Skáčete na korporátní bullshit? Pozor, už se to dá změřit
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Corporate bullshit – jazyk plný manažerských buzzwordů – už dávno není jen předmětem kancelářských vtipů. Vědci z Cornellovy univerzity se rozhodli zjistit, proč některé lidi bullshit oslovuje, zatímco jiní slyší jen šum. Výsledkem je test, který měří citlivost na korporátní řeč.
Na průsečíku křížové synergie a vizionářského myšlení budeme aktivovat novou úroveň komplexního řízení kompetencí a koncového strategického směru.
Takové formulace zná každý, kdo někdy otevřel výroční zprávu, poslouchal strategickou prezentaci nebo seděl na poradě s powerpointem. Zní to důležitě, ale zároveň není vůbec jasné, co přesně se má stát. Kriticky uvažující lidé považují tento typ jazyka za corporate bullshit. Je to tak významný jev, že se dostal do hledáčku vědců. Dokonce se ustálila jeho definice: Je to sdělení, které působí informativně nebo hluboce, ale jeho skutečný obsah je minimální.
V práci zveřejněné před oficiální publikací vytvořil psycholog Shane Littrell test nazvaný Corporate Bullshit Receptivity Scale (CBSR). Jeho cílem je zjistit, nakolik lidé výroky podobné tomu výše berou vážně.
Test funguje tak, že respondenti dostali sérii vět a měli hodnotit, kolik „manažerské osvícenosti“ z nich vyzařuje. Některé výroky byly skutečné citace manažerů z výročních zpráv nebo rozhovorů. Jiné vytvořil generátor korporátních frází, který náhodně skládal buzzwordy z reálného byznysového slovníku. Příklad: Tento škálovatelný pohled na naši společnost zajistí, že budeme efektivně realizovat strategii a minimalizovat zpětné dopady napříč našimi diskusemi.
Metodika testu je diskutabilní: sám autor upozornil, že některé autentické výroky manažerů musel vyřadit, protože byly jazykem natolik podobné generovanému buzzwordovému textu, že je statistická analýza nedokázala spolehlivě odlišit. Test nicméně ukázal, že pro část respondentů byly skutečné výroky manažerů a věty vytvořené generátorem buzzwordů prakticky nerozeznatelné.
Studie zahrnovala čtyři výzkumy s více než tisícovkou respondentů. Ukázalo se například, že ti, kdo si stěžují, že jejich organizace je plná bullshitu, ho zároveň častěji sami produkují. Důležitější ale je, že lidé s vyšším skóre v CBSR mají typicky slabší analytické myšlení, nižší tzv. fluidní inteligenci a větší tendenci sami používat podobný jazyk.
A především se ukázalo, že lidé s vysokým CBSR skóre měli horší výsledky v testu pracovního rozhodování. Na druhé straně, (asi logicky) více důvěřovali svým nadřízeným, častěji vnímali manažery jako „vizionářské lídry“ a více je inspirovaly firemní mise a strategie.
Dopad na kariéru, což je otázka, která se v kontextu firemního bullshitu logicky nabízí, výzkum nezkoumal. Na jednu stranu, výše popsané negativní korelace by měly pracovníkům s vyšším skóre CBSR teoreticky bránit, na druhou stranu, v organizacích může vysoké skóre CBSR fungovat jako signál loajality nebo schopnosti zapadnout do firemní kultury.
Psali jsme
Uchazeči o zaměstnání potřebují informace o organizaci, kam mají nastoupit – ale není jednoduché je získat. Pomoci by mohl standard, který by…
Češtinu zachraňují slovesa
V českojazyčném prostředí bullshitu pšenka nekvete a jeho uživatelé musí používat anglické originály. Angličtina je totiž k podobnému stylu mnohem tolerantnější, hlavně proto, že běžně skládá podstatná jména za sebe – s tím, že čtenář nebo posluchač si jejich vztah domyslí. Čeština naproti tomu vyžaduje mezi pojmy jasnější vztahy.
V angličtina například nevypadá divně řetězec typu “strategic alignment optimization initiative”. V češtině by z toho vzniklo něco jako: „iniciativa optimalizace strategického sladění“ – ale to vypadá divně. Není to totiž věta. Aby z toho věta vznikla, musí se objevit děj reprezentovaný slovesem: například, že firma chce lépe sladit strategii jednotlivých oddělení.
A to sice může být nesmysl (třeba ta strategie už sladěná je), ale není to bullshit.