Přijetí eura: Dánské referendum je pro nás odstrašující příklad
foto: Dánská centrální banka/Christian Kettel Thomsen
Guvernér dánské centrální banky volá po přijetí eura. V referendu to však voliči odmítli, výsledkem je kočkopes.
Podobně jako v Česku, také v Dánsku probíhají diskuse o vstupu do eurozóny. Tím ale podobnost končí: Dánsko de facto v eurozóně je, protože kurs dánské koruny s eurem provázán: má vůči euru pevný kurs (7,46038 DKK za 1 EUR), a to jen s minimální odchylkou ± 2,25 procenta. A na rozdíl od Česka má Dánské království vyjednanou trvalou výjimku, takže nemá ani výhledově povinnost společnou měnu přijmout.
Psali jsme
Novoroční projev prezidenta republiky odstartoval další kolo polemik ohledně přijetí či nepřijetí eura. Stal se z toho již takový český národní…
Současný stav okolo dánské koruny je nešťastným kompromisem: národní měna se dá označit za pouhou fasádu, která má evokovat iluzi nezávislosti. Přestože na webu dánské centrální banky se skví tvrzení, že její cíle zůstávají po 200 let téměř nezměněny, není to tak. Klíčovým úkolem dánských centrálních bankéřů totiž není vytvářet příznivé podmínky pro ekonomiku (jak se dá udržování cenové stability zobecnit), ale především držet kurs koruny v předepsaném rozmezí. Cenou za udržování této iluze nezávislosti je, že země nemá vůbec žádný vliv na měnovou politiku. Zatímco země eurozóny mají podíl na rozhodovacích pravomocech Evropské centrální banky, Dánsko je pouhým pozorovatelem.
Dánští politici i představitelé centrální banky tento stav označují za nežádoucí a pravidelně volají po jeho změně. Naposledy guvernér Danmarks Nationalbank, Christian Kettel Thomsen: v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdil, že Dánsko je „de facto v eurozóně“, ale bez vlivu na rozhodování ECB je to pro zemi nevýhodné řešení.
Nevýhodné samozřejmě jenom v porovnání s alternativou plného členství. Za pevným kursem k euru si naopak guvernér stojí, s tím, že je to zásadní výhoda pro všechny podniky v Dánsku, které mají v eurozóně obchodní vazby.
Paradox referenda
Dánská samostatná měna stojí na tom, že Dánové přijetí eura odmítli v přístupové smlouvě k Evropské unii z roku 1992 – což občané následně potvrdili v referendu. To proběhlo v roce 2000 a dopadlo jasně: proti se vyslovilo přes 53 procent občanů, a to při obrovské účasti 88 procent. V aktuálních průzkumech veřejného mínění jsou Dánové ještě skeptičtější: podíl odpůrců se pohybuje okolo 58 procent, zatímco zastánců je zhruba 34 procent.
Přestože se dánští voliči jasně vyslovili proti přijetí eura, skončili se svou měnou navázanou na euro – což se dá, s jen malou dávkou fantazie, označit za „přijetí eura“. Pro odpůrce eura je to frustrující: výsledek referenda měl zachovat „vlastní měnu“, ale faktická suverenita se scvrkla jen na možnost tisknout bankovky s portréty dánských panovníků.
V této souvislosti je namístě zamyslet se, jestli nedošlo k podvodu na voličích. Protože se ďábel skrývá v detailu, musíme k vynesení verdiktu znát přesnou otázku, jak byla v referendu položena. Takže: Referendum se konalo k návrhu zákona o účasti Dánska ve společné měně. Důležité je, že zákon výslovně řešil konec dánské koruny a přijetí eura, nikoli obecně nezávislost tamní měny. A pokyny ve volební místnosti zněly: „Kdo je pro návrh zákona, zaškrtne Ano. Kdo je proti, zaškrtne Ne.“
Z toho vyplývá, že k žádné krádeži referenda v Dánsku nedošlo.
Euro v Česku
Na rozdíl od Dánska jsme si výjimku z přijetí eura v přístupové smlouvě nevyjednali, takže právně máme povinnost euro zavést. Do tzv. předsíně eura, mechanismu ERM II, kde by byl kurs české koruny ve stejném režimu, jako má koruna dánská, jsme se dosud nepřihlásili. Česká národní banka tak nadále vede nezávislou měnovou politiku a nechává kurs koruny volně plout.
Politická situace ani nálady mezi voliči přijetí eura v Česku dlouhodobě nenahrávají. Podle průzkumu z února 2025 se pro přijetí eura vyslovilo jen 23 % Čechů, zatímco proti bylo 72 procent.
Psali jsme
Bulharsko se od začátku příštího roku stane členem eurozóny. Členské země Evropské unie oficiálně schválily jeho vstup k 1. lednu 2026.…
Opakovaně se však v českém politickém prostoru objevuje požadavek, aby o přijetí eura rozhodli přímo občané. Referendum nejhlasitěji a dlouhodobě prosazuje SPD, tuto kartu v předvolebním boji hraje také KSČM, potažmo hnutí Stačilo! A občas motiv referenda používá i ANO. Naopak vládní strany možnost referenda odmítají – připomínají, že Česko se k přijetí eura zavázalo už vstupem do EU.
To je pravda: otázka na hlasovacím lístku v červnu 2003 zněla:
„Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“
Samozřejmě, závazek přijmout výhledově euro byl součástí zmíněné smlouvy, takže z právního pohledu opravdu není co řešit. Tím spíš, že v tomto jediném závazném celostátním referendu v dějinách samostatného Česka hlasovala drtivá většina voličů (77 procent) pro.
Pokud by však referendum k euru v Česku mělo přece jenom proběhnout, dá se předpokládat, že po dánských zkušenostech se okolo přesného znění otázky strhne velká bitva.