Třetina volebních obvodů jen pro ženy. Kvóty převrátí indické volby naruby
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Indie vyhradí třetinu poslaneckých mandátů ženám. Kvůli jednomandátovým volebním obvodům musí sáhnout k pozoruhodnému řešení.
V indických zákonodárných sborech tvoří ženy zhruba 14 až 15 procent poslanců – a tento podíl za poslední dekády víceméně stagnuje. Pro porovnání: v Česku je to přibližně čtvrtina mandátů, v Evropské unii se zastoupení žen v národních parlamentech pohybuje kolem 30 procent a v Evropském parlamentu je to zhruba třetina.
Indická vláda připravila ústavní změnu (131. dodatek ústavy), která má pro ženy rezervovat 33 procent mandátů v dolní komoře indického parlamentu, Lok Sabha, i v parlamentech jednotlivých států. Návrh prochází legislativním procesem a má reálnou šanci na schválení – ale počítá se prvním použitím až kolem roku 2029, protože implementace této změny bude v indických podmínkách náročná.
Indie totiž používá model jednomandátových obvodů: v každém se volí jeden poslanec a mandát získá kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Tento princip – známý jako first-past-the-post – tak nepracuje s kandidátními listinami, ale stojí na individuální soutěži kandidátů. Předepsat v takovém volebním systému kvóty znamená určit obvody, kde smí kandidovat pouze ženy. V dalších volbách se pak tento seznam změní – vyhrazené obvody budou „rotovat“.
Nemohli rovnou změnit volební systém?
Teoreticky existuje jednodušší cesta k zajištění kvóty zastoupení žen. V Česku by se, čistě hypoteticky, stejný problém nepochybně řešil předepsáním počtu žen a jejich pozic na kandidátních listinách. Ale to je úplně jiný volební systém s vícemandátovými obvody a kandidátními listinami. Ten se sice používá ve většině evropských zemí – ale nikoli třeba ve Velké Británii, odkud Indové volební systém převzali. A změna by znamenala zásah do samotného rozdělení politické moci.
Jednomandátový systém zvýhodňuje velké a geograficky koncentrované strany, včetně aktuálně vládnoucí Bharatiya Janata Party. Přechod na proporční model by vedl k fragmentaci politické scény, a hlavně k oslabení dominantních hráčů – což logicky nemá šanci projít. Genderová kvóta je tedy navržena tak, aby byla kompatibilní se stávajícím systémem.
Psali jsme
Dvacet tři mužů a čtyři ženy nově zasednou v lavicích Senátu Parlamentu České republiky. Voliči je tam vyslali na příštích šest let. Zpracování…
Konec matadorů
Rotace vyhrazených volebních obvodů sice umožňuje zavést kvótu bez přestavby volebního systému – ale dopady této změny budou přesto výrazné. Naruší totiž budování dlouhodobých politických kariér. V systému jednomandátových obvodů je klíčovým aktivem dlouhodobé místní ukotvení kandidáta: znalost lokálních struktur a schopnost opakovaně mobilizovat stejné voliče. Rotace tento vztah narušuje, protože jednou za tři volby kandidatura nebude dostupná.
Politik, který vyhraje v „otevřeném“ obvodu, může v dalším cyklu zjistit, že jeho obvod je rezervovaný a kandidatura pro něj není dostupná. Musí se přesunout jinam, nebo z kola vypadne. To neplatí pro ženy: ty mohou kandidovat i v „otevřených“ volebních obvodech. Což mimochodem znamená, že třetinové zastoupení žen je jen zaručené minimum, které bude každá žena zvolená v „otevřené soutěži“ zvyšovat.
Psali jsme
Ve Španělsku hledají ženy ke kolečku a lopatě. I stavebnictví je potřeba feminizovat a zatraktivnit pro něžné pohlaví, ač taková opatření…
Každopádně se dá očekávat, že vedlejším důsledkem prosazované změny bude vyšší fluktuace zastupitelů. Nový systém sníží stabilitu personálního obsazení parlamentů a zvyšuje obměnu – se všemi přínosy a negativy.
Indie se přidává se k cca 130 zemím světa, které nějakou formu genderových kvót používají. Nejčastěji je to na úrovni kandidátek – ale indický příklad ukazuje, že ani z pohledu kvót „nepřátelský“ volební systém nemusí být překážkou. Jinými slovy, například v Česku by zavedení kvót na podíl žen ve Sněmovně a případně v krajských zastupitelstvech bylo v porovnání s Indií úplně jednoduché.