Platy moderátorů ČT se hromadně pitvají na internetu
foto: Deník Vektor/U ČT
O navýšení koncesionářského poplatku se vede debata již pár měsíců, spíše dokonce let, ten se totiž nezměnil už od roku 2008 a obě média takzvané veřejné služby to nesla nelibě.
Už v roce 2022 Petr Dvořák, tehdy generální ředitel ČT, varoval, že pokud se poplatky nezvednou, budou se muset diváci rozloučit s programem ČT3 nebo některými sportovními přenosy, v televizi se bude muset propouštět a některé projekty se budou odkládat.
ČT3, která skončila, ovšem byla spuštěna jako reakce na pandemickou situaci v březnu 2020. Výhružná slova bývalého ředitele o jejím konci tak vyznívají do ztracena. O některé sportovní přenosy Česká televize přišla, konkrétně třeba ztratila možnost první volby utkání v evropských fotbalových pohárech.
V návrhu rozpočtu na rok 2024 ČT na nízké poplatky upozornila znovu: „Česká televize ve svých dokumentech dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že financování prostřednictvím televizního poplatku, který není navázán na vnější ekonomické podmínky, není dlouhodobě udržitelné bez dopadu na rozsah služby poskytované veřejnoprávními vysílateli. (…) V situaci, kdy čím dál větší část populace konzumuje obsah ČT i na jiných zařízeních, vytváří takový přístup výraznou nerovnost v neprospěch zejména starších obyvatel.”
Tento týden mohou média veřejné služby slavit.
Petr Dvořák. Foto Deník Vektor
Sto padesát korun
Ministerstvo kultury, které vede Martin Baxa (ODS), totiž přišlo s dlouhou očekávaným verdiktem. Poplatek za Českou televizi by měl stoupnout o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun. Ale to není vše. Poplatky se nově rozšíří v podstatě na všechny domácnosti, nově se totiž bude platit například za mobil, protože i na tomto zařízení můžete sledovat televizi anebo poslouchat rozhlas.
Zvýšení poplatků by pak mělo do rozpočtů obou médií přinést 1,2 miliardy korun. Jak uvedl rezort kultury, změny proběhnou i v rámci firem. Malé společnosti do čtyřiadvaceti zaměstnanců budou od poplatku osvobozeny, ostatní budou platit paušál. Velké firmy nad 500 a více zaměstnanců ve výši stonásobku poplatku pro domácnost.
Redakce Deníku Vektor se zaměřila na reakce veřejnosti. Prošli jsme diskuze pod články, které o navýšení informovaly, ale i sociální sítě. Všude panovala shoda. Nejčastěji lidé volili slova jako komunismus, zlodějina, nenažranost, hyenismus. Častokrát se zde hanily konkrétní osobnosti ČT kvůli celkovému nákladu na mzdy.
Divákům a posluchačům vadí i nemožnost volby. Mnoho z nich uvádělo, že Českou televizí nesledují, přesto za ni musí platit. V případě ČRo je to ještě horší.
„Je to o principu. Pokud něco nechci, nesleduji, nesouhlasím s něčím, tak je vyloženě proti dobrým mravům nutit takového člověka to platit,” stálo například v diskuzi na Novinkách (přes dva tisíce příspěvků je ZDE a ZDE). „Já se na veřejnoprávní televizi nedívám a ani na žádnou jinou formu jejich služeb. Kdyby je teď hned zrušili, ani to nepoznám. Takže pro mě jsou to každý měsíc vyhozené peníze. Nesouhlasím s celoplošným placením,“ uváděl další.
Podobných komentářů byly desítky.
Proč tolik?
Diskutující si ale často stěžovali také na kvalitu, údajnou tendenčnost zpravodajství a celkově nepotřebnost vysílání ČT ve formátu takovém, jako je nyní.
„Souhlasím s tím, že veřejnoprávní rozhlas a televize jsou třeba. Ale potřebujeme jeden televizní a jeden rozhlasový kanál. Primárně pro zpravodajství. Aktuálně jsou ČT a ČRo neadekvátně přefinancované a nevidím jediný důvod, proč by veřejnoprávní televize měla z povinných poplatků hradit produkci pořadů typu StarDance, Peče celá země,” uvedl jeden z diskutujících.
„Informování občanů během mimořádných situací pokryje jedna rozhlasová stanice. Nechápu, k čemu se má celý stát skládat na provoz pěti předražených televizních kanálů?” přidal další a podobně znovu komentovaly stovky lidí.
Česká televize aktuálně vysílá šest kanálů, mimo klasické jedničky a dvojky je to ČT24, ČT sport (ČT sport Plus), ČT :D a ČT art.
Český rozhlas v Praze. Foto Deník Vektor
Rozhlas nezaostává
Dokonce se objevily komentáře, ve kterých lidé vyzývali ke stávce.
V letošním roce plánovala Česká televize příjmy ve výši 5,7 miliardy korun (v roce 2023 šlo o 5,695 miliardy korun). Výnosy by měly být ve výši 7,952 miliardy korun. Náklady by měly být ve stejné výši jako výnosy, přičemž ty mzdové, o kterých jsme se zmínili výše, činí 2,77 miliardy korun (v roce 2023 šlo o 2,568 miliardy korun).
Ani Český rozhlas při představování rozpočtu na rok 2024 nezapomněl připomenout, že poplatek v současné výši není dostačující: „Rok 2024 je ovšem také posledním rokem, kdy je ČRo schopen za stávající poplatek 45 korun měsíčně v celé šíři své služby ufinancovat. Věříme ale, že nynější politická reprezentace po 18 letech navýší rozhlasový poplatek o zamýšlených 10 korun měsíčně. Při skokovém růstu inflace a cen všech služeb je to jediná cesta, jak zajistit, aby ČRo mohl veřejnou službu v celé své šíři nabízet lidem i po roce 2025,” sdělil generální ředitel René Zavoral.
Rozhlas v roce 2024 plánoval hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, s výnosy a náklady ve výši 2,367 miliardy korun.
TV Nova, která spadá do skupiny PPF, vykázala za rok 2022 tržby ve výši 7,07 miliardy korun, výroční zprávy lze dohledat na serveru justice.cz. Výnosy z reklamy dosáhly výše 4,427 miliard korun. Co se týče nákladů na zaměstnance, v roce 2022 činily 865,147 milionů korun (607 zaměstnanců a 72 členů vedení společnosti). Nejvyšší položkou nakoupených služeb byly náklady na pořady a příspěvky vyrobené na zakázku nebo nakoupená a amortizovaná práva ve výši 4,716 miliardy. Výsledek hospodaření po zdanění byl 1,11 miliardy korun.