To je náhodička: Trump koupil akcie a na cestě je obří zakázka

30. 06. 2026
To je náhodička: Trump koupil akcie a na cestě je obří zakázka
foto: Axon, se svolením/Taser 10 společnosti Axon, který přesně odpovídá požadavkům podezřelého tendru

Americký prezident Donald Trump nakoupil v únoru akcie výrobce taserů Axon Enterprise a za dva týdny začala americká imigrační služba ICE připravovat zakázku na pořízení nových taserů v hodnotě až 220 milionů dolarů.

Na nákup upozornila média s odkazem na federální majetková přiznání. Trump podle nich akcie společnosti koupil 10. února, za částku mezi jedním a pěti miliony dolarů. Už 24. února zveřejnila imigrační služba ICE zadání pětiletého kontraktu na dodávku taserů. Pokud by byl kontrakt uzavřen v plném rozsahu, znamenal by více než čtyřnásobné navýšení současných zásob těchto zbraní v agentuře.

Načasování vyvolalo otázky, zda prezident neinvestoval do firmy, která může přímo těžit z politiky jeho vlastní administrativy. A pozornost odborníků na veřejné zakázky vzbudilo i samotné zadání tendru. Dokument sice společnost Axon nikde přímo nejmenuje, požadované technické parametry ale podezřele přesně odpovídají modelu TASER 10, který firma uvedla na trh v roce 2023. ICE požaduje mimo jiné účinný dostřel 45 stop a deset samostatně odpalovaných sond. Právě tyto dvě vlastnosti Axon dlouhodobě prezentuje jako hlavní technologickou výhodu svého nejnovějšího produktu.

Podle expertů oslovených CNBC takové požadavky výrazně zužují okruh možných dodavatelů. Axon přitom už dnes ovládá přibližně 90 procent amerického trhu s tasery. Společnost patří mezi nejvýznamnější dodavatele vybavení pro policejní a bezpečnostní složky ve Spojených státech.

Střet zájmů, nebo ne?

Bílý dům jakýkoli střet zájmů odmítá. Podle jeho vyjádření jsou Trumpova aktiva spravována svěřenským fondem řízeným jeho dětmi a investiční rozhodnutí zajišťují nezávislí správci. Podle administrativy proto neexistuje žádná souvislost mezi prezidentovými investicemi a vládními rozhodnutími.

Etici však upozorňují, že problém nespočívá nutně v prokazování protiprávního jednání. Podstatná je samotná možnost, že prezident může finančně profitovat z kroků vlastní administrativy. „Vyvolává to otázky, protože prezident investoval do společnosti, jejíž byznys může růst díky rozšiřování imigračních opatření,“ uvedl pro CNBC Jordan Libowitz z organizace Citizens for Responsibility and Ethics in Washington.

Podobně se vyjádřila i Deborah Fleischakerová, bývalá vysoká představitelka ICE během administrativy Joea Bidena. Podle ní načasování transakce vyvolává pochybnosti, zároveň ale z veřejně dostupných dokumentů nelze určit, zda došlo k jakémukoli pochybení.

V den, kdy prezident podle svého majetkového přiznání akcie Axonu nakoupil, byl jejich kurz 447 dolarů. Po zveřejnění tendru na nákup taserů jejich kurz vyskočil na 580 dolarů, tedy o 30 procent. Ke konci června byl kurz Axonu na 551 USD.

Samotná zakázka zatím uzavřena nebyla. Podle CNBC její postup zpomalily vysoké náklady i personální změny na ministerstvu vnitřní bezpečnosti. Očekává se ale, že administrativa od záměru ustoupit nehodlá.

Případ současně připomíná dlouhodobou debatu o pravidlech pro osobní investice amerických prezidentů. Zatímco členové federální exekutivy podléhají přísným omezením týkajícím se střetu zájmů, prezident a viceprezident jsou z části těchto pravidel vyňati. Spor kolem akcií Axonu tak znovu otevírá otázku, zda jsou současné etické standardy pro nejvyšší politické funkce ve Spojených státech dostatečné.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn