První nakažený „krysí nemocí“ z letošních povodní je v nemocnici

Leptospirózou, které se přezdívá krysí nemoc, se v souvislosti s povodněmi prokazatelně nakazil první člověk. Jedná se o 64letého muže z Moravskoslezského kraje, kterého smetla v polovině září záplavová vlna, a dostal se tak do přímého kontaktu s kontaminovanou vodou. Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř.

Leptospiry tak mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat úzkostlivě hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky. Deník Vektor informovala Štěpánka Čechová, tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost

64letý muž si pravděpodobně lokl záplavové vody, ale infekce se mu mohla do těla dostat i jiným způsobem, například poraněnou kůži. Jeho stav zatím stále vyžaduje pobyt v nemocnici. K lékaři přišel až 11. den od pobytu ve vodě a stěžoval si na bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost. Vyšetření krve následně prokázalo leptospirózu. Léčen je antibiotiky.

„Krajská hygienická stanice je stále v terénu v zaplavených oblastech a provádí šetření. I v souvislosti s touto první nákazou informujeme lidi, aby si pečlivě hlídali zdravotní stav. Je důležité poznamenat, že leptospiróza není přenosná z člověka na člověka, tedy není třeba hledat kontakty nemocného, ale je nutné opakovat a zdůrazňovat prevenci úzkostlivým dodržováním hygieny a používáním ochranných pomůcek,“ sdělila Zuzana Babišová, ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě.

Leptospiróza může být i smrtelná

Člověk se může různými druhy leptospir nakazit celoročně. „U nás nemoc nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok jí onemocní nižší desítky lidí a průměrně jeden člověk ročně zemře. Víme, že po záplavách v roce 1997 se nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po velké vodě v roce 2002. Proto znovu apeluji na všechny, kteří odklízejí následky povodní a dostávají se do styku s vodou a bahnem kontaminovanými předměty, aby se chránili před touto infekcí,“ obrací se na veřejnost Barbora Macková, hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Umývejte si ruce, noste respirátory a chraňte oči

Zásadní je podle Mackové hygiena rukou. Pokud není k dispozici čistá voda a mýdlo, poslouží dezinfekce. Bakterie Leptospira se ale může do těla dostat nejen ústy. Vstupní branou infekce jsou i drobná poranění, oděrky na kůži, nebo lze leptospiry vdechnout s prachem z vyschlých usazenin. Proto jsou důležité pevné boty, ideálně holínky, které chrání nohy před poraněním i průsakem vody, dále pevné gumové rukavice.

„V případě již uschlého materiálu, kde se při úklidu víří prach, je proti vdechnutí leptospir potřeba použít také respirátory a ideálně i ochranu očí, protože i zasažená sliznice očí může být vstupní branou infekce,“ vysvětluje hlavní hygienička.

První příznaky jako u chřipky

Infekce se projevuje zpočátku podobně jako chřipka a špatně se rozeznává, přítomny bývají vysoké horečky. Obvykle nemoc netrvá dlouho a mívá dobrou prognózu, ale bohužel může dojít i na těžší formu, kde dochází i k zánětu mozkových blan a hrozí rychlé selhání orgánů.

„Právě pro její nejednoznačné příznaky je důležité, pokud se necítíte dobře a pohybovali jste se v povodněmi zasažené oblasti, ihned o tom informovat lékaře,“ objasnila Čechová.

Vyhoďte i zavařeniny

Kromě důsledné ochrany a hygieny je zásadní ke konzumaci i omývání potravy používat pouze čistou pitnou vodu. „Doporučujeme rozhodně vyhodit i všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou, včetně těch zdánlivě hermeticky uzavřených. Některé obaly nemusejí být technologicky stoprocentně vodotěsné, jinde se může infekce ukrývat například pod víčkem zavařenin v záhybech, i okem neviditelné poškození či netěsnost stačí, nemá smysl riskovat,“ zdůrazňuje Matyáš Fošum, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZČR.

Objevit se může i žloutenka, úplavice, záněty ledvin

V důsledku povodní a následné likvidace škod hrozí také zvýšené riziko šíření řady dalších infekčních chorob. (Deník Vektor o nich již informoval.) O to větší význam má dodržování základních hygienických pravidel, a to i při úklidu poškozených domácností a veřejných budov.

„Cokoliv, co bylo v kontaktu s povodňovou vodou, může být zdrojem infekce. Objevit se mohou nejen žloutenka typu A, leptospiróza či bacilární úplavice, ale také další průjmová onemocnění, záněty ledvin či infekce kůže. Všechna znamenají další zátěž pro už tak vyčerpaný organismus, proto je tak důležité dbát na prevenci nákazy,” zdůrazňuje Pavel Dlouhý, infektolog a předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Zvláště ohroženy jsou děti, senioři a nemocní

Nejvíce ohrožené jsou děti, senioři a chronicky nemocní. Infekce se mohou vyskytnout i s časovým odstupem spolu s tím, jak postupně probíhají likvidace škod.

Základem je mýt si pečlivě a často ruce, pokud není k dispozici voda a mýdlo, tak použít dezinfekci s obsahem alkoholu. Pít pouze zdravotně nezávadnou vodu a v případě pochybností sáhnout po balené. Nekonzumovat žádné zaplavené potraviny a při úklidu důsledně používat ochranné pomůcky, tedy pevnou nepromokavou obuv, rukavice a případně respirátor nebo brýle.

„Povodňová vlna s sebou nesla všechno, čím se prohnala, takže i fekálie či mrtvá zvířata. Proto je potřeba vnímat vybavení zaplavené domácnosti, včetně nábytku, nádobí nebo hraček, jako možný zdroj choroboplodných zárodků a postupovat podle hygienických pravidel,“ vysvětluje Zuzana Babišová, ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje.

Sledujte i zdraví svých mazlíčků

I malý škrábanec nebo oděrka mohou být vstupní branou infekce do organismu. Proto je třeba co nejvíce omezit styk vody a bláta s nechráněnou kůží. A po skončení úklidových prací umýt a vydezinfikujte ruce.

„Lidé by měli sledovat svůj zdravotní stav a hlídat i svá domácí zvířata, zda jsou v pořádku. V případě výskytu  dýchacích nebo trávicích  potíží, hnisajících oděrek, vyrážky nebo teploty je potřeba kontaktovat lékaře a informovat ho o pohybu v zaplavené oblasti,“  popisuje Lenka Pešáková, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

V Ostravě už bylo zahájeno bezplatné preventivní očkování proti žloutence typu A.

Zdroje: Státní zdravotní ústav, KHS Moravskoslezského kraje, KHS Olomouckého kraje