Neuspět se startupovým projektem nemá být tragédie. V Evropě ale často je
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Dramaticky vyšší náklady na selhání jsou podle studie jedním z hlavních faktorů, proč evropské technologické firmy raději investují do postupných změn než do převratných inovací.
Týdeník The Economist zveřejnil článek s titulkem Jak Evropa drtí inovace, který klade otázku, proč v Evropě nevzniká stejné množství průlomových technologických firem jako v USA, přestože tady firmy investují do výzkumu a vývoje v relativně vysokém rozsahu. Článek vychází z analýzy Institutu pro tvorbu evropských politik (IEP) na Bocconi University a odkrývá konkrétní mechanismus, který může být pro mladé technologické firmy v Evropě fatální: jsou to vysoké náklady na selhání. Obava z těchto nákladů vede evropské startupy k nepoměrně větší averzi k riziku, než mají startupy ve Spojených státech. A právě nutnost „hrát bezpečně“ evropské startupy omezuje v rozletu. Důsledkem je, že dávají přednost bezpečnějším projektům a těm disruptivním se raději vyhýbají.
Psali jsme
Americký ministr obchodu avizoval, že vláda bude usilovat o podíl na výnosech z patentů vzniklých díky grantům financovaným z veřejných…
Největším problémem je propouštění
Hlavní číst nákladů na selhání připadá podle analytiků z IEP (používají pojem „náklady na restrukturalizaci“ – myšleno vyvolanou krachem projektu) na náklady spojené s propouštěním, výpověďmi, soudními spory, odstupným, náklady na přesun expertů či přestavbu týmů. Analýza ukazuje, že pro evropské firmy - v porovnání s americkými – jsou tyto restrukturalizační náklady dramaticky vyšší. Přepočteno na jednoho zaměstnance vycházejí na 31 měsíčních platů v Německu a dokonce 38 ve Francii – zatímco v USA to je pouze sedm platů.
U technologických projektů, zejména těch ambiciózních, které se pohybují na hraně možného, se za běžnou pravděpodobnost úspěchu bere podle IEP zhruba 20 procent. Čtyři z pěti takových projektů tedy skončí selháním – které má v Evropě drastické dopady, zatímco v ESA jsou výrazně mírnější.
Analýza IEP tím vysvětluje, proč je v USA v rizikových technologiích výrazně vyšší návratnost kapitálu – a tedy i výrazně vyšší ochota investorů do takových projektů investovat. Naproti tomu evropské investice typicky směřují do méně rizikových inovací např. ve strojírenství nebo v automobilovém průmyslu.
Psali jsme
Pravidelný žebříček evropských univerzit sestavený podle toho, kolik z nich vzešlo zakladatelů startupů a jak úspěšné jejich startupy jsou, je…
Co by startupy potřebovaly
Změny v podmínkách pro startupy jsou životně nutné – ale neměly by znamenat rezignaci na ochranu zaměstnanců. Musí jít o hledání rovnováhy: ne o likvidaci pracovních práv, ale o flexibilnější nástroje pro dynamické firmy. Příkladem by mohlo být zavedení speciálních pracovních režimů pro startupy (nižší procesní zatížení). Alternativně by bylo možné adoptovat dánský přístup: Ochranu zaměstnanců před propouštěním tam mají relativně velmi slabou – ale zato mají velmi robustní sociální síť pro ty, kdo by se propuštěním dostali do finančních problémů.
Snížení nákladů na selhání však není všelék, který by změnil Evropu v startupový ráj. Doufejme, že takovým všelékem bude – aspoň v Česku – připravovaný startupový zákon.