Šrekujete v práci? Pozor, nejspíš vás vyhodí, nebo vyreznete
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Sociologové upozorňují na rozmáhající se trend „shrekkingu“. Jde o aplikaci zásady Lepší je vrabec v hrsti... – a roste okruh těch, kdo tuto zásadu aplikují nejen v lásce, ale také v práci.
V oblasti vztahů termín „shrekking“ znamená výběr partnera, který sice nijak neokouzlí, ale působí spolehlivěji než ti, po nichž by srdce nejvíc toužilo. Jenže stejně jako ve filmu o Shrekovi se i v reálném životě ukazuje, že tato strategie nemusí vždy vést k úspěchu.
Na pracovním trhu sociologové pozorují rostoucí uplatňování podobného mechanismu. Po letech nejistoty a sériích odmítnutí se mnoho lidí smiřuje s tím, že „lepší práce“ není na dohled. Místo pozice, která by je rozvíjela, volí jistotu: stabilní, ale málo inspirativní místo. Doufají, že výměnou získají klid, jistý příjem a možná i lepší zacházení.
A čísla to potvrzují: podle analýzy Fordham Institute je ve Spojených státech 52 % absolventů vysokých škol v první fázi kariéry podzaměstnaných – a 45 procent jich zůstává podzaměstnanými i po deseti letech. Za „podzaměstnané“ se v tomto kontextu považují ti, kdo pracující v pozici, kde méně než polovina lidí má vysokoškolský titul.
Psali jsme
Najděte si práci, která vás bude bavit a naplňovat! Oblíbené heslo kariérních poradců alespoň čas od času zahlodá v duši každého z nás. Opustit…
Skrekking vede k vyreznutí
Problém je, že „bezpečná práce“ bývá bezpečná jen zdánlivě. Když firmy škrtají náklady, nejdřív mizí pozice, které nevyžadují specializaci ani přidanou hodnotu – právě ty, do nichž lidé často „shrekkují“. Jistota, kvůli které se do nich nechali nalákat, se tak rychle rozpadá. A i když se propouštění vyhnou, často končí v psychologické pasti zvané rust-out. Na rozdíl od obávaného vyhoření se člověk necítí přetížený, ale naopak nevyužitý. Ztrácí motivaci, postupně i dovednosti – zkrátka „rezne“.
Z trendu, který má teoreticky přinášet jistoty, se tak stane časovaná bomba. Přijetí práce „pod úroveň“ může krátkodobě uklidnit, ale dlouhodobě oslabuje sebedůvěru i profesní vyhlídky.
Fenomén „shrekkování“ má i širší dopad. Když lidé zůstávají v podřadných pozicích, firmy – ale i veřejný sektor – přicházejí o kvalifikaci, za kterou společnost zaplatila. A zároveň se deformuje trh práce: mizí motivace, mzdy stagnují, inovace se zpomalují. Na první pohled rozumná individuální strategie přežití nejen, že nemusí fungovat, ale může se stát brzdou celé ekonomiky.