopisů je 5,7 procent takových, které mají splatnost kratší než jeden rok. Dále je 20 procent těchto dluhopisů je splatných v rozmezí jednoho až tří let a 16,6 procent mezi třemi až pěti lety. Zahraniční investoři vlastní necelých 30 procent z celkového objemu vydaných dluhopisů. Zbylé množství je ve vlastnictví českých bank.
Dle dostupných informací na informačním portálu Ministerstva financí ČR je státní dluh tvořen především státními pokladničními poukázkami, střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy vydanými na domácím trhu a dále například krátkodobými zápůjčkami či státem vydanými směnkami.
Státní dluh každým rokem narůstá. Za poslední léta se objevilo jen pár případů, kdy se státní dluh snížil. Ministerstvo financí ČR ve svých statistikách uvádí, že za posledních deset let se zvedl státní dluh téměř o polovinu, jak lze vidět v uvedené tabulce.
Vývoj státního dluhu 2000–2022 (v mld. korun)
|
2000
|
289,3
|
2001
|
345,0
|
2002
|
395,9
|
2003
|
493,2
|
2004
|
592,9
|
2005
|
691,2
|
2006
|
802,5
|
2007
|
892,3
|
2008
|
999,8
|
2009
|
1 178,2
|
2010
|
1 344,1
|
2011
|
1 499,4
|
2012
|
1 667,6
|
2013
|
1 683,3
|
2014
|
1 663,7
|
2015
|
1 673,0
|
2016
|
1 613,4
|
2017
|
1 624,7
|
2018
|
1 622,0
|
2019
|
1 640,2
|
2020
|
2 049,7
|
2021
|
2 465,7
|
2022
|
2 894,8
|
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
S tímto vývojem to vypadá, že se Česká republika dluhu jen tak nezbaví a je pravděpodobné, že bude dále růst. Míra zadlužení vůči tuzemskému HDP nyní činí 43,1 procenta.