Ruiny a ostnaté dráty jako pomník okupantů. Se SSSR na věčné časy?

Poslední sovětský voják opustil české území na konci června 1991, avšak s důsledky ekologické zátěže téměř 23leté okupace se tuzemská příroda vyrovnává dodnes. Materiální škody přesáhly šest miliard korun, více než polovina z nich byla napáchána na životním prostředí. Podle informačního portálu české vlády se jednalo především o kontaminaci půdy a podzemních vod ropnými produkty a dalšími toxickými látkami. Stopy „dočasného“ působení „spřátelené“ armády jsou v místech, kde Sověti pobývali, stále patrné.

České zkušenosti s odstraňováním následků řádění sovětských okupantů dnes paradoxně mohou být inspirací pro Ukrajince. Už teď se o ně zajímají a hodlají je využít po skončení ruské agrese ve své vlasti.

Ropné látky i těžké kovy na desítkách míst

Sovětská armáda využívala podle Ministerstva životního prostředí ČR v naší zemi 73 lokalit. Zhruba u 60 z nich za sebou okupanti zanechali ekologické škody významného rozsahu. Jde hlavně o znečištění podzemních vod ropnými uhlovodíky, chlorovanými uhlovodíky, ale také polychlorovanými bifenyly, těžkými kovy a dalšími toxickými látkami.

„Výběr lokalit pro provedení sanací zohledňoval míru jejich ekologické rizikovosti a sanační práce byly postupně provedeny na nejvíce postižených lokalitách. Hlavními kontaminanty byly ropné uhlovodíky, chlorované uhlovodíky, PCB, těžké kovy a další látky (např. letiště Hradčany a prostor po Sovětské armádě Milovice),“ upřesňují webové stránky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vojáky vystřídali kopytníci

Sovětské okupační vojsko tvořilo tzv. Střední skupinu vojsk, jejímž hlavním úkolem bylo vykonávat kontrolu nad Československem, a současně tak posílit vojenské síly na západní hranici východního bloku. Největším střediskem byl podle portálu Univerzity obrany vojenský prostor Milovice-Mladá, původní vojenský výcvikový tábor založený v roce 1904, později vojenský újezd s letištěm, rozlehlým areálem kasáren včetně civilních bytů a jiných objektů. V době sovětské okupace sloužil jako ústředí Střední skupiny vojsk.

Po odchodu okupantů patřily Milovice k územím s největšími ekologickými škodami. Ochranářská společnost Česká krajina založila v bývalém vojenském prostoru ve spolupráci s vědci v roce 2015 rezervaci velkých kopytníků. Vznikl tu nový domov pro stáda zubrů, divokých koní a praturů. Ochránci přírody se však dlouhodobě potýkají se škodami, které napáchala okupační armáda.

„Do odklízení škod po sovětské armádě se na ploše rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice postupně zapojily desítky dobrovolníků, ale i těžká technika odklízející sutiny po zničených vojenských objektech,“ sdělil Deníku Vektor Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Neúcta k přírodě i k obětem okupace

Revitalizaci bývalého vojenského prostoru prováděla organizace Česká krajina na základě konzultací s vědci. „I když jsme neměli povinnost takto rozsáhlý úklid provádět, věnovali jsme mu velké úsilí i značné finanční prostředky,“ ujistil Dostál.

Česká republika dělá podle něj velmi málo k odstranění následků působení sovětské armády v přírodních lokalitách. „V české přírodě to bohužel často vypadá, jako by stále platilo heslo: Se Sovětským svazem na věčné časy! V mnoha oblastech zůstávají ruiny po vojenských budovách, ploty z ostnatých drátů, pyrotechnika nebo uměle vytvořené terénní struktury. Česko tímto způsobem v podstatě postavilo okupační armádě pomník. Je to projev neúcty nejenom k české přírodě, ale i k obětem sovětské okupace,“ soudí Dostál.

Pneumatika, kam se podíváš

Ochranářská organizace odklidila trosky vojenských budov, hromady izolací z telekomunikačních kabelů, klubka ostnatých drátů, rozstřílené terče, pyrotechniku. Ochránci přírody také odstranili terénní struktury narušující krajinný ráz lokality i všudypřítomné pneumatiky od vojenské techniky. A to vlastními silami, s pomocí dobrovolníků, specialistů nebo placené techniky.

„Právě odvoz suti a velkého množství pneumatik z vojenské techniky patřil k finančně nejnáročnějším částem obnovy bývalého vojenského prostoru, za deset let fungování rezervace jsme na ni vynaložili miliony korun. Pro malou neziskovou organizaci jsou to obrovské náklady, ale obnova krajiny a její původní krásy je pro nás klíčovou součástí ochrany místní unikátní přírody. Rádi bychom tím motivovali i ostatní uživatele a vlastníky pozemků v bývalém vojenském prostoru, aby škody po sovětské okupaci nepřehlíželi a věnovali se jejich odstraňování,“ upřesnil Dostál pro Deník Vektor.

I po víc než třech desítkách let ekologická zátěž stále přetrvává

Mimo rezervaci velkých kopytníků, ale i na území dalších bývalých základen v Česku zátěž po sovětské armádě zatím zůstává ve velkém rozsahu.

„Působí to dojmem, jako by Česká republika neměla evidenci těchto škod, natož systematický plán na jejich odstraňování. Je to smutné. Od Německa po Maďarsko je řada úspěšných projektů odstraňování zátěže po vojenských základnách, které se primárně mění na přírodně cenné lokality. V Česku by podobných projektů určitě mělo výrazně přibýt,“ uzavřel Dalibor Dostál. Zahraniční projekty jsou podle něj často financovány z evropských dotací.

Ukrajinci se zajímají o zkušenosti z Milovic

O zkušenosti s obnovou území bývalého vojenského prostoru se nezisková organizace Česká krajina dělí i se zahraničními zájemci. Opakovaně přivítala experty z Ukrajiny, kteří v Milovicích sbírali zkušenosti pro obnovu ukrajinského území po konci současné války.

„Chceme z milovické rezervace velkých kopytníků udělat příklad dobré praxe i pro vlastníky a uživatele území bývalých vojenských základen v České republice,“ informoval Deník Vektor Dalibor Dostál.

Obnovu území rezervace velkých kopytníků oceňují biologové, krajináři i architekti. Milovice jsou největší českou přírodně cennou nížinou rovinatého charakteru, pro jejíž původní krajinný ráz byly charakteristické dálkové výhledy.

Sovětská okupace začala v srpnu 1968. Jen v roce 1968 zahynulo v důsledku okupace 108 občanů tehdejšího Československa, až do konce roku 1989 pak 402 civilistů. Z prostoru Milovice odešla sovětská armáda 30. června roku 1991. Milovice byly největší a nejznámější sovětskou základnou v Československu.

Zdroje: Česká krajina, Univerzita obrany, Vláda ČR, MŽP, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka