Ohrožení IT vývojáři? Dřív možná vyhynou konstruktéři

10. 09. 2026
Ohrožení IT vývojáři? Dřív možná vyhynou konstruktéři
foto: Koláž redakce DV podle nákresů PhysicsX, se svolením/Nahoře vítězný úchyt, vpravo vylepšený od AI. (Podrobnosti v článku.)

Konstruktéři soutěžili, kdo navrhne nejlehčí úchyt motoru. Vítězný návrh dali AI – a ta srazila hmotnost téměř o pětinu.

Britská firma PhysicsX zveřejnila demonstraci svého AI systému, který dostal zadání na vylepšení titanového držáku proudového motoru. Cílem bylo navrhnout co nejlehší výrobek, který ještě splní předepsané pevnostní limity.

Nešlo o vývoj „na zelené louce“: umělá inteligence dostala skutečné návrhy ze soutěže konstruktérů, s úkolem vylepšit je. Výsledek překvapil. AI změnila samotnou geometrii součástky – a hlavně, úspora hmotnosti nebyla jen pár procent, ale závratných 18,5 procenta.  

Potvrdilo se, že AI je schopna invenční konstruktérské činnosti. Je to vidět na způsobu, jakým upravila vítězný návrh ve zmíněné soutěži. Ten je na ilustračním obrázku nahoře; vpravo je výsledek optimalizovaný umělou inteligencí. Vlevo dole je pro zajímavost příklad návrhu, který v soutěži vykázal extrémně nízkou hmotnost (zhruba o další pětinu), ale těsně nevyhověl pevnostním parametrům požadovaným v zadání.

Z obrázku je vidět, že AI neudělala jenom nějaké dílčí úpravy, ale v podstatě rozdělila nosník na dva segmenty spojené jen minimem materiálu.

Nechme stranou otázku, do jaké míry to je intuitivní – ale asi moc ne, protože jinak by přece zvítězil právě takový design. Soutěž to totiž byla reprezentativní: šlo o GE Jet Engine Bracket Challenge, jíž se zúčastnilo 320 konstruktérů z 56 zemí, kteří vytvořili na 700 návrhů. (Pro pořádek: pořadatel tvrdí, že na tom všichni dohromady spálili 14 člověkoroků. Dva týdny na jednoho konstruktéra se ale zdá moc, když se soutěžilo o 20 tisíc dolarů, z toho pro vítěze sedm tisíc...)

V každém případě platí, že AI vzala solidní řešení, připravené pro nasazení, a zásadně ho vylepšila.

Budoucnost konstruktérů

V demonstraci šlo o úpravu existujícího řešení, ale AI systémy typu PhysicsX mají největší přínos v tom, že staví na hlavu stávající postup práce při konstruování. Těžiště problému se přesouvá do zadání: jaké požadavky má výsledné řešení splňovat. Jakou životnost má mít, jaký je limit na výrobní náklady a podobně. Ale pozor: nikoli, jaké zatížení musí součástka vydržet. AI totiž klidně může navrhnout rozdělení funkce mezi dva držáky.

Co to znamená? Možná to, že první „modré límečky“, které AI nahradí, nebudou programátoři, ale konstruktéři.

Dávalo by to smysl: zatímco počítačové programy a aplikace – aspoň ty, s nimiž pracují lidé – fungují v nekonečně variabilním prostředí, konstrukce a mechanismy jsou přesně omezeny fyzikou. Na IT řešení může mít každý uživatel jiný názor, ale držák motoru mechanické nároky buď splňuje, nebo ne. A dá se přesně zvážit, jeho výrobní náklady se dají přesně spočítat – a tak dál. Za takových podmínek se využití umělé inteligence k navrhování konstrukčních prvků přímo nabízí.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn