Předběhnou nás v Bruselu? Čeští zemědělci sčítají ztráty po povodních

Rozsah škod vyčíslují po zářijovém řádění živlů čeští zemědělci. Ztráty jednotlivých zemědělských podniků dosahují od desítek tisíc až po desítky milionů korun. Na další miliony korun vyjdou opravy stájí a budov, náhrady poškozené techniky a technologií nebo zpracovatelských kapacit.

Ukázal to čerstvý průzkum Agrární komory České republiky (AK). Tři čtvrtiny oslovených podniků by podle něj uvítaly pomoc ze státních nebo evropských zdrojů. O výsledcích šetření Deník Vektor informovala Barbora Pánková, tisková mluvčí AK.

Na přípravy nebylo moc času

Velká voda postihla především rostlinnou výrobu. Poničila hlavně olejniny, dále obiloviny, okopaniny, kukuřici a znehodnotila krmiva pro hospodářská zvířata.

„Silné deště ve druhé polovině září, které místy přerostly až v povodně a záplavy, napáchaly škody na dosud nesklizených plodinách, uskladněné úrodě i zasetých ozimých plodinách. To úzce navazuje na živočišnou výrobu, v níž mohl být v některých případech třeba jen dočasně nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Poničeny byly také budovy, technika, technologie či zpracovatelské kapacity. Zemědělci udělali maximum, aby se na tuto místní katastrofu připravili, i když na to měli jen krátký čas. Prioritou bylo samozřejmě zajistit bezpečí lidí, hospodářských zvířat a třeba i techniky. Zároveň se podíleli na přípravě protipovodňových zábran v obcích a pomáhali i s odklízením následků velké vody,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky.

Škody hlásí dvě třetiny podniků

V průzkumu, který se uskutečnil ve druhé polovině září a zapojilo se do něj 95 podniků z členské základny Agrární komory ČR, byly hlášeny škody především v Jihočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Škody v rostlinné výrobě utrpěly téměř dvě třetiny respondentů, tedy 62,1 procenta. Poničeny byly zejména olejniny, následují škody na travních porostech, kukuřici, okopaninách a obilovinách, dále ovoci, zelenině a vinné révě.

Postižená plocha se pohybuje od jednotek do stovek hektarů na podnik. Oslovené podniky předběžně vyčíslily škodu na desítky tisíc až desítky milionů korun, může však dojít ještě k dalším ztrátám na již založené úrodě na příští rok.

Znehodnocené krmivo a osivo, poničená technika

Škody v živočišné výrobě oznámilo pouze 11,6 procenta respondentů. Jednalo se především o znehodnocení krmiv nebo poškození stájí, k úhynům hospodářských zvířat docházelo jen v ojedinělých případech. Poničený majetek se týká 16,8 procenta dotázaných podniků. Nejčastěji byly zmiňovány škody na budovách typu administrativa, stáje, sklady, střechy či vrata. Následovaly znehodnocené zásoby úrody, krmiva pro zvířata či osiva, dále poškozená technika, technologie včetně těch na zpracování. Podle prvních odhadů škody v této oblasti dosáhnou stovek tisíc až jednotek milionů korun.

„Úklid v Mikulovicích stále probíhá podle možností nasazení techniky a skládkovacích kapacit. Po třech týdnech intenzivních prací je téměř dokončený a začínáme zjišťovat škody. Je poničená infrastruktura, kanalizace včetně čističky i vodovodní řady. Chtěl bych poděkovat všem, kteří pomáhají a podílejí se na úklidových pracích, a především složkám Integrovaného záchranného systému,” sděluje předseda Okresní agrární komory Jeseník Ivo Kasal, který zároveň v oblasti hospodaří. I jeho podnik postihly výpadky elektrické energie, které se naštěstí podařilo brzy obnovit, a došlo k zaplavení orné půdy i poškození zemědělské techniky.

Nebudou Poláci rychlejší?

Za současné situace by podniky zasažené velkou vodou uvítaly národní či evropskou pomoc, vyslovilo se pro to 78,9 procenta respondentů. Nejčastěji uváděli, že by jim pomohla finanční podpora, dále dřívější platby, odklad plnění závazků a kontrol, výjimky ve střídání plodin na zaplavených pozemcích nebo zvýhodněné půjčky.

„Vítáme, že Ministerstvo zemědělství odložilo některé kontroly Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělcům to za dané situace velmi pomohlo. Nicméně na záchranu některých podniků to nemusí stačit, zejména těch menších a specializovaných. Věříme, že Ministerstvo zemědělství na tyto případy bude pamatovat. O pomoc z krizové rezervy EU pro zemědělství zatím podle našich informací ministr zemědělství Marek Výborný nepožádal. Neučiní tak alespoň do doby, než budou sečteny škody. Teď jde hlavně o to, aby se k evropským penězům nedostaly státy, které byly rychlejší a naléhavější,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Monitoring škod na Portálu farmáře

Ministerstvo zemědělství ČR informovalo Deník Vektor prostřednictvím tiskového mluvčího Vojtěcha Bílého o aplikaci, jejímž prostřednictvím mohou zemědělci ztráty nahlásit. Monitoring je podle ministra zemědělství Marka Výborného důležitý pro zjištění celkových škod, naplánování místních šetření a předejití případným komplikacím při kompenzaci ztrát. Aplikaci spustil počátkem října Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na Portálu farmáře.

„V nejvíce zasažených oblastech, kde je technicky nemožné škody nahlásit, protože žadatelé například přišli o počítače a další potřebnou techniku, pomohou zemědělcům pracovníci oblastních pracovišť SZIF a dle domluvy podnik osobně navštíví,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

„Zemědělským podnikům způsobily povodně rozsáhlé škody, například na Jesenicku. Někde proto z objektivních důvodů nemohou aktuálně plnit podmínky pro udělování dotací. Jde například o provádění druhé seče, včasné hlášení zvířat, zničené porosty meziplodin či biopásy apod., SZIF na situaci zareagoval a u dotčených žadatelů dočasně pozastavil kontroly na místě. V takovýchto citlivých případech SZIF po dohodě se zemědělci odloží kontrolu na dobu, kdy ji bude možno provést,“ ujišťuje Petr Dlouhý, generální ředitel SZIF.

Zdroje: AK, Ministerstvo zemědělství ČR, SZIF