Tak kde jsou ta nahrazená místa? Dopad AI na trh práce přijde postupně
foto: Pixabay/Ilustrační obrázek
AI nahradí 12 procent amerických pracujících – tak média interpretují výsledky studie americké univerzity MIT. Ale nebude to tak horké: studie totiž říká něco jiného.
Studie MIT a Oak Ridge NL totiž nesleduje zánik pracovních míst, ale technickou automatizovatelnost úkolů. Její model s názvem Model Iceberg Index – tzv. digitální dvojče amerického pracovního trhu – porovnal 151 milionů amerických pracovníků a 32 tisíc dílčích dovedností – a odhadl, že AI může, z technického hlediska, pokrýt zhruba 12 procent pracovních činností. Nejde tedy o predikci nezaměstnanosti, ale o mapu toho, kde má AI nejsnazší vstup — kancelářské profese, finance, administrativa, profesionální služby.
Alarmistické závěry tedy nejsou namístě, klíčový závěr studie je naopak formulován střízlivě: technologická kapacita je široká, ale reálný dopad bude pomalý. Náklady na integraci AI, požadavek na přesnost, compliance a odpovědnost totiž brzdí nasazení víc než technické limity. Právě těmito důvody autoři studie zdůvodňují, proč na trhu práce zatím nepozorujeme žádný propad.
A tady se MIT dobře potkává se závěry jiných zdrojů.
Co říkají studie
Všechny velké studie se shodují v jednom: AI zasahuje práci na úrovni úloh, ne profesí. Automatizace části agendy ještě neznamená, že mizí celé role — mění se spíš to, kolik úkolů dělá člověk a kolik stroj. Administrativa a analytika jsou nejexponovanější, protože stojí na opakovatelných kognitivních činnostech. Manuální nebo terénní práce jsou chráněné díky kombinaci fyzických úkonů a situačního rozhodování.
Druhý společný motiv je tempo adopce. OECD, konzultační firma McKinsey, banka Goldman Sachs, Mezinárodní organizace práce i již zmíněný MIT rozlišují mezi tím, co AI dokáže, a tím, co firmy skutečně implementují. Integrace je drahá, právně citlivá a vyžaduje zásahy do procesů firem. To vysvětluje, proč v makrodatech zatím nevidíme otřes, přestože technická kapacita – jinými slovy: teoretická schopnost AI nahrazovat práci – je vysoká.
Třetí motiv: hranice nevede mezi „nahraditelnými“ a „bezpečnými“ rolemi/činnostmi, ale mezi úlohami, kde je AI substitut, a kde je doplněk. Jednoduchá administrativa má vysoký podíl činností, které může AI převzít přímo — psaní, sumarizace, klasifikace.Tam je AI jednoznačně substitut. U odborných rolí AI zrychluje přípravu a podklady, ale rozhodování zůstává u člověka. Efekt je zvýšená produktivita, ale ne substituce.
A nakonec: polarizace. Všechny dosavadní studie se shodují, že AI zvyšuje výkon těm, kdo ji umí používat, a snižuje poptávku po rutinní kognitivní práci. Rozdíly se tak neotevírají jen mezi profesemi, ale také uvnitř nich. To je společný jmenovatel všech hlavních prognóz — bez ohledu na to, zda uvádějí 12, 18 nebo 27 procent exponovaných úloh.
Psali jsme
Startup Builder.ai slíbil revoluci ve vývoji aplikací: umělou inteligenci, která umí poskládat appku jako z lega. Místo toho ale kód psala ručně…
Jak to bude s konzultanty nebo právníky?
Šéfové velkých poradenských, auditorských a právních firem se shodují na jednom jednoznačném a bezprostředním dopadu: AI snižuje potřebu juniorů. Podklady — rešerše, výpisky, benchmarking, první verze analýz nebo prezentací — jsou přesně ten typ práce, který modely automatizují nejlépe. Proto Accenture, PwC, EY, Deloitte i KPMG upozorňují, že AI mění podobu tradiční pyramidy, kde na spodku jsou zástupy juniorů a na vrcholu partneři. Už teď je zřejmé, že bude třeba méně juniorů, víc lidí s vyšší senioritou, kteří dokážou AI řídit a kontrolovat.
To má hlubší dopad, než zatím může vyplynout z čísel: mění se logika učení v profesích. Obory jako konzultace nebo právo stojí na tom, že velké množství juniorů sbírá zkušenosti na rutinní práci a postupně roste. Když tuto práci převezme AI, zmenší se prostor pro tradiční „učednický“ model. Firmy to nahrazují náborem menšího počtu lidí s vyšší vstupní kvalifikací a lepší adaptací na technologii, což posiluje polarizaci uvnitř profesí a zplošťuje celou kariérní strukturu.
Konzultanti a právníci jsou příkladem, že dopad AI na pracovní trh se neprojeví náhlým propadem poptávky po pracovní síle. Ale změní se struktura té poptávky – což samo o sobě může přinést velké otřesy, i bez toho, aby dramaticky rostla celková nezaměstnanost.