Strnad starší se chystá vstoupit do kritické polské infrastruktury. Polsko by mělo zpozornět

V posledních dnech se objevila zpráva, že Jaroslav Strnad (spolu s investiční skupinou J&T) finalizuje vstup do polského přístavního operátora OT Logistics. Polsko by mělo zpozornět.

Znamenalo by to získání významného podílu v klíčové logistické infrastruktuře Polska – členské země NATO na východní hranici Aliance. Tento krok přichází v době, kdy obranný průmysl zažívá boom díky válce na Ukrajině, ale zároveň vyvolává vážné otázky o bezpečnosti kritické infrastruktury v rukou osoby s tak mnohdy kontroverzně diskutovanou minulostí.

Připravovaná akvizice spočívá v tom, že entita DD RailProperties (ovládaná Jaroslavem Strnadem a investiční skupinou J&T) finalizuje nákup 49,99% podílu v polském přístavním operátorovi OT Logistics. Tento podíl představuje blokující menšinu (blocking minority), což znamená, že čeští investoři získají faktický vliv na klíčová rozhodnutí společnosti – například veto na strategické změny, prodeje aktiv nebo změny vedení – bez nutnosti plné kontroly. Transakce navazuje na předchozí aktivity Strnadova okruhu v přístavech (např. minoritní podíl v chorvatském Luka Rijeka) a má podporovat rozvoj železničních logistických koridorů sever–jih, zejména pro sypké náklady, kontejnery, Ro-Ro přepravu a intermodální dopravu mezi Baltským mořem a střední Evropou. OT Logistics po restrukturalizaci funguje jako největší a nejkomplexnější přístavní operátor v Polsku, s klíčovými terminály v Świnoujście (největší polský přístav pro sypké náklady na západním pobřeží) a Gdynia (univerzální přístav s dedikovaným Ro-Ro terminálem), plus další logistické služby v Gdaňsku a okolí.

OT Logistics a rizika pro Polsko i pro Alianci

OT Logistics je strategicky významný hráč nejen pro polskou ekonomiku, ale i pro celou východní hranici NATO. Spravuje kritickou infrastrukturu Baltského moře – přístavy, které slouží k dovozu energie (uhlí, LNG), exportu průmyslových výrobků, vojenské logistice a civilní dodávkové řetězce pro střední Evropu. V době války na Ukrajině a ruské hrozby tyto přístavy představují klíčový bod pro posílení východního křídla Aliance, včetně přesunů vojenské techniky, munice a humanitární pomoci. Pro Polsko bude tato transakce velmi citlivá, protože právě do rukou rodiny Strnadovy (s dlouhodobými vazbami na ruské kruhy, např. Zdeňka Zbytka, problémy s prověrkami NBÚ a historickými podezřeními z reexportů do rizikových oblastí) by se dostal významný vliv na tuto infrastrukturu.

V minulosti by Jaroslav Strnad – od sponzoringu Zemana přes státní vyznamenání až po americké obavy (J.D. Vance proti akvizicím v USA) – opakovaně kritizován za systémová rizika: politické propojení, nedostatečná transparentnost či potenciální zranitelnost vůči hybridním vlivům. Pro zemi jako Polsko, která je na první linii konfrontace s Ruskem, je přenechání blokujícího podílu v kritických přístavech subjektu s takovou minulostí extrémně citlivá záležitost.

Kdo je Jaroslav Strnad?

Muž, který se z vyučeného strojaře z Chrudimi stal jedním z nejvlivnějších zbrojařů střední Evropy. Na počátku 90. let začínal jako obchodník s vyřazovaným vojenským materiálem – nakupoval šrot z železničního vojska, později samopaly, obrněnce, tanky a především munici z rušených armádních zásob. Jeho firma Excalibur Army se stala největším odběratelem a exportérem vyřazovaných zbraní z české armády. Obchod s municí popisoval s nadšením: nakoupit za 50 Kč/kilo a prodat za 150–700 Kč po „repasi“. Tyto aktivity ho rychle obohatily, ale zároveň přitáhly pozornost kvůli podezřením z reexportů do rizikových oblastí.

V roce 2013 Strnad vstoupil do první ligy, když získal slavnou Tatru Kopřivnice – nejprve přes exekuci a odkup dluhů (za pomoci úvěrů od J&T a kampeličky Creditas), přičemž původní americko-indický majitel Ronald Adams přišel o firmu v hodnotě stovek milionů. Následně nakupoval jednu firmu za druhou – včetně VOP Šternberk (prodané Ministerstvem obrany bez výběrového řízení), získal exkluzivní licenci na Pandury pro střední/východní Evropu a Asii. Tak vznikl holding Czechoslovak Group (CSG) s obratem desítek miliard korun, druhý největší dodavatel pro českou armádu a významný exportér zbraní.

Problémy s bezpečnostními prověrkami a převod firmy na syna

Problémy s bezpečnostními prověrkami od NBÚ začaly kolem roku 2016. Novela zákona vyžadovala prověření majitelů a statutárních orgánů firem dodávajících armádě utajované materiály. CSG a její dcery prověrky neměly, přestože žádost podaly v srpnu předchozího roku – termín 6 měsíců dávno uplynul. Jaroslav Strnad to vysvětloval slovy „znáte úřady“ a tvrdil, že je spojován s „řadou lidí a akcí, které mohou poškodit reputaci firmy“. Absence prověrky ohrožovala zakázky za přibližně 12 miliard Kč (Titusy, Tatry, MADR, Pandury) – téměř polovinu plánovaných nákupů armády. Experti varovali: pokud prověrku nedostanou, armáda přijde o klíčové dodávky, bojeschopnost klesne a pověst ČR u spojenců utrpí.

Důvod předání CSG synovi Michalovi Strnadovi (v lednu 2018) byl podle kritiků zřejmý – oficiálně „je čas předat řízení dětem“, ale ve skutečnosti šlo o pokus oddělit firmu od otcovy kontroverzní reputace. Jaroslav Strnad sám přiznal Respektu: „Uvědomuji si, že mé jméno je spojováno s řadou lidí a akcí, které mohou poškodit firmu a její reputaci.“ Předání přišlo den po rozhovoru, kde nadšeně popisoval plány – náhlá změna naznačovala snahu o „čistý štít“ pro prověrky.

Vazby na Rusko zmiňoval i JD Vance

Vazeb na Rusko je podle českým médií několik. Strnad spolupracoval se Zdeňkem Zbytkem (postava s kremelskými kontakty, který představil Putinova poradce Jakunina Zemanovi). Finančně byla CSG propojena s bankou Creditas, která sdílela vazby na První česko-ruskou banku (považovanou za nástroj ruských služeb na Západě).

Strnad byl největším sponzorem Miloše Zemana a strany SPO – 3,5 milionu na kampaň + 4 miliony straně. Zeman ho opakovaně podporoval, navštěvoval jeho firmy a vyzýval k omezení kontrol vývozu zbraní. Za to Strnad dostal od Zemana státní vyznamenání – zatímco jeho firmy čelily podezřením z porušování embarga (např. dodávky podvozků pro děla do Ázerbájdžánu přes Izrael, munice z Makedonie přes Čínu/Albánii do rizikových oblastí Afriky/Asie). Policie v několika zemích prověřovala jeho vývozy, soudy řešily obžaloby spolupracovníků (např. VOP Šternberk – podvod při prodeji motorů do tanků).

Dnes Michal Strnad vede CSG jako globálního hráče – akvizice v USA (Kinetic Group z Vista Outdoor), masivní výroba munice pro Ukrajinu, realizované IPO v Amsterdamu. Přesto americký senátor (nyní viceprezident) J.D. Vance ostře vystoupil proti akvizici Vista Outdoor kvůli vazbám CSG na Rusko a Čínu – označil argumenty Strnada za nedostatečné, varoval před riziky pro národní bezpečnost USA a vyzval k důkladnému prošetření. Sdružení 3000 amerických šerifů protestovalo proti prodeji Kinetic Group – obavy z dominance na trhu s municí, závislosti US lawenforcement na zahraničním dodavateli s podezřelými vazbami, předražené munice pro Ukrajinu a vadné dodávky.

Varovný signál

A nyní tento muž (potažmo jeho rodina a partneři) vstupuje do polských přístavů – kritické infrastruktury NATO na Baltu, klíčové pro logistiku, dodávky a potenciálně vojenské přesuny. Polsko, které je na hranici s ruskou hrozbou, bývá v případech vpouštění subjektů do strategické infrastruktury extrémně opatrné Jaroslav Strnad dostal vyznamenání od Zemana, sponzoroval jeho kampaň, měl vazby na ruské okruhy – a nyní jeho okruh finalizuje kontrolu nad přístavy.

Zdroj: Respekt, Seznam Zprávy, e15