Trh s nemovitostmi praská ve švech, a to tu ještě nemáme studenty

23. 08. 2025
Trh s nemovitostmi praská ve švech, a to tu ještě nemáme studenty
foto: Zdroj: PxHere/Studenti

Najít dnes v Česku dostupné bydlení je skoro stejně těžké jako projít zkouškou z matematiky na první pokus. Koleje praskají ve švech, byty zdražují a sdílení je sice levnější, ale i tam ceny rostou. Pro rodiny to znamená výraznou finanční zátěž, pro investory naopak příležitost.

Kolej, sdílený byt, nebo garsonka? Studentské bydlení v Česku se mění v luxus

Začátek semestru se pomalu blíží a spolu s ním i každoroční otázka, kde budou vysokoškoláci spát. V Praze i Brně už od července není skoro co hledat a ceny letí nahoru rychleji než tramvaj do kopce na Letnou. Na koleje se sice stále stojí fronta, ale ani tam není jistota – místa ubývají a platí se víc než kdy dřív. Realita roku 2025 je jednoduchá: bydlení pro studenty se mění v luxus, který rodinné rozpočty bolí čím dál víc.

Ještě před pár lety byla kolej jasná volba. Praha, Brno, Olomouc – kdo měl štěstí a získal postel v dvoulůžáku, zaplatit kolem tří tisíc korun měsíčně a měl vystaráno. Jenže dnes? V Praze se ceny kolejí pohybují od 3 tisíc do 8 tisíc podle standardu a lokality. V Brně je to dost podobné. Problém je, že kapacity nestačí – v hlavním městě chybí odhadem deset tisíc lůžek, v Brně několik tisíc. Kdo místo nedostane, musí hledat na soukromém trhu. A tam se láme chleba.

Sdílený byt šetří peníze, ale i ten zdražil

Pokud se studenti rozhodne pro nájem bytu, připraví si Praze dvacet tisíc měsíčně na garsonku, v Brně asi patnáct tisíc. A to se bavíme o průměru, ne o luxusu v centru města. Není divu, že sdílení bytů se stalo hitem – čím víc spolubydlících, tím menší bolest na účtu. V Olomouci nebo Hradci Králové ušetříte oproti garsonce i několik tisíc korun. Jenže i tato cesta není zadarmo. Podle aktuálních dat ceny pokojů ve sdílených bytech vzrostly v Česku meziročně o 7 %, v metropoli dokonce o 10 %.

Statistiky mluví jasně: zatímco v roce 2020 vyšel pokoj v Praze průměrně na 8 tisíc korun, letos to je už přes 11 tisíc. V Brně studenti dávají za pokoj kolem 8 až 9 tisíc, a to je zhruba o tisícovku víc než loni. Ostrava nebo Ústí nad Labem jsou levnější, tam se pokoj dá pořídit i za pět až šest tisíc, jenže kapacity nejsou nafukovací. A protože i menší města přitahují stále více vysokoškoláků, situace se může rychle změnit.

Šance pro soukromé investory

Česko v tom rozhodně není samo. Podobné problémy řeší i v zahraničí – a právě tam můžeme vidět, kam se trh se „student housingem“ uvírá. V Nizozemsku a Německu se rozjíždí developerské projekty moderních kolejí, kde student neplatí jen za postel, ale i za služby: studovny, posilovnu, sdílenou kuchyň. Nájem je vyšší, ale poptávka je obrovská. U nás se tento model teprve rozbíhá – několik developerů už ohlásilo plány na výstavku „studentských apartmánů“ v Praze i Brně. Ekonomicky to dává smysl: studenti jsou stabilní nájemníci, poptávka je dlouhodobě vysoký a stát situaci nestíhá řešit.

To je i důvod, proč se o studentské bydlení začínají zajímat fondy a investoři. V USA je tento segment už celé roky miliardový byznys. U nás se zatím jedná o první pilotní projekty, ale trend je jasný – soukromý sektor cítí šanci.

Ekonomická zátěž i politické téma

Pro studenty a jejich rodiny ale nejde jen o čísla v tabulkách. Pokud se studium v Praze vyšplhá na patnáct tisíc měsíčně za bydlení, připočtěme jídlo, dopravu, studijní pomůcky – a rázem jsme na částce, která přesahuje průměrný český plat. Není proto divu, že část studentů zvažuje dojíždění nebo rovnou studium v zahraničí, kde mají třeba lepší stipendijním systém.

Z politického hlediska je to téma, které tlačí univerzity i vládu. Ministerstvo školství už naznačilo, že by mohlo otevřít programy na rozšíření kolejí, ale jde o běh na dlouhou trať. Vysoké školy samy často nemají prostředky, aby stavěly nové budovy. A tak nezbývá než spoléhat na spolupráci se soukromým sektorem, případně na dotační programy z EU.

A co z toho plyne pro studenty?

Realita je tvrdá: kdo chce bydlet pohodlně, musí si připlatit. Kolene jsou levnější, ale nedostupné. Sehnat byt je sice jednodušší, ale drahé. Sdílení je kompromis, který ušetří, ale i tam ceny rostou. Pro studenty to znamená jediné – hledat bydlení co nejdřív, ideálně už v létě, a dobře promyslet, co si mohou dovolit.

Z ekonomického hlediska je studentské bydlení lakmusovým papírkem českého trhu s nemovitostmi. Ukazuje, jak velký tlak na nájmy v univerzitních městech je, jak rychle rostou ceny a jak obtížně stát reaguje. A zároveň naznačuje budoucí byznysovou příležitost – protože pokud něco v Česku chybí, tak je to levné a dostupné bydlení pro studentky.

autor: Redakce DV

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn