Trump: Houstone, máme problém. Město obchází cla v přímém přenosu
foto: Roy Luck / CC BY 2.0 / Flick.com/Přístav Houston
Trumpova cla dopadají na všechno a všechny v čele s americkými spotřebiteli. Město Houston, ale našlo způsob, jak proti nim bojovat. Díky zvláštním bezcelním zónám se stalo baštou firem, které se rozhodly celně přečkat bouři.
Cla až 145 %, které zavedl prezident Donald Trump na čínské zboží, vyvolala ve světě i ve Spojených státech vlnu nevole. Zatímco většina dovozců počítá ztráty, jiné firmy našly chytrou zkratku. Vítězem se stává ten, kdo dokáže zboží dostat co nejdál od celních příplatků. Právě v tom pomáhají tzv. Free Trade Zones, tedy bezcelní zóny, které fungují stále častěji jako dočasné útočiště pro dovozce, výrobce i přepravce. A město Houston se stalo jejich americkým epicentrem.
Zóny volného obchodu schvaluje a dozoruje americká celní správa. Z právního hlediska se ale nacházejí mimo standardní celní jurisdikci. Dovážené zboží v nich může ležet celé měsíce, měnit podobu i majitele a přitom formálně zůstává „mimo USA“. O tom, zda zamíří na americký trh, do Mexika nebo zpět do světa, se rozhoduje později. A pokud do USA nikdy nevstoupí, clo se neplatí vůbec. Jako by tam nikdy nebylo.
Psali jsme
Další bitva Donalda Trumpa. Tentokrát si vzal na mušku výrobce ikonických panenek Barbie. Americký gigant Mattel se ale nebojí, přesun výroby…
Houston: Přístav, který dělá byznys bez cel
Jednou z největších takových zón je FTZ č. 84 v houstonském přístavu. Jde o nejvytíženější bezcelní zónu v Texasu a jednu z nejaktivnějších v celých Spojených státech. Houston samotný je obchodním uzlem s ideální geografickou polohou, protože jeho přístav obsluhuje více než 12 % veškeré vodní tonáže v USA. Podle oficiálních dat z roku 2023 jím prošlo přes 309 milionů tun zboží. Zásadní je také jeho spojení s Asií. Jen v roce 2024 tvořily asijské dovozy 56 % všech kontejnerových importů, jak potvrzuje analýza od Port Houston.
V Houstonu na pět let? Čas jsou peníze, nebo taky clo.
Bezcelní zóny nejsou jen o prostoru kam schovat balíky, ale hlavně o čase. Clo se totiž neplatí hned při vstupu zboží do země, ale v některých případech lze platbu odložit až o pět let. Pokud se během té doby změní politická situace, sníží se cla nebo se změní administrativa, importér jednoduše může vyčkat na výhodnější podmínky. A pokud zboží na americký trh vůbec nevstoupí, clo se neplatí vůbec. Právě tato strategie se označuje jako inverted tariff, neboli obrácené clo.
Podle americké National Association of Foreign Trade Zones přinášejí tyto zóny firmám nejen větší flexibilitu, ale i lepší cash flow. Prezident společnosti Jeffrey J. Tafel potvrdil, že od znovuzvolení Donalda Trumpa došlo k rekordnímu nárůstu členství. „S tolika změnami v tarifech hledají firmy FTZ úložiště, kde mohou zboží dočasně držet, než se rozhodnou, co s ním. Často šlo o nákupy učiněné ještě před zavedením nových cel,“ řekl Tafel pro CNBC.
Bezcelní zóny mimo zákon
Dnes ve Spojených státech funguje více než 300 bezcelních zón, ve kterých působí přes 550 tisíc zaměstnanců napříč odvětvími. Jejich využití se stalo běžným i pro největší světové firmy jako Amazon, Walmart nebo Maersk. „Máme klienty, kteří čekají dalších třicet dnů, co se stane. Jiní zboží přesunuli do bonded warehouses a vyčkávají, jestli se cla nezmění, aby ho pak vyvedli s výhodnější sazbou,“ vysvětluje pro CNBC Janet Labuda, šéfka celních operací společnosti Maersk.
V praxi funguje Houston jako krabička poslední záchrany pro globální obchod. Jeho přístav je ekonomicky klíčový nejen pro Texas, ale pro celé Spojené státy. Podle oficiální zprávy Port Houston podporuje vznik téměř 1,5 milionu pracovních míst v Texasu a 3,37 milionu napříč USA. Ekonomický dopad se pohybuje kolem 439 miliard dolarů v rámci Texasu a více než 900 miliard na celonárodní úrovni. A čísla dál rostou, v lednu 2025 přístav odbavil přes 356 000 kontejnerů, nejvíce v historii za jediný měsíc.