O rekord v Jeseníkách nestáli. Jak to vypadá po největším dešti za 127 let?

Dosažení smutného rekordu oznámil o víkendu na svých sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Po prostudování dat z letošního září pracovníci ČHMÚ zjistili, že nový rekord denního úhrnu srážek v Česku padl 14. září v Jeseníkách. Místní lidé se z prvenství pochopitelně neradují. Po přestálé katastrofě jsou rádi, když jim konečně zase teče z kohoutku pitná voda. Bohužel stále ne všude.

Šokující denní úhrn srážek byl naměřen na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna v sobotu 14. září, kdy spadlo 386 mm. Stanici, která se nachází v nadmořské výšce 1306 metrů, provozuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s ČHMÚ.

Překonáno dosavadní prvenství z 19. století

Zjištěných 386 mm lze podle ČHMÚ považovat za nový nejvyšší naměřený denní úhrn na našem území. Překonán tak byl dosavadní rekord 345,1 mm z 29. července 1897, který byl naměřen na stanici Bedřichov, Nová Louka v nadmořské výšce 780 metrů.

„V průběhu zářijových povodní byl v Jeseníkách na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna naměřen 14. září 2024 denní úhrn srážek 386 mm. Data do národní databáze přebíráme vždy po skončení měsíce, proto jsme tento rekord „objevili“ až teď. O významné extremitě srážkové situace ze soboty 14. září 2024 vypovídá, že v Jeseníkách na více místech napršelo přes 200 mm – 337 mm v Adolfovicích (stanice VaK Jeseník), 305 mm v Lázních Lipová (lázeňská stanice Schrothovy léčebné lázně, s. r. o.), 284 mm v Lázních Lipová, Pomezí (stanice Povodí Odry) nebo 283 mm v Heřmanovicích a na dalších stanicích,“ uvádí ČHMÚ na svém facebookovém profilu a také na síti X.

Pitná voda z kohoutku? Nevídáno!

Rekord obyvatele Jesenicka rozhodně nepotěšil. O víkendu se mohli radovat alespoň z toho, že z kohoutků opět teče pitná voda.

„Vážení odběratelé, s potěšením vás informujeme, že po dlouhých 19 dnech se podařilo obnovit dodávky pitné vody do našich vodovodních sítí. Jsme vděční za vaše pochopení a podporu v průběhu této náročné situace, která nás nadále motivuje k intenzivní práci. Jsme si vědomi, že u některých domácností stále dochází k přerušení dodávek vody, a ujišťujeme vás, že na řešení tohoto problému neustále pracujeme. V příštím týdnu nás podpoří kolegové z Přerova (VaK Přerov) a Ostravy (SmVaK), kteří nám pomohou instalovat tzv. suchovody, tedy potrubí vedené po zemi, aby byla zajištěna voda i v těch oblastech, kde standardní napojení není doposud možné,“ sdělila na svém portálu společnost Vodovody a kanalizace Jesenicka. „Stále je spousta odběratelů, kde bohužel voda neteče, ale pracujeme na tom,“ ujistil provozovatel vodohospodářské infrastruktury na Jesenicku.

Na sociálních sítích lidé za obnovení dodávek pitné vody dojatě děkují. „Poznali jsme, že nic nesmíme brát jako samozřejmost,“ konstatovala jedna z místních obyvatelek.

Problémy přetrvávají také na sousedním Šumpersku. „Voda z kohoutku bohužel stále pitná není. Chodíme si pro ni k cisternám nebo jezdíme k příbuzným do Šumperka. Není to až takový problém, ale z vody z cisterny kafe nevaříme, používáme balenou vodu,“ svěřila se Deníku Vektor obyvatelka Vikýřovic.

Solidarita s vyplavenými

Na severu Moravy se zvedla nebývalá vlna solidarity s obyvateli obcí těžce poškozených povodněmi. Na sociálních sítích lidé nabízejí vyplaveným všechno možné – od oblečení přes nábytek, elektrospotřebiče až po auto či volný byt.

„Přízemí domu jsem měla vyplavené, musela jsem vyhodit všechno – oblečení i nábytek, sedačku jsem si zrovna nově koupila. Lidé mi nabízejí oblečení, ale dost mi ho zůstalo v patře, na nový nábytek snad dostanu peníze od pojišťovny. Nejhorší pro mě bylo, jak moc jsem se po povodních nadřela, aby se vše uvedlo do obyvatelného stavu. Měla jsem tu pomocníky týden, ale pak už se museli vrátit do práce,“ přiblížila Deníku Vektor situaci sedmdesátnice z České Vsi na Jesenicku.

„Venku prší a ke mně se dostala zpráva o jedné paní z Krnova. Ocenila by pomoc s vyklízením z bytu, uklízením bahna, je na všechno sama. Pokud budete mít nějaké spotřebiče k dispozici, bere všemi deseti. Ona je na to fakt sama, má promočené vchodové dveře a nemůže odejít, aby ji nevykradli. Spí tam někde ve spacáku, no prostě hrůza,“ publikoval o víkendu na svém facebookovém profilu známý fotograf Jindřich Štreit, který se také stal patronem dobročinné sbírky na pomoc vyplaveným.

Kolektivní praní a návrat do škol

V Bělé pod Pradědem zavedli podle obecního webu „sousedské praní“ v humanitárním centru. Zájemcům stačí přinést pytel se špinavým prádlem, o zbytek se postará obec. Kdo chce, může dodat i vlastní prací prášek.

V pondělí obnoví výuku ZUŠ Jeseník. „Na některých místech stále nejde plyn, je třeba se přiobléct, ač budeme vytápět třídy alespoň elektrickým přenosným topením,“ upozorňuje portál školy. Prezenční výuku v plné rozsahu od pondělí obnovuje také Gymnázium Jeseník.

V Bělé mají provizorní most zapůjčený na tři roky

Vojáci Armády ČR postavili první mostní provizorium v Bělé pod Pradědem. Mostní konstrukci budovalo 30 ženistů s 15 kusy těžké techniky. „Přípravné práce trvaly šest hodin čistého času a samotná stavba mostní soupravy zabrala osm hodin,“ komentoval stavbu v Bělé velitel mostního odřadu kapitán Tomáš Herka.

Nové mostní provizorium vojáci podrobili zátěžové zkoušce s předepsanou technikou, v tomto případě šlo o autojeřáb Tatra AD20. „Několikrát jsme přes něj přejížděli a prudce zastavovali a zároveň sledovali označená místa, jak reagují. Protokol o testu zpracoval kolega specialista z katedry ženijních technologií Univerzity obrany a předal statikovi. Ten zátěžovou zkoušku posoudil a vystavil protokol o prvotní prohlídce mostu,“ popisuje kapitán Herka.

Po dokončení mostu vojáci předali mostní provizorium Správě státních hmotných rezerv (SSHR). Ta sestavený most zkontrolovala a poté předala starostovi na zápůjčku na příští tři roky.

Výstavba provizorií bude pokračovat

Další mostní provizoria ženisté dovezou ze skladu SSHR Doloplazy na Vyškovsku. Už teď ví, že jejich další stavba bude ve Velké Kraši, kde potřebují přemostění, které unese i těžkou zemědělskou techniku. 

„U ostatních mostů, které máme připravené ke stavbě, musíme koordinovat uzavírky na hlavním tahu do Polska na silnici 1/60. To bude mít vliv i na pořadí staveb,“ vysvětluje plukovník v. z. Pavel Maňas, ženijní specialista z Univerzity obrany, který má na starost obhlídky míst a projektovou dokumentaci mostních provizorií.

Denně je v akci 500 hasičů

Plné ruce práce stále mají hasiči. Na Jesenicku stabilizovali 30 narušených budov, dřevěnými podpěrami a ocelovými výztužemi zajistili rodinný dům ve Vápenné.

„Denně je v území nasazeno 500 hasičů a přes 200 kusů těžké techniky. Odstraňujeme odpad, svážíme jej na deponia. Čerpáme studny, likvidujeme naplavené dřevo, spolupracujeme s provozovateli inženýrských sítí. Dále spolupracujeme se Záchranným útvarem HZS ČR, který speciální technikou odstraňuje nebezpečné objekty, které mohou ohrožovat okolí. Reagujeme na rozhodnutí statiků a stavebního úřadu,“ přiblížila Lucie Balážová, tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Olomouckého kraje (OK).

Strhávají staticky narušené budovy

Záchranný útvar (ZÚ) HZS ČR má nasazený jeden odřad na Jesenicku a druhý od soboty v obcích na Bruntálsku a Krnovsku. „Odřad složený z 11 příslušníků byl vytvořen přeskupením sil a prostředků ZÚ, které do pátku působily na území Moravskoslezského kraje. Vzhledem k narůstajícím požadavkům se však aktuální rozmístění stávající techniky na Bruntálsku posílilo o speciální techniku, která je stejně jako na Jesenicku primárně předurčena na činnosti spojené se strháváním konstrukcí lávek či staticky narušených objektů a odstraňování a odvoz suti, bahna a naplavenin. Nově sestavený odřad na Bruntálsku a Krnovsku disponuje 9 kusy techniky, z nichž pět tvoří sklápěcí automobily Tatra. Na výše zmíněných činnostech se budou dále podílet stroje jako pásové rypadlo, kolový nakladač, teleskopický manipulátor i univerzální dokončovací stroj. Na základě rozhodnutí velitele zásahu a se souhlasem vlastníka nemovitosti v uplynulých deseti dnech zaštítily jednotky ZÚ stržení celkem již 17 staticky narušených budov,“ uvedli hasiči na facebookovém profilu ZÚ.

Do odřadu na Jesenicku je zapojeno stále více než 40 hasičů s 50 kusy techniky, kteří se společně s jednotkami HZS Olomouckého kraje podílejí na pracích spojených s odklízením následků povodní. „Vzhledem k rozsahu této mimořádné události předpokládáme, že doba nasazení našich hasičů v rámci obou odřadů bude pokračovat ještě v řádu následujících dvou týdnů,“ uvádí ZÚ HZS ČR.

200 milionů rozdělí humanitární organizace

V následujících dnech začne Charita Jeseník navštěvovat vyplavené domácnosti a ze sbírkového účtu rozdělovat finanční pomoc ve výši 50 000 Kč na pokrytí nejnutnějších potřeb. Jde o první kolo pomoci, v němž se ze sbírkových účtů Charity ČR a humanitárních organizací ADRA, Člověk v tísni, Český červený kříž a Diakonie ČCE rozdělí 200 milionů korun více než 3800 domácnostem. Organizace se dohodly na společném postupu, aby zajistily, že se pomoc dostane spravedlivě co největšímu počtu nejhůře zasažených domácností.

„Stejně jako při předchozích katastrofách v Česku pro nás byla priorita nejenom rychle začít poskytovat humanitární pomoc, ale zajistit, aby se pomoc dostala do všech zasažených oblastí. Všechny na místě pomáhající nevládní organizace od začátku úzce spolupracovaly, teď jsme dospěli k dohodě o společném postupu při výplatě okamžité finanční pomoci. Šlo nám o to, abychom využili naše lidské i finanční kapacity co nejefektivněji a dostali peníze k lidem,“ říká Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

Společná tisková zpráva humanitárních organizací také upozorňuje na tíživou situaci rodin, které přišly o dům a neměly jej dostatečně pojištěný. „Tyto rodiny, a jsou jich minimálně desítky, se bez širší pomoci octnou v těžko řešitelné situaci,“ uvádějí humanitární pracovníci.

Zdroje: ČHMÚ, VaK, Jindřich Štreit, Bělá pod Pradědem, ZUŠ Jeseník, Gymnázium Jeseník, Armáda ČR, HZS OK, ZÚ HZS ČR, Charita, Člověk v tísni