Schilerová: Musíme aktivně sledovat tempo čerpání peněz z EU, Stanjura na to rezignoval
foto: Twitter/Alena Schillerová
Česká republika i v roce 2025 zůstala čistým příjemcem prostředků z rozpočtu Evropské unie. Přestože saldo zůstává výrazně kladné, oproti předchozímu roku došlo k jeho mírnému snížení, což znovu otevírá otázku tempa a efektivity čerpání evropských fondů.
Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie dosáhla za rok 2025 hodnoty 77,9 miliardy korun. Stát z unijního rozpočtu obdržel celkem 99,6 miliardy korun a necelých 48 miliard z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU), zatímco odvody činily 68,4 miliardy korun. Výsledek tak potvrzuje, že Česko zůstává dlouhodobě čistým příjemcem evropských peněz. Meziročně však saldo kleslo o 6,6 miliardy korun. Tento vývoj odráží především změny ve struktuře příjmů a výdajů a také rozdílné tempo realizace jednotlivých programů v rámci aktuálního rozpočtového období Evropské unie.
Významná role nástroje na podporu oživení
Zásadní podíl na příjmové straně měl v roce 2025 Nástroj Evropské unie na podporu oživení, který do České republiky přinesl 46,8 miliardy korun. Tyto prostředky významně přispěly k udržení kladné čisté pozice a zároveň podpořily financování investičních a reformních projektů napříč resorty. NGEU je mimořádný nástroj EU zřízený v roce 2020 k obnově ekonomik členských států po pandemii covid-19 a podpoře zelené a digitální transformace.
Vedle toho zůstávají stabilním pilířem příjmů také strukturální fondy a Fond soudržnosti, z nichž do Česka směřovaly desítky miliard korun. Významnou položkou byly rovněž prostředky plynoucí ze Společné zemědělské politiky, které dlouhodobě představují důležitý zdroj financování pro venkov a zemědělský sektor.
Psali jsme
Odbor procesní agendy a regulace hazardu resortu financí poskytl médiím i široké veřejnosti soupis sedmadvaceti stránek, vesměs hazardních, které…
Schillerová: Můj předchůdce zaspal
Kladná čistá pozice má přímý dopad na veřejné finance, protože umožňuje financovat projekty, které by jinak musely být hrazeny výhradně z národních zdrojů. Evropské prostředky se promítají do investic v dopravní infrastruktuře, energetice, zdravotnictví nebo výzkumu a inovací. Současně ale meziroční pokles salda upozorňuje na rizika spojená s pomalejším čerpáním nebo zpožděním projektů. V některých oblastech se nedaří využít dostupnou alokaci v plném rozsahu, což může v dalších letech snížit přínos členství v EU pro český rozpočet.
„Výsledek meziročně klesl o 6,6 miliard korun, což beru jako další důvod k tomu, abych aktivně na měsíční bázi sledovala tempo čerpání evropských peněz napříč resorty, na což můj předchůdce bohužel rezignoval. Tím spíše, že rok 2026 je poslední, kdy můžeme využít Národní plán obnovy. Dobrou zprávou je, že již 75 % prostředků z české alokace pro programové období 2021-2027 je tzv. zazávazkováno a s jejich využitím už můžeme počítat,“ uvedla k čisté pozici za rok 2025 ministryně financí Alena Schillerová.
Kdo v EU platí nejvíc a kdo nejvíc čerpá
Evropský rozpočet je dlouhodobě charakteristický jasným rozdělením rolí mezi jednotlivé členské státy. Na straně největších čistých dárců stojí především ekonomicky nejsilnější země. Největším přispěvatelem do rozpočtu Evropské unie je dlouhodobě Německo, následované Francií, Nizozemskem, Itálií a Švédskem. Tyto státy do společné pokladny odvádějí výrazně více prostředků, než kolik se jim vrací zpět v podobě přímých transferů.
Na opačném pólu stojí země, které z evropského rozpočtu čerpají výrazně více, než do něj přispívají. Mezi největší čisté příjemce patří Polsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko či Portugalsko. Pro tyto státy představují evropské fondy klíčový zdroj financování infrastruktury, modernizace, regionálního rozvoje i stabilizace veřejných financí.
Specifickou pozici v tomto rozdělení zaujímá Malta, která se dlouhodobě pohybuje přibližně kolem nulové čisté pozice. To znamená, že objem prostředků, které do rozpočtu EU odvádí, se zhruba rovná částkám, jež z něj získává.
Proč jsou rozdíly mezi státy tak výrazné
Rozdíly v čisté pozici jednotlivých zemí nejsou náhodné. Zásadní roli hraje velikost ekonomiky, výše hrubého domácího produktu a celková úroveň rozvoje. Bohatší státy s vysokým výkonem ekonomiky přirozeně odvádějí do unijního rozpočtu více prostředků, zatímco méně rozvinuté regiony jsou hlavním cílem politik soudržnosti.
Dalším faktorem je schopnost připravit a realizovat projekty, které splňují podmínky pro čerpání evropských peněz. Země s funkční veřejnou správou, připravenými investičními plány a stabilním projektovým zázemím jsou schopny využít větší část dostupné alokace, což se následně promítá do jejich čisté pozice. To je příklad Polska, které možnosti členství v EU využívá skutečně naplno.
Psali jsme
Český státní dluh se od počátku letošního roku navýšil o 220 miliard korun. Na konci třetího čtvrtletí tak dosáhl neuvěřitelných 3,115 bilionu…
Co čerpání evropských peněz znamená pro Česko
Pro Českou republiku zůstává kladná čistá pozice významnou výhodou. Evropské prostředky pomáhají financovat projekty, které by jinak výrazně zatížily státní rozpočet, a umožňují urychlit modernizaci infrastruktury, energetiky, dopravy či výzkumu a vývoje. Zároveň však meziroční pokles salda a evropské srovnání ukazují, že tento stav není automatický.
Schopnost udržet silnou pozici bude v dalších letech záviset na tom, jak efektivně se podaří převést projekty do reálného čerpání a jak dobře se Česká republika připraví na nové podmínky unijního rozpočtu po roce 2027. V prostředí, kde část států zůstává trvale na straně dárců a jiní soupeří o omezené zdroje, se evropské peníze stávají nejen finančním, ale i strategickým nástrojem hospodářské politiky.
Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva financí ČR