Proslulá tradice výroby švýcarských hodinek se zrodila díky zákazu
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Přesný a spolehlivý jako švýcarské hodinky. Oblíbené přirovnání naráží na úspěšnou tradici výroby hodinek v zemi helvétského kříže. Málokdo však ví, že se ve Švýcarsku zrodila tak trochu na zapřenou.
Přeorientovat se na sestavování hodinek bylo pro švýcarské zlatníky východiskem z nouze. Základy výroby založil v 16. století známý církevní reformátor Jan Kalvín jaksi mimochodem. Jako správný protestant brojil proti všemu, co odvádělo od víry. Přísně zakázal veškeré světské slavnosti a zábavy, protože tanec, vtip a legrace, jak známo, svádí k nepravostem. Ženy nesměly oblékat příliš hezké ani vyzývavé šaty, a už vůbec ne zdobit se šperky. Totéž platilo samozřejmě i pro muže. Svou pozornost měli obyvatelé Ženevy obrátit k Bohu.
Ženevští zlatníci si dokázali poradit
Ze změny se neradovali švýcarští zlatníci, přišli totiž o obživu. Dokázali si ale poradit a místo šperků začali vyrábět hodinky. Takto se zrodilo pověstné švýcarské hodinářství. Dodnes zůstává pilířem tamního národního hospodářství.
Ženevští zlatníci začali vyrábět kvalitní hodinky, které sloužily současně jako šperky. A brzy toto nové odvětví dovedli k dokonalosti. V roce 1601 založili hodinářský cech, první svého druhu na světě. Už o století později byla Ženeva plná hodinářů a mnozí z nich hledali jiné útočiště. Novou mekou švýcarského hodinářství se stal kanton Jura, nalézající se v blízkosti hranic s Francií.
K rozvoji hodinářství v tomto hornatém kraji paradoxně přispělo drsné klima a odlehlost jurských údolí od civilizace. Mohutné sněhové závěje v zimě odřízly tamní zemědělce od světa a oni si krátili čas výrobou hodinových součástek. A neučili je pouze ženevští hodináři, ale také potomci francouzských hugenotů, kteří ve Švýcarsku hledali útočiště před náboženským pronásledováním ve své vlasti.
Swiss made
Obyvatelé kantonu Jura se brzy ve výrobě hodinových strojků natolik zdokonalili, že si jejich jarním prodejem v Ženevě zajistili obživu na celý rok. Mnozí z nich se tak mohli začít hodinářství věnovat „na plný úvazek“ a postupem času výrobu povýšili na umění. Během několika desetiletí se z podhůří Jury stala hodinářská velmoc.
Většina dnes slavných hodinářských firem vznikla v 19. století. Kvalitní hodinky sestavené ve Švýcarsku, které mají strojek tamní výroby, nesou ochrannou známku Swiss made. Pravděpodobně nejznámější švýcarskou značkou je Rolex, která byla založena v roce 1905.
Odkazem na slavnou hodinářskou tradici jsou květinové hodiny v Anglické zahradě v Ženevě. Mají pět metrů v průměru a jsou sestaveny z šesti a půl tisíce rostlých květin. Barevná plocha těchto unikátních hodin se mění podle ročních období. Přesný čas na nich je řízen satelitním systémem.
Zdroje: Federace švýcarského hodinářského průmyslu, Fedlex