Trump si hraje s ohněm: Evropské unii naložil 30% cla
foto: Zdroj: Flickr / Gage Skidmore/Americký prezident Donad Trump
Spojené státy chtějí zavést cla na zboží z Evropské unie, a to ve výši 30 procent. Prezident Donald Trump to napsal v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ještě před pár dny přitom šéf Bílého domu sliboval, že Evropa se poplatkům vyhne.
„Co platilo včera, dnes už neplatí. Teď to bude všechno jinak.” I takto by se dal s nadsázkou vykreslit postoj americké administrativy v otázce celní politiky. Přestože ještě před pár dny to vypadlo, že EU se žádná cla týkat nebudou a z plánu prezidenta Donalda Trumpa budou státy na kontinentě vyjmuty, nyní je realita úplně opačná. Země Evropské unie by nakonec měly platit cla na zboží ve výši 30 procent. Prezident Spojených států to oznámil na své sociální síti.
EU chce dohodu
Evropská unie přirozeně stojí ze všeho nejvíc o dohodu. Pro řadu států a jejich ekonomiku je důležité, aby poplatky na dovoz zboží do Ameriky byly co nejmenší. Vyjednávací týmy proto i teď jedou naplno a snaží se dosáhnout alespoň nějakého kompromisu.
Donald Trump původně stanovil deadline pro jakékoliv dohody na 9. červenec, poté ale termín prodloužil až do začátku srpna. I to je důvod, proč se někteří představitelé sedmadvacítky či evropští politici domnívají, že současné prohlášení o 30% clech je pouze vyjednávací taktika.
Důsledky 30% cel na ekonomiku EU
Evropská unie přijala zprávu o zavedení poplatků velmi negativně. „Uvalení 30procentních cel na vývoz z EU by narušilo základní transatlantické dodavatelské řetězce, což by poškodilo podniky, spotřebitele a pacienty na obou stranách Atlantiku,” napsala šéfka EK v oficiálním prohlášení.
Tak vysoká cla budou mít pro ekonomiku EU vážné důsledky. České republiky se ovšem dotknou sekundárně. ČR totiž nevyváží do Spojených států mnoho výrobků přímo, ale skrze obchodní partnery, a ti sídlí z velké části v Německu. Právě Berlín se celní politiky nové americké administrativy obává ze všech nejvíc. Trh v USA totiž patří mezi jeho nejvýznamnější odbytiště.
EU: Když nebude dohoda, bude odveta
Ursula von der Leyenová ve své reakci také uvedla, že EU je připravena reagovat. „Cla jsou daně. Podněcují inflaci, vytvářejí nejistotu a brzdí hospodářský růst,” napsal na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. K protiopatřením vyzvali také někteří evropští lídři jako například francouzský prezident Emmanuel Macron.
Na případnou reakci Evropské unie (a také jiných států po celém světě, kde se mají poplatky zvednout) je Amerika připravená odpovědět. Donald Trump vzkázal, že pokud EU vyhlásí odvetná cla, tak stejně se zvednou i ta americká.
V Bruselu se už protiopatření řešila před několika měsíci a politici se nakonec shodli na přijetí balíku za 21 miliard eur. Přestože dokument byl odsouhlasen v dubnu, jeho platnost byla pozastavena až do 14. července. A teď se diplomaté rozhodli odložit platnost až do začátku srpna.
Psali jsme
Evropa si možná – možná – může vydechnout. Zdá se, že se vyhne americkým clům. Deadline, do kdy si EU mohla vyjednat dohodu sice uplyne až…
Bylo a nebylo s americkými cly (nejen vůči EU)
Ještě během volební kampaně Donald Trump prohlašoval, že Evropská unie, Kanada, Mexiko, Čína a další země po celém světě se můžou těšit na zvýšení cel. A několik týdnů poté, co se americký prezident zabydlel v Bílém domě, je skutečně vyhlásil.
V dubnu Trump představil rozsáhlá „reciproční” cla na většinu zboží dováženého přes Atlantik. Na dovoz výrobků z Evropy mělo jít o 20 %. Jenže jeden den po začátku platnosti je americký prezident snížil na 10 %. O měsíc později uvedl, že není spokojený s tím, jak probíhá jednání mezi USA a EU, a tak zavedl cla 50 %. Následně se rozhodl, že vyjednávacím týmům dá ještě šanci a platnost odložil do 9. července, kdy deadline prodloužil až do 1. srpna.