Neurochirurg Májovský: Mozkové nádory už nejsou rozsudek

Mozkové nádory se v Česku diagnostikují jenom u zhruba 6 až 8 lidí ze 100 tisíc ročně, přesto patří k diagnózám, které vyvolávají největší obavy. Podle neurochirurga Martina Májovského se ale realita rychle mění – díky technologiím i lepší diagnostice.

Mozkový nádor zůstává jedním z nejvíce obávaných onemocnění. Je to proto, že mozek řídí pohyb, řeč – vlastně osobnost jako celek. Takže jakýkoli zásah do struktury a fungování mozku má na člověka přímý a viditelný dopad. „Mozek je orgán, který řídí úplně všechno. Proto slova ‚mozkový nádor‘ vyvolávají větší obavy než jiné nádory,“ popisuje v rozhovoru pro magazín iGlanc neurochirurg docent Martin Májovský z pražské Ústřední vojenské nemocnice, který byl zařazen do žebříčku nejlepších lékařů Česka magazínu Forbes. 

Docent Májovský ale zdůrazňuje, že pojem „mozkový nádor“ označuje široké spektrum stavů. Vedle agresivních diagnóz, jako je glioblastom, existují i nezhoubné, pomalu rostoucí nádory typu meningeom. Prognózy se výrazně liší a například meningeom lze chirurgicky odstranit s velmi dobrým výsledkem. Klíčovým parametrem je vedle biologické povahy nádoru také jeho umístění v mozku.

Mechanismus odhalení nádoru se opírá o kombinaci klinických příznaků a zobrazovacích metod. Typické symptomy, jako třeba bolesti hlavy, poruchy řeči, koordinace nebo epileptický záchvat, totiž často vznikají utlačováním konkrétních míst mozkové struktury – což může mít na svědomí právě rozšiřující se nádor.

„Příznaky velmi závisí na tom, v jaké části mozku se nádor nachází,“ vysvětluje Májovský. A dodává, že charakteristické je postupné zhoršování stavu, což vede k tomu, že pacienti často příznaky dlouho přehlížejí a přicházejí k lékaři se zpožděním.

Zásadní roli dnes hraje magnetická rezonance. Ta umožňuje přesně určit velikost, tvar i lokalizaci nádoru a přímo vstupuje do plánování operace. Díky širší dostupnosti těchto metod roste i počet náhodných nálezů – nádory se zachytí dříve, často ještě před rozvojem výrazných příznaků. „Dnes se tato vyšetření dělají při některých úrazech automaticky,“ vysvětluje docent Májovský.

Psali jsme

Revoluce ve zdravotnictví: První operace přes 5G síť v Česku

Vojenská nemocnice Brno provedla první operaci vedenou na dálku. Využití 5G technologie slibuje vyšší bezpečnost i efektivnější spolupráci…

01. 10. 2025

Ekonomika

Operace: od rizika k přesné navigaci

Neurochirurgie prošla v posledních letech výraznou technologickou transformací. Zásadní změnou je přechod od „odhadované“ operace k přesně navigovanému zákroku. „Dnešní neurochirurgie využívá neuronavigaci, což je v podstatě GPS pro mozek,“ vysvětlil pro iGlanc docent Májovský. K tomu se přidávají operační mikroskopy, exoskopy, peroperační magnetická rezonance nebo monitorování funkcí mozku během zákroku.

Výsledkem je vyšší přesnost a zároveň menší riziko poškození klíčových center. V některých případech se operuje při vědomí pacienta, například u nádorů v řečových oblastech, kde je potřeba průběžně kontrolovat funkci. Samotná operace trvá typicky 2 až 8 hodin.

Chirurgický zákrok tvoří základ léčby, ale jeho role se liší podle typu nádoru. U benigních nálezů může znamenat definitivní řešení. U agresivních nádorů jde spíše o jednu část komplexní terapie.

„Velký posun přináší genetické a molekulární vyšetření nádorů,“ uvádí Májovský. Tyto analýzy umožňují cílenější léčbu a lepší stratifikaci pacientů. Vedle operace se běžně využívá radioterapie a chemoterapie, v některých případech se volí i strategie sledování bez okamžitého zásahu.

Umělá inteligence a automatizace

Vedle neuronavigace je druhou zásadní transformací neurochirurgie – ale i medicíny jako takové – nástup umělé inteligence. V rozhovoru pro magazín Forbes docent Májovský vysvětluje, že nejde o doplněk, ale o systémovou změnu.

„Je to otázka pár let, kdy bude mladý doktor rutinně používat poradce v podobě certifikovaného nástroje s AI,“ říká docent Májovský. V praxi jde například o analýzu snímků, strukturování zdravotnické dokumentace nebo podporu rozhodování.

Experimenty, na kterých se Májovský podílel, ukazují konkrétní dopady: při interpretaci rentgenů zlepšila AI přesnost lékařů o zhruba deset procent. V jiných scénářích – například v urgentní medicíně – byl rozdíl ještě výraznější.

Vojenské prostředí je podle docenta Májovského zvláště vhodné pro inovace. „Omezené zdroje a vysoký tlak vytvářejí podmínky pro rychlejší implementaci například umělé inteligence. V kritických podmínkách platí, že i nedokonalý nástroj je lepší než žádný.“

Vývoj podle docenta Májovského směřuje k postupné automatizaci jednotlivých částí medicíny: „V první fázi bude systém radit, jaký má být další krok. Ve finále může operaci provést sám“. A vysvětluje, že limitem není software, ale hardware – zejména přesnost robotických systémů a jejich citlivost.

Mozkové nádory sice zůstávají vážným onemocněním, ale kombinace včasnější diagnostiky, přesnější chirurgie a cílené léčby mění prognózu i průběh onemocnění. Posun je obrovský, shrnuje docent Májovský, a dodává, že i diagnóza, která byla dříve vnímána jako téměř definitivní, získává mnohem širší spektrum možných scénářů – od plného vyléčení po dlouhodobé zvládání nemoci.