Průměrná mzda vzrostla, nejvíc v automobilovém průmyslu

K 46 tisícům korun se přiblížila průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 2. čtvrtletí letošního roku. Oproti stejnému období předchozího roku vzrostla o 6,5 %. Po zohlednění vlivu inflace průměrná mzda reálně vzrostla o 3,9 %. Informace zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve 2. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 45 854 Kč, což je o 2 797 Kč (6,5 %) více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně mzda vzrostla o 3,9 %. Počet zaměstnanců vzrostl o 0,04 %. Medián mezd činil 38 529 Kč.

Růst zpomalil, víc přidáno dostali lépe placení zaměstnanci

Jak uvádí ČSÚ, proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,4 %.

Dominik Rusinko, analytik ČSOB, upozornil Deník Vektor, že růst nominálních mezd ve 2. čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,0 % na 6,5 %. „Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021 až 2023,“ uvedl Rusinko.

„Pomalejší růst mediánu mezd (+5,8 %) ukazuje, že více si přilepšili lépe placení zaměstnanci,“ informoval Deník Vektor Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

„I ve 2. čtvrtletí platilo, že nominální růst mediánové mzdy (5,8 %) zaostával za průměrem (6,5 %). Podobně tomu bylo i v 1. čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ sdělil Deníku Vektor Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ.

Nejvíc vydělají zaměstnanci v IT a v peněžnictví

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenán v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (7,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (7,6 %). K nejnižšímu růstu došlo ve vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (2,9 %).

„Napříč jednotlivými odvětvími nadále přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice. V souladu s naším očekáváním rostly nejrychleji mzdy v tržních sektorech (+7,3 %). V důležitém průmyslu vzrostly meziročně o slušných 7,6 %, navzdory malátnému výkonu a nejistým vyhlídkám na další čtvrtletí. Podobně je tomu ve stavebnictví, kde mzdy přidaly k dobru 7,4 %. V obou případech ale máme pochyby o udržitelnosti relativně svižného tempa vzhledem k přetrvávajícím problémům,“ komentuje Rusinko, analytik ČSOB.

Také Novák konstatuje, že nejrychleji ve 2. čtvrtletí rostly meziročně mzdy zaměstnancům ve zdravotní a sociální péči a ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně v automotive (10,5 %). „Nejpomaleji naopak rostly mzdy ve vzdělávání (2,1 %), kde reálně mzdy dokonce poklesly, a ve veřejné správě a obraně (2,9 %). Nejvyšší mzdy mají v průměru zaměstnanci v IT (81 343 Kč) a v peněžnictví a pojišťovnictví (80 318 Kč),“ upřesnil Novák.

„Růst mezd v ekonomice brzdil především veřejný sektor, kde velmi pomalu rostly platy ve veřejné správě a školství. O více než 11 % si naproti tomu polepšili zdravotníci. Podnikatelský sektor tentokrát přidával na mzdách více, avšak ani tak se růst mezd neutrhl ze řetězu navzdory faktu, že napětí na trhu práce polevuje jen velmi pomalu,“ uvedl Dufek.

Na uzdě podle něj drží mzdy situace v průmyslu, který se potýká s nedostatkem zakázek a propouští. „Nejvíce si zde s ohledem na výsledky polepšili zaměstnanci v automobilovém průmyslu,“ dodal Dufek.

Muži berou o téměř šest tisíc víc

Medián mezd (38 529 Kč) vzrostl podle ČSÚ proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %, u mužů dosáhl 41 540 Kč, u žen byl 35 565 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 Kč a 75 570 Kč.

V 1. pololetí 2024 dosáhla průměrná mzda 44 943 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 884 Kč (6,9 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 %.

Reálné mzdy na úrovni před covidem. Jak se budou vyvíjet?

Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ, se domnívá, že v reálném vyjádření se průměrná mzda nachází stále na úrovni roku 2018.

„Pokud se podíváme na očištěná data, tak se reálná mzda aktuálně vrací na úroveň poloviny roku 2022. Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 %, reálně bude stále asi 4,5 % pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ předpovídá Dufek. 

Také v ČSOB podle Rusinka očekávají, že si nominální mzdy udrží solidní dynamiku okolo 7 % i ve druhé polovině letošního roku. „Důvodem bude jednak stále napjatý trh práce a jednak tlak na vyšší kompenzace zaměstnanců za předchozí skokový pokles reálné kupní síly. Zvýšená mzdová dynamika ale zatím není pro ČNB zásadním problémem, neboť rostoucí výdělky zaměstnanců jdou na vrub snižování (zvýšené) ziskovosti, a tedy nepůsobí proinflačně,“ domnívá se Rusinko.

„Růst reálných mezd se udrží i ve druhé polovině letošního roku a v souhrnu za celý rok očekávám růst průměrné reálné mzdy lehce nad 4 %. Vzhledem k situaci na pracovním trhu s nízkou nezaměstnaností a stále poměrně silnou poptávkou po pracovnících lze očekávat zvýšený růst reálných mezd (3,5–4 %) i v příštím roce. Předpokladem je stabilní inflace kolem 2 %,“ uvedl Novák.

Poroste kvůli mzdám inflace?

Podle Dufka data o vývoji mezd a zisků za druhý kvartál potvrdila, že rychleji v ekonomice rostla ziskovost než mzdové náklady. Nemůže tedy být řeč o mzdových proinflačních tlacích.

Rusinko má za to, že zveřejněná data ČSÚ překvapila centrální banku pomalejším růstem, díky čemuž bude bankovní rada komfortnější s nastoleným tempem redukce sazeb po 25bodových krocích na každém zasedání do konce letošního roku.

„Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí rostla pomaleji, než prognózovala Česká národní banka (ČNB), což pro centrální bankéře představuje protiinflační riziko. Prognóza ČNB pro 2. čtvrtletí ukazovala na nominální růst průměrné mzdy o 7,2 % meziročně. Část bankovní rady ČNB tak může být svolnější k mírně rychlejšímu snižování úrokových sazeb na nadcházejících zasedáních,“ domnívá se Novák.

Zdroje: ČSÚ, ČSOB, CREDITAS, AKCENTA CZ