Sektor nemovitostí naléhá na Powella: Nezvyšujte úrokové sazby. Hrozí tvrdé ekonomické přistání
foto: Pixabay.com/Ilustrativní
Národní asociace stavitelů domů, Asociace hypotečních bankéřů a Národní asociace realitních kanceláří nedávno obrátili svou pozornost na Federální rezervní systém (Fed) s naléhavou žádostí o zastavení zvyšování úrokových sazeb. Představitelé nemovitostí a bankovnictví žádají Fed, aby aktivně neprodával své držené hypoteční cenné papíry.
Představitelé nemovitostí a bankovnictví vyzývají Fed, aby zastavil zvyšování úrokové sazby, jelikož průmysl trpí nárůsty nákladů na bydlení a nedostatkem dostupných domů na prodej.
V dopise, psaném 9. října, adresovaném Radě guvernérů Federálního rezervního systému a převážně předsedovi Jarome Powellovi, vyjádřili představitelé své obavy týkající se směřování měnové politiky a dopadu, který bude mít na trh s nemovitostmi.
Asociace hypotečních bankéřů, Národní asociace realitních kanceláří a Národní asociace stavitelů domů dopis napsaly, „aby vyjádřily hluboké znepokojení sdílené mezi našimi kolektivními členy, že pokračující nejistota trhu ohledně trajektorie sazeb Fedu přispívá k nedávnému zvýšení úrokových sazeb a volatilitě.“
Skupiny žádají Fed, aby již nepřemýšlel o dalším zvyšování sazeb a aby aktivně neprodával své cenné papíry alespoň do té doby, dokud nedojde ke stabilizaci na trhu s bydlením. „Naléhavě žádáme Fed, aby podnikl tyto jednoduché kroky, aby zajistil, že tento sektor neurychlí tvrdé přistání, kterému se Fed tak usilovně snaží vyhnout,“ uvedla skupina.
Dopis se objevil v době, kdy Fed dle dostupných zdrojů zvažuje, jak by měl postupovat s měnovou politikou potom, co od roku 2022 jedenáctkrát zvýšil svou výpůjční sazbu. V minulých týdnech někteří úředníci poznamenali, že centrální banka by mohla odložit další zvyšování, protože hodnotí dopad, který měla předchozí zvyšování na různá odvětví ekonomiky, jak uvedl server Cnbc.com.
V dopise se dále uvádí, že zvýšení sazeb „zhoršilo dostupnost bydlení a vytvořilo další narušení pro trh s nemovitostmi, který se snaží přizpůsobit dramatickému poklesu jak v objemu hypotečních úvěrů, tak v objemu prodeje domů. Tyto tržní výzvy se objevují uprostřed historického nedostatku dosažitelného bydlení.“
Zástupci jednotlivých institucí tvrdí, že spready mezi třicetiletou hypoteční sazbou a výnosem desetiletého federálního dluhopisu jsou na historicky vysokých úrovních, zatímco náklady na bydlení jsou jedním z hlavních hnacích motorů pro navýšení inflace indexu spotřebitelských cen.
Zde je ještě důležité podotknout, že ceny rezidenčních nemovitostí nevstupují do výpočtu americké inflace přímo. Namísto nich se počítá tzv. imputované nájemné (Owner’s Equivalent Rent), což je hypotetické nájemné, jaké by vlastník domu platil, kdyby si jej pronajímal. Růst úrokových sazeb vede k růstu imputovaného nájemného, takže paradoxně zvyšování úrokových sazeb může zvyšovat tuto složku inflace. Tato metodika výpočtu inflace cen rezidenčních nemovitostí byla zavedena v roce 1983 a od té doby mnohokrát kritizována. Bohužel zatím nedošlo k nápravě a pravděpodobně v dohledné době ani nedojde.