OpenAI a Anthropic jdou na burzu. Pozdě, jejich sezóna už skončila

15. 09. 2026
OpenAI a Anthropic jdou na burzu. Pozdě, jejich sezóna už skončila
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek

Závratné valuace obou gigantů stojí na příběhu o budoucnosti AI. Ano, ta je zářná – ale hlavní roli nebudou hrát základní modely, tedy to, co OpenAI a Anthropic nabízejí.

První éra AI soutěžila o nejlepší velký model. V letech 2023–2025 byl hlavní narativ jednoduchý: kdo postaví nejlepší model, ovládne trh. Ale dnes jsou GPT, Claude, Gemini, Mistral nebo Qwen pro většinu úloh dostatečně kvalitní alternativy. Firmy stále častěji řeší jinou otázku: jak AI bezpečně a efektivně zapojit do byznysu.

Jinými slovy, těžiště celého oboru AI se přesouvá k infrastruktuře. Dva důkazy přináší výzkum na americké univerzitě MIT, kde krátce po sobě vznikly zajímavé inovace.

První je interpretační vrstva mezi modelem a rozhodnutím nazvaná CW-Net. Díky ní umí AI převést svůj vnitřní stav na standardizované pojmy. Autoři to vysvětlují na příkladu autonomně řízených aut. Takové auto třeba zabrzdí – ale jak má člověk vyhodnotit, jestli to bylo správně? CW-Net dokáže „vytáhnout“ z modelu důvod, například „Cyklista vlevo“. To je z pohledu kontroly zásadní rozdíl oproti důvodu „Ztráta orientace – nefunkční kamera“.  Důležité je, že jde o plug-in doplněk k existujícímu modelu.

Druhou je kontrolní vrstva, nazvaná HardFlow, která zajišťuje, že finální výsledek práce modelu splňuje nepřekročitelná pravidla. Také toto řešení má fungovat jako plug-in – a je to významné nejen architektonicky, ale také funkčně. Autoři tvrdí, že tradiční přístup, tedy když model sám průběžně hlídá, jestli se neblíží nějakému nepřípustnému řešení, zhoršuje kvalitu výstupu.

Dalším důkazem je „pivot“ evropského AI gigantu Mistral: ten původně pouze vyvíjel vlastní AI modely, teď stále větší pozornost věnuje tomu, co kolem nich vzniká. Buduje konektory, které propojí AI s firemními systémy jako Gmail, SharePoint nebo SAP. Přidává nástroje pro řízení pracovních postupů, možnost schvalování citlivých kroků člověkem, správu oprávnění zaměstnanců i variantu, kterou lze provozovat přímo na serverech zákazníka.

Obecně, konkurenční výhoda se v ekosystému AI přesouvá do vrstev, které propojují model s reálným světem. Ty se dají souhrnně označit jako middleware a postupně se budou stávat hlavním zdrojem příjmů. Právě middleware zajišťuje přihlášení zaměstnanců, propojení s podnikovými systémy, evidenci všech rozhodnutí pro audit, schvalování citlivých operací… prostě to, co umožní reálné nasazení AI a dosažení těch slibovaných výhod.

Správný middleware navíc – nebo spíš hlavně – dává možnost přejít z jednoho základního modelu na druhý aniž by firma musela přepisovat celý svůj systém.

Možnost změnit dodavatele je zásadní: vývoj směřuje k tomu, že dodavatelé základních modelů budou muset mezi sebou soutěžit, aby se u zákazníků udrželi. Což je v rozporu s příběhem, na jehož základě investoři vsadili na AI biliony dolarů – od OpenAI nebo Anthropic přes výrobce čipů až po firmy stavějící datacentra.

Implikace pro IPO

Součástí příběhu OpenAI i Anthropic je, že jsou – a čím dál víc budou – nepostradatelné pro miliardy zákazníků. Že ti zákazníci budou na jejich modely přenášet čím dál víc svých pracovních i životních aktivit a že za to budou čím dál víc platit.

No, v parafrázi známého vtipu ze škatulky Rádio Jerevan (pro ne-pamětníky je na konci článku): V podstatě je to pravda. Jenom ti zákazníci budou platit za něco jiného – a také někomu jinému.

Hlavním zdrojem příjmů z celém světě AI budou hlavně za nástroje a služby okolo základních modelů. A z těch se navíc nezadržitelně stává komodita. Ano, jsou aplikace, kde vylepšený model způsobí výrazný pokrok – ale je jich málo. Pro typického uživatele, i firemního, jsou AI modely něco jako tabulkový procesor: Deset let starý Excel toho umí řádově víc, než běžný uživatel umí využít – a jeho nové verze přidávají funkce, které běžný uživatel nikdy neotevře. Pro takové zákazníky bude klíčovým parametrem při výběru základního modelu cena.

To není vyhlídka, která by přiměla investory platit za akcie OpenAI nebo Anthropic závratné prémie… Naopak, je to zdvižený prst: tyto firmy čeká osud dodavatelů komoditního zboží a služeb: nízké marže, nutnost permanentně hlídat náklady – a splnit příští kvartál očekávání analytiků. A ta očekávání budou zatraceně konkrétní: tržby, vygenerované cash flow, výnos na akcii…

Pohádka skončila. Nablýskaný supersport může oslnit, ale uživatelé hledají nástroje pro skutečnou práci.

Poznámka:

Fiktivní Rádio Jerevan sloužilo „za bolševika“ jako půdorys pro sérii vtipů. Ten zmíněný v článku, který znalým vytane na mysli pokaždé, když slyší „v podstatě ano“, v jedné variantě zní:

Dotaz na Rádio Jerevan: Slyšeli jsme, že v Moskvě se rozdávají automobily. Je to pravda?

Odpověď: Ano, v podstatě to je pravda. Jenom to není v Moskvě, ale v Leningradu, nejde o automobily, ale o jízdní kola, a nerozdávají se, nýbrž kradou.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn