Stane se Nigérie vycházející hvězdou Afriky?
foto: Wavy_revolution / Pexels/Děti v nigerijském pralese
Nejlidnatější země Afriky a současně největší africká ekonomika, Nigérie, sice prochází velmi zběsilým ekonomickým vývojem plným růstů i pádů, ale mohlo by se jí blýskat na lepší časy. Paradoxem je, že za ním možná nepřímo bude americký prezident Donald Trump a jim zaváděná cla na výrobky z Kanady, Mexika a Číny.
Ještě předtím, než si přiblížíme současný potenciál Nigérie je potřeba si vysvětlit, jak překotným vývojem si největší ekonomika Afriky v minulých dekádách prošla. Po svém osamostatnění od Británie byla ekonomika Nigérie založena především na zemědělství. Zásadní zlom však nastal hned v 70. letech a 80. letech, když byly v zemi objeveny naleziště ropy. Nově založený ropný průmysl dle dat Světové banky rapidně zvýšil HDP na obyvatele z 93 dolarů až na 2161 dolarů v roce 1981. Na konci 80. let však Nigérie opět zažila ekonomický propad, který byl do jisté míry způsobený korupcí a politickou nestabilitou.
Ekonomika Nigérie jako na houpačce
Z krize se po několika rozumných ekonomických reformách začala země dostávat až zase na začátku nového milénia. HDP na hlavu opět rostlo a v roce 2014 dosáhlo svého vrcholu na hodnotě 3088 dolarů, po kterém však opět začal mírný pokles. Posledních několik let však nebylo pro nigerijskou ekonomiku příliš příznivých hned z několika důvodů. Měna země, nigerijská naira, byla na konci 80. let poprvé devalvovaná a od 90. let byla měna dále oslabována. Pád hodnoty měny, která měla ještě před více než 50 lety téměř stejnou hodnotu jako dolar šla ruku v ruce s rostoucí inflací a nezaměstnaností, ale rozhodující slovo měla obrovská závislost země na trhu s ropou.
Ekonomické reformy prezidenta Tinubu zatím na Nigérii fungují
Velkým problémem, se kterým se nová vláda Nigérie v čele s prezidentem Tinubu od roku 2023 musela vypořádat, byl především nesouměr mezi různými směnnými kurzy nairy uvnitř státu. Předchozí vlády se opakovaně snažily sjednotit směnný kurz měny, ale ten neustále nabourávaly skupiny obchodující s nairy na černém trhu. Prezident Tinubu proto v roce 2024 v rámci ekonomických reforem úspěšně sjednotil směnný kurz a konečně eliminoval rozdíl mezi oficiálním a černým trhem. Dle přehledu inflace na webu Trading Economics se navíc zdá, že rychlý růst inflace byl na začátku roku 2025 částečně zpomalen a mohl by nyní začít klesat.
Nigérie a její ekonomika jsou však stále velmi závislé na kolísavých cenách ropy a zemi tedy jedině pomůže větší diverzifikace průmyslu. To by mohlo nastat teprve v případě, kdy by do země přišli investoři ze zahraničí a investovali by do jiných typů průmyslu. Dle Aanu Adeoye z Financial Times by k této situaci teoreticky mohla dojít nyní poněkud paradoxně v rámci chaosu, který ve světové ekonomice způsobila Trumpova cla. Nigérie totiž není v současné době příliš zapojena do amerických dodavatelských řetězců a právě tato skutečnost by mohla vést ke snaze nových investorů přesunout svůj kapitál do méně integrovaných ekonomik, mezi něž patří i nigerijská.
Podaří se Nigérii přilákat zahraniční investory?
Tomuto faktu navíc nahrává skutečnost, že i situace s výší hodnoty nigerijské nairy se začíná v posledních měsících relativně zlepšovat. Od podzimu minulého roku totiž hodnota nairy vůči dolaru vzrostla o více než 7 % a v příštích měsících se očekává další posilování měny. Růstu hodnoty nairy navíc pomáhá také rozhodnutí centrální banky již po několikáté za posledních pár let zvýšit úrokové sazby na 27,5 %, což zatraktivňuje místní finanční trh a především nákup dluhopisů pro potenciální investory ze zahraničí.
Finanční politika prezidenta Tinubu je tedy jasná. Chce situaci v zemi politicky a finančně stabilizovat natolik, aby bylo možné přivést nové investory a tedy diverzifikovat ekonomiku, která je přímo závislá až z 90 % na kolísavém trhu s ropou. Tinubu se však snaží posílit zemi na mezinárodní úrovni také politicky a díky úzkým vztahům s Brazílií se mu na začátku roku podařilo získat status partnerské země ekonomického uskupení BRICS. Inflace ve výši 23 % za únor 2025 je však stále vysoká a je otázkou, jak dlouho se podaří udržet směnný kurz na stabilní úrovni.
Autor: Viktorie Pošvářová