Sněmovna řeší česko-čínské vztahy. V čem spočívá největší hrozba?

Pondělní konference v poslanecké sněmovně se zabývala čínským vlivem na Českou republiku. Hlavním řečníkem byl ředitel BIS Michal Koudelka. Podle něj se moc Číny na evropský blahobyt a s tím i spojené hrozby nesmí podceňovat. Pokud by se rozhodli například přestat dovážet léky do Evropy, mělo by to velmi vážné důsledky. Nicméně ekonomické ani špionážní schopnosti asijské velmoci se rovněž nesmí opomíjet. K tématu se vyjádřila i sinoložka Olga Lomová.

Na konferenci v Poslanecké sněmovně se na základě programu vlády Petra Fialy řešily čínské vztahy. Největší hrozbu přitom podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky představuje produkce léků nebo jejich komponentů na východě v podstatě pro celou Evropu, uvádí web ČT24. „Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ vyjádřil se k tématu šéf BIS. Dále také varuje před pozdní reakcí. Hrozba prý rozhodně není zanedbatelná. „Bezpečnostní rizika pro Českou republiku pocházející z Číny jsou záludnější než rizika přicházející třeba z Ruské federace,“ komentuje dále.

Nicméně také nelze opomíjet nebezpečí ekonomická. Na videu z konference zveřejněném na Facebooku mluví Koudelka i na toto téma. „Čínská lidová republika byla dlouho prezentována jako největší ekonomická příležitost pro české firmy. Přísné politické kroky, spíše až ústupky vůči Číně, byly zdůvodňovány jako nutnost pro zajištění přístupu na největší světový trh a získání čínských investic, které měly přesáhnout až 200 miliard korun,“ přednesl svůj názor ředitel BIS. Také se nesouhlasně vyjádřil k dříve často zveřejňovanému názoru, že Česká republika prosazovala lidská práva na úkor ekonomických příležitostí a sama sobě tím škodila.

Nicméně velkým rizikem jsou podle názoru Koudelky také čínské špionážní schopnosti „Dnes čelíme protivníkovi disponujícímu obrovskou lidskou silou, špičkovými technologiemi a neomezenými finančními prostředky,“ cituje ho ČT24. Navíc jejich zpravodajské operace jsou natolik úspěšné, že do teď většina občanů pokládá Čínu za hlavního ekonomického partnera Česka.

Start problému přitom Koudelka datuje mezi roky 2013-2018, na první prezidentské období Miloše Zemana, kdy došlo k obnovení vztahů s Čínou. Základní změnu nicméně podle jeho slov představovala návštěva předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchai-wanu v roce 2020, tady byl z naší strany jasně vyslán signál o obratu mezinárodní politiky.

Pro Českou televizi promluvila také sinoložka Olga Lomová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „On prezident Zeman byl nejviditelnější a takový nejkřiklavější, protože si pořídil osobního poradce, čínského, který byl zároveň šéfem takové záhadné údajně velmi bohaté firmy. A vlastně svým způsobem tato firma CEFC okupovala drtivou většinu česko-čínských vztahů v období zhruba mezi roky 2014-2015 až začátek roku 2018,“ konstatuje Lomová. Poté poradce náhle zmizel pravděpodobně v souvislosti s korupční aférou v USA, dodává. Nicméně české vlády podle odbornice o klasný vztah z východní mocností usilovali již déle. Od vstupu do platformy 16+1 (dnes 14+1), přes Nečasův slavný dalajlámismus, po Rusnoka, který se přihlásil k myšlence restartu česko-čínských vztahů, a Sobotku, jehož vláda tento plán zrealizovala.

„Já s tím úplně nesouhlasím, že ten vliv klesá,“ odpovídá vysokoškolská pedagožka na výrok řečený během schůze. „Já bych chtěla zdůraznit, že ten naopak globální vliv Číny, ve snaze naplnit určitou globální politickou vizi, učinit z Číny novou normotvornou mocnost, která bude vlastně určovat pravidla mezinárodních vztahů a podmínky mezinárodních společenství, ten naopak stále více roste,“ konstatuje. Vizuálně by se dle jejího názoru mohlo zdát, že vliv Číny u nás klesá, nicméně to že jsou věci méně výrazné neznamená, že zmizely.