Neprodáme. Nizozemsko se bojí amerických tajných služeb
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Nizozemská vláda zablokovala prodej poskytovatele cloudových služeb, který provozuje kritický systém pro digitální identitu občanů. Kupujícím neměla být nějaká podezřelá čínská nebo ruská firma, ale americký technologický gigant.
Transakce, kdy by americký Kynydryl koupil nizozemského konkurenta Solvinity, dávala pro obě strany byznysový smysl a byla před dokončením. Nizozemský úřad pro prověřování investic však dospěl k závěru, že transakce představuje možné riziko pro veřejný zájem, a doporučil její úplný zákaz. Vláda doporučení převzala a obchod zablokovala. Ve zveřejněném dopisu pro parlament konkrétní důvody neuvádí, zmiňuje pouze obecně ochranu veřejného zájmu.
Solvinity patří mezi firmy zajišťující provoz systémů pro DigiD, nizozemskou digitální identitu. Přes ni se občané přihlašují ke státním službám, zdravotním pojišťovnám nebo daňovým úřadům. Když se na konci roku 2025 objevila informace o plánovaném převzetí americkou společností, rozpoutala se debata nad otázkou, zda může být infrastruktura využívaná nizozemským státem pod kontrolou společnosti podléhající americké jurisdikci.
Nejčastěji zmiňovaným argumentem je americký CLOUD Act. Ten za určitých okolností umožňuje americkým úřadům požadovat data od amerických společností, i když jsou uložena mimo území Spojených států. Kritici akvizice upozorňovali, že po převzetí by se provozovatel části kritické digitální infrastruktury dostal pod režim amerického práva.
Psali jsme
V květnu 2025 vyšla na povrch znepokojivá zjištění týkající se fotovoltaických elektráren (FVE) a jejich klíčových komponent – střídačů…
V odborných debatách o digitální suverenitě se pravidelně objevují také pravomoci, které americká legislativa dává tajným službám. Nejobávanější je nástroj National Security Letter – jde o příkaz poskytnout součinnost tajným službám a současně o zákaz kohokoli o tom informovat. Zákaz, v angličtině „gag order“, se vztahuje i na samotnou skutečnost, že daná osoba NSL vůbec obdržela.
Problém je, že NSL může dostat kterýkoli Američan kdekoli na světě. A může samozřejmě NSL napadnout – ale to ho nezbavuje povinnosti se jím do doby pravomocného rozhodnutí soudu řídit.
Neexistuje žádný veřejný důkaz, že by právě tyto nástroje hrály v nizozemském rozhodnutí konkrétní roli. Z pohledu státu však může být důležitá už samotná existence právního rámce, který dává cizí vládě určitou pravomoc vůči firmě provozující kritickou infrastrukturu. Ostatně, to bylo hlavním argumentem proti rostoucí přítomnosti technologií čínské polostátní firmy Huawei v telekomunikační infrastruktuře západních zemí.
Podobnost s Čínou
Nizozemský systém prověřování zahraničních investic (a podobné úřady v dalších zemích EU) vznikal v době, kdy Evropa začala řešit rostoucí vliv čínských technologických firem a závislost na zahraničních dodavatelích kritické infrastruktury.
Jedním z hlavních impulsů byla právě debata kolem společnosti Huawei a budování sítí 5G. Evropské vlády tehdy řešily, zda může být telekomunikační infrastruktura závislá na technologiích firmy, která podléhá čínské jurisdikci. Pozornost se postupně rozšířila i na další oblasti – energetiku, polovodiče, logistiku nebo přístavy.
Výsledkem byl vznik investičních screeningů, které mají státu umožnit zasáhnout ještě před dokončením transakce, pokud by převzetí mohlo vytvořit bezpečnostní riziko.
Psali jsme
Francouzský IT gigant Atos prezentoval nové členy firemního vedení a snaží se ukázat, že dokáže přežít. Zdaleka není jisté, že se mu to podaří –…
Případ Solvinity ukazuje, jak výrazně se za několik let změnilo chápání těchto rizik. Nástroje vytvořené především jako reakce na obavy z čínského vlivu byly nyní použity proti americké společnosti. Zatímco v minulosti se pozornost soustředila na výrobce telekomunikačních zařízení nebo provozovatele přístavů, dnes se stejné otázky objevují u cloudových služeb, datových center a systémů digitální identity.
Změnila se i samotná definice strategické infrastruktury. Elektrárna, přístav nebo telekomunikační síť představují fyzické objekty, jejichž význam je zřejmý na první pohled. DigiD je naproti tomu software. Pokud by však přestal fungovat, miliony občanů by se nedostaly k daňovým službám, zdravotnímu systému ani k řadě dalších státních agend. Pro fungování státu je tedy podobně důležitý jako některé tradiční infrastrukturní sítě.
Podobný příběh jako Kynydryl prožil i český podnikatel Daniel Křetínský, když se zajímal koupi části problémy zmítané francouzské technologické skupiny Atos. Firma zajišťuje služby pro stát, obranu i jaderný sektor, a otázka vlastnictví se proto rychle proměnila v otázku národní suverenity. Na rozdíl od případu Kynydryl však nedošlo k oficiálnímu zablokování, ale akcionáři si – proč asi – prodej Křetínskému rozmysleli.