Ekonomové varují: Trumpova cla mohou zvýšit inflaci USA až o 2,2 %
foto: Gage Skidmore / Flickr/Americký prezident Donald Trump
Trumpova cla na Mexiko, Kanadu a Čínu mohou mít vážné dopady nejen na mezinárodní obchod, ale i na americkou spotřebitelskou inflaci. Ekonomové Federální banky v Bostonu přinášejí predikci, jak tato cla ovlivní ceny zboží a služeb ve Spojených státech.
Trumpova cla jsou ekonomickým tématem číslo jedna, které hýbe celým světem. Kanada, Mexiko i Čína již zahájily každý svým vlastním způsobem určitá protiopatření a na případných opatřeních pracují také státy Evropské unie. Dopady cel samozřejmě nepocítí pouze obchodní partneři USA, ale také americké rodiny, které budou nuceny změnit svoje státní rozpočty. Již v minulých letech stoupal počet rodin, které kvůli zvyšujícím se cenám za energie, potraviny a ubytování přechodně nebo i trvale skončily ve střediscích pro lidi bez domova po celých USA. Americká společnost je proto relativně křehká a každé zvýšení nákladů na život rodiny silně pocítí.
Jak dodatečná cla ovlivní spotřebitelskou inflaci v USA?
Ekonomové Omar Barbiero a Hillary Stein z Federal Reserve Bank of Boston se proto ve své zprávě pokusili předpovědět, jak se různé druhy tarifů projeví na nárůstu inflace, která samozřejmě přímo ovlivní každého amerického občana. Podle odborníků zavedení dodatečných 25% cel na Kanadu a Mexiko v kombinaci s dodatečnými 10% cly na výrobky z Číny by měly vést k navýšení spotřebitelské inflace o 0,5 až 0,8 %. Spotřebitelská inflace je specifický druh inflace, která je vypočítávána na základě indexu cen spotřebitelských výdajů, tzv. CPE, a jedná se o zboží a služby, které nejsou potraviny nebo energie. Podle BEA (citace) do CPE patří například ceny automobilů, výdaje na bydlení, jídlo v restauracích, doplňky do domácnosti, oblečení nebo třeba zdravotní péče a různé druhy pojištění.
Výše spotřebitelské inflace ve Spojených státech amerických byla dle informací Trading economics mezi roky 2015 a 2020 v relativně stabilní a pohybovala se okolo 1,2 až 2 %. V roce 2020 se dokonce spotřebitelská inflace trochu propadla, ale ve dvou následujících letech razantně stoupla až na téměř 6 %. Růst spotřebitelské inflace způsobilo množství faktorů od pandemie COVID-19 a války na Ukrajině, která zpřetrhala dodavatelské řetězce, až po zvyšování hypotečních sazeb, jež omezily dostupnost bydlení. Již v roce 2023 se spotřebitelská inflace opět začala snižovat v polovině roku 2024 se začala opět přibližovat hranici okolo 2,6 %.
Přídavné tarify 60 % přinesou ještě více problémů
Trump však možná nezůstane jen u již zavedených cel, ale možná se bude snažit o naplnění svých předvolebních slibů. Na základě těch by proto mohlo dojít k navýšení cel až na 60 % na import z Číny a dodatečných 10 % na výrobky z celého světa. Podle Barbiero a Stein by tato opatření mohla vést ke spotřebitelské inflaci dosahující až 2,2 %. Autoři postavili metodiku svých výpočtů na skutečnosti, že i když jsou výrobky vyrobeny v USA, jsou z určité své části i přesto závislé na produktech dodávaných z celého světa. Jako příklad ve své zprávě, na kterém ilustrují logiku výpočtu, používají automobily. Ty mohou být sice plně vyráběny v USA, ale přibližně 40 % jejich motorů se dováží. Do zbylých 60 % motorů automobilů vyráběných přímo v USA jsou pro jejich sestavení potřeba součástky importované na základě složitých obchodních řetězců ze zahraničí.
Podle této logiky tak autoři předpokládají, že přibližně 10 % všech komodit ovlivňujících PCE je buď přímo nebo nepřímo dováženo do USA. Největší podíl z těchto komodit představuje především materiál používaný ve zdravotnictví, motory do automobilů, oděvy nebo třeba právě také restaurace. Barbiero a Stein ve své zprávě současně uvádějí také země, kterých se spotřebitelská inflace nejvíce dotkne. Mezi ně kromě trojice Čína, Mexiko a Kanada, patří také Vietnam, Irsko, Indie, Německo, Itálie, Japonsko nebo Taiwan. Právě Japonsko, Taiwan, Jižní korea, Německo a Kanada mají přitom téměř padesátiprocentní poměr mezi přímým a nepřímým dovozem do USA.
.jpg "Redakce Deníku Vektor")
Konečnou výši inflace nakonec rozhodne vývoj trhu
V závěru své zprávy se však Barbiero a Stein shodují, že o konečné výši inflace nakonec nerozhodnou pouze cla uvalená na dovoz, ale především výše přirážky na zboží a službách, kterou si nastaví sami obchodníci a společnosti nabízející služby. Ta však bude závislá na celkovém vývoji trhu nabídky a poptávky. Závěr je však jasný: na cla ať už zvýšením inflace nebo spotřebitelských cen nakonec nejvíce doplatí samotní obyvatelé Spojených států amerických. Těm tak nezbyde nic jiného než doufat, že se po nutných porodních bolestech v podobě zvýšených cen potravin, produktů a služeb nakonec konečně naplní Trumpovy sliby „America first” nebo „Lets make America great again” a americké firmy opravdu přesunou svou výrobu opět zpět do USA.