Počet exekucí sice klesá ale neseme si je s sebou až do důchodu

Podle statistik počet exekucí v Česku postupně klesá. Bohužel jich ale bývá na jednoho občana vypsáno hned několik. Průměr se pohybuje kolem necelých šesti řízení na jednoho člověka v exekuci. Problémem je i častá neschopnost splatit dluh dříve než v důchodovém věku, nebo mnoho nezletilých zatížených exekucí. Ekonomické dopady této skutečnosti postihují jak zaměstnavatele, tak i stav veřejných financí. Pro rok 2023 se změnila základní nezabavitelná částka na 13 638 korun.

Počet exekucí v České republice stále klesá, nicméně pořád se jedná o problém. Podle serveru ČT24 kleslo množství lidí, s nimiž bylo zahájeno exekuční řízení na 672,5 tisíce. Samotných exekucí se ale vyskytuje kolem 4 milionů, což znamená, že jeden člověk jich má na sebe vypsaných přibližně šest. Pozitivním je, že od roku 2018 počet vedených řízení klesá. Firma Deloitte uvádí, že právě tento rok byl poprvé množství ukončených exekučních řízení převýšilo ty zahájené. Poklesu mimo jiné pomohla také pandemie viru Covid-19, kdy lidé méně utráceli peníze, a akce Milostivé léto. Nejvíce postiženými kraji jsou Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský.

Jedním z největších problému dle zprávy Deloittu, je neschopnost splatit dluh před dovršením důchodového věku. V roce 2021 se v České republice nacházelo přibližně 70 tisíc lidí v exekuci ve věku nad 65 let. ČT24 dále uvádí, že průměrnému dlužníkovi v ČR je 46 let. Nelze opomenout zmínit i velký počet nezletilých s exekucí, který v roce 2021 převýšil 3 tisíce. Přitom spadnout do dluhové spirály je velmi jednoduché. Česká televize varuje před krátkodobými půjčkami od nebankovních subjektů.

Velký počet exekucí ve společnosti má hned několik ekonomických dopadů. Prvním může být zvýšená administrativní zátěž zaměstnavatele. Náklady se dle průzkumu firmy Deloitte pohybují od 150 do 500 korun za měsíc na jednu exekuci. Dalším, méně výrazným, avšak ne méně podstatným dopadem je snížená motivace dlužníků být ekonomicky aktivní a s tím spojené zvyšování nezaměstnanosti. Lidsky řečeno, komu by se chtělo pracovat, když z výplaty nic neuvidí a stejně nemá šanci dluh splatit? Také dochází k nárůstu šedé ekonomiky, jelikož přesně toto myšlení vede k nepřiznání zaměstnání a pracování tzv. „na ruku“. Tyto činnosti pak mají dopad i na pokles HDP a mají dopady na veřejné finance.

Server Kurzy.cz zveřejnil, že pro rok 2023 bylo navýšeno životní minimum na 4 860 korun a existenční minimum na 3 130 korun. Tyto částky pomáhají nejen k výpočtu sociálních dávek, ale také pro určení základní nezabavitelné částky v exekuci. Systém jejího získávání, rovněž prošel novelizací a činí 2/3 (místo bývalých 3/4) součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka se nově rovná 13 638 korunám. Změna se týká například i koeficientu pro výpočet nezabavitelné částky za vyživované osoby anebo koeficientu při výpočtu srážek ze mzdy.