Nová strategie AČR – vojáky hledá mezi teenagery
foto: Zdroj: 22. zVrL/Slavnostní přísaha účastníku DVC pro středoškoláky
Vypadá to jako netradiční prázdninový tábor, jen místo koupaliště nebo výletů se teenageři cvičí v boji se zbraněmi. Letos poprvé vyzkoušela Armáda ČR projekt „Dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky“ a hned slavila úspěch.
Do výcviku se přihlásilo 718 mladých lidí, z toho 634 dokončilo měsíční výcvik a složilo slavnostní přísahu. Vedle vojenského kurzu získali i 40 tisíc jako odměnu. Zatímco média řeší fotky z přísahy, za projektem se skrývá něco mnohem víc – ambiciózní plán, jak vyřešit dlouhodobý problém s nedostatkem lidí v armádě a zálohách.
Nábor mladých jako strategická nutnost
Armáda ČR dlouhodobě čelí nedostatku personálu. Zatímco papírově má mít 27 800 vojáků z povolání, skutečnost je méně růžová – kolem 24 000. Každoročně odchází stovky profesionálů do civilu a k dosažení cíle potřebuje armáda nabírat přes 1 200 lidí ročně.
Skutečný přírůstek? Jen asi 70 osob. Tradiční náborové kampaně nefungují, a tak přichází změna taktiky: místo dospělých chce armáda oslovit mladé lidi dřív, než je zlákají korporáty, univerzity nebo zahraničí.
Aktivní zálohy: rezerva, která neroste
Podobný problém se týká i tzv. aktivních záloh – civilistů, kteří jsou připraveni v případě potřeby převléknout civil za uniformu. V době nejisté geopolitické situace, napětí v Evropě i rostoucí hybridní hrozby se právě na zálohy klade stále větší důraz.
V roce 2025 má Česko necelých 4 300 aktivních záložáků. Cílem je do roku 2030 zvýšit jejich počet na 10 000. Program pro středoškoláky může být mostem – absolventi mají výcvik za sebou a část z nich plánuje pokračovat právě jako záložáci. První signály z terénu ukazují, že zájem není jen kvůli penězům.
Ekonomika patriotismu
Vstupní motivace ale často ekonomická je. Středoškoláci, kteří absolvují měsíční cvičení, si přijdou na 40 tisíc korun. A jsou to těžce vydělané peníze. Účastníci byli vystaveni vojenské disciplíně a absolvovali také noční pochody. K tomu měli hrazené ubytování, stravu, výstroj a výcvik.
Ministerstvo obrany konkrétní rozpočet nezveřejnilo, ale odhady mluví o nákladech v řádu stovek tisíc korun. Na druhé straně získává armáda mladého člověka se základním výcvikem – bez dalších nákladů na vstupní kurzy, pokud se rozhodne pokračovat.
Z čistě ekonomického hlediska se to může jevit jako investice s vysokým poměrem přínosu ku nákladům. Pokud totiž část z těchto mladých lidí zůstane ve službě nebo nastoupí do záloh, jde o efektivní náborový nástroj, který by mohl být levnější než masivní marketingové kampaně nebo zvyšování náborových příspěvků profesionálům.
Budoucnost? V maskáčích a se sprinty s batohem
Letos se cvičení účastnilo i šest středoškolských učitelů, což může být další rozměr celé iniciativy – zapojení pedagogů, kteří po návratu do škol šíří zkušenost z první ruky. Dlouhodobě by program mohl pomoci kultivovat společenské vnímání armády a obrany obecně – tedy něčeho, co Česko po dvaceti letech bez základní vojenské služby ztratilo. Alespoň částečné obnovení obranné odpovědnosti může být přínosem nejen pro armádu, ale i pro společnost.
Psali jsme
Začátek školního roku je pro mnoho rodin finanční stres. Výdaje rostou, školní potřeby se zdražují a stát podle většiny rodičů nepomáhá dost.…
Z pilotu k systému?
Program „Léto v maskáčích“ je zatím pilotní. Pokud ale udrží podobný zájem, mohlo by jít o modelový příklad, jak spojit výchovu k občanské odpovědnosti, efektivní nábor a smysluplné využití státních prostředků. Otázkou zůstává, zda armáda dokáže v budoucnu zvládnout větší zájem – výcviková centra mají nějakou kapacitu a také počty instruktorů nejsou neomezené.
Zatím to ale vypadá, že v maskáčích se bude v létě potit čím dál více studentů. A pokud kromě čtyřiceti tisíc domů přivezou i vlastní zkušenost, který je přivede zpátky jako záložníky či profesionály, možná se právě rodí budoucnost obrany, která nebude stát jen na výzbroji, ale i na mladých lidech.