Tvrdý dopad po dolarovém tobogánu. Kolik ztratila ČNB za rok 2025?
foto: Zdroj: ČNB/Jan Kubíček
Za rok ztratil dolar na kurzu k české měně více než čtyři koruny a přiblížil se opět k milníkovým dvaceti korunám. Klesá i jeho hodnota směrem k ostatním světovým měnám. Devalvační tobogán se tento týden snad zastavil, ale co když bude sešup stále ještě nejvýznamnější světové měny pokračovat dál? Jak odolá česká koruna a kolik nás to stojí?
Redakce Denikvektor.cz požádala o rozhovor experta Jana Kubíčka, člena bankovní rady ČNB.
Pane Kubíčku, jak velká část devizových rezerv ČNB je dnes držena v amerických dolarech a jak citlivé jsou rezervy na jejich prudké oslabení?
Americký dolar je významnou, ale nikoli dominantní součástí našich rezerv. Podíl dolarových aktiv se pohybuje kolem 30 % devizových rezerv. (Pro srovnání v EUR držíme přibližně 50 %, zbytek tvoří další měny a zlato. Kurzový efekt, tedy přecenění rezerv do korunového vyjádření, je silný: velmi zjednodušeně každý desetník kurzu CZK/USD se rovná ztrátě přibližně 5 mld. Kč, každá koruna ztrátě 50 mld. Kč. Pohyb dolaru vůči ostatním světovým měnám však často bývá doprovázen změnami tržních cen některých dolarových aktiv (dluhopisů, akcií) a tyto změny mohu dopad na portfolio buď tlumit, nebo dále posilovat.
Psali jsme
Dohodu s Českou národní bankou o využívání termínovaných vkladů uzavřelo Hlavní město Praha. Podle vedení města jde o konzervativní krok, který…
Má ČNB stanovené konkrétní scénáře, kdy by výrazný pokles dolaru ohrozil stabilitu rezerv nebo hospodaření banky?
Výrazný pokles hodnoty dolaru se nutně do korunové hodnoty portfolia projeví (v roce 2025 se již projevil), ale změnu kurzu nelze vnímat izolovaně. V rezervách nedržíme dolary, ale různá aktiva v dolarech oceňovaná jako dluhopisy, akcie nebo nakonec i zlato. Tržní ceny těchto aktiv mohou naopak reagovat protisměrně k pohybu kurzu dolaru vůči ostatním měnám. Například pokud by poklesly americké úrokové sazby, zřejmě bychom pozorovali pokles kurzu dolaru, ale souběžně s tím by došlo k růstu cen amerických dluhopisů. Tyto vzájemné korelace tak mohou celkový dopad poklesu dolaru tlumit. Ostatně to je podstatou diverzifikace – snažíme se, aby výkyvy v jednotlivých kurzech měly omezený dopad na portfolio jako celek. Zaměřujeme na dlouhé období a portfolio se snažíme mít dostatečně diverzifikované, aby silný pohyb USD vybalancovala jiná měna nebo zlato.
Znamenalo by prudké oslabení dolaru účetní ztrátu ČNB, a pokud ano, měla by to nějaký dopad na veřejné finance nebo důvěru v měnovou politiku?
Prudké oslabení dolaru by se promítlo do účetního výsledku přes kurzové přecenění části aktiv. To je běžná vlastnost bilancí centrálních bank, které drží velké zahraniční rezervy. Ostatně i za rok 2025 byl dominantním důvodem ztráty (zatím neauditovaný výsledek byla ztráta necelých 73 mld. Kč) právě kurzový pohyb koruny vůči hlavním rezervním měnám, zejména k USD. Snažíme se, aby banka byla zisková v dlouhém časovém horizontu, a tomu přizpůsobujeme strategii. Přímé dopady na veřejné finance ani na důvěru v měnovou politiku ztráta aktuálně nemá. ČNB je od veřejných rozpočtů zákonem oddělena a hospodaří samostatně. Zisk se navíc může do státního rozpočtu odvádět až po splnění zákonných pravidel, což v praxi znamená po pokrytí minulých ztrát a po doplnění fondů. Důvěryhodnost měnové politiky nestojí na tom, zda má centrální banka v daném roce účetní zisk, ale na tom, zda plní mandát cenové stability.
Psali jsme
Statistika ČNB ukazuje, že zájem o fondy neutuchá. V září 2025 – aktuálně reportované období – jich přibylo deset. Celkově jich je registrováno…
Jak by se podle ČNB projevil prudký pád dolaru na kurzu koruny vůči euru a dalším měnám?
Obecně nelze říci, že by pokles dolaru vůči euru automaticky znamenal nějaký pohyb koruny vůči euru. Nicméně pokud je pokles dolaru vůči euru odrazem nějaké změny sentimentu nebo přístupu zahraničních investorů k riziku, může zde být vliv nepřímý. Stále platí, že česká koruna patří mezi měnu emerging markets. Jestliže tedy finanční trhy mají větší rizikový apetit (tzv. risk-on mód), obvykle to vede k posílení měn emerging markets. Takže v tom případě by to vedlo i k posílení kurzu koruny vůči euru a naopak (jak jsme viděli na počátku pandemie nebo války na Ukrajině). Zda-li bude tato pravidelnost platit i nadále po změnách ve Spojených státech teprve uvidíme.
Zvýšilo by oslabení dolaru inflační tlaky v ČR, například přes ceny energií a surovin?
U cen energií a surovin, které jsou často ceněny právě v USD, platí, že při oslabení dolaru by se korunová cena těchto dovozů naopak spíše snižovala, což by bylo pro českou ekonomiku protiinflační. Ostatně tento vliv v roce 2025 do určité míry nastal a pomáhal českou inflaci tlumit. V praxi ale často nastává kombinace efektů. Dolar může oslabovat právě v prostředí, kdy zároveň rostou dolarové ceny komodit, nebo se mění marže a přepravní náklady. Proto se vždy díváme na celkový dopad do inflační prognózy, nikoli na jeden izolovaný kanál.
Musela by ČNB v takovém scénáři reagovat změnou úrokových sazeb nebo intervencemi?
To by záleželo na konkrétních okolnostech. Například dolarová cena ropa (a její forwardové kurzy) vstupuje do prognózy jako jedna z mnoha vstupních veličin. Zároveň ale ČNB na pozitivní či negativní nabídkové reaguje jen omezeně. Důležitější je pro nás měnově-politická či jádrová inflace, tedy to co se děje v tuzemské ekonomice a co jsme schopni naší měnovou politikou ovlivnit.
Psali jsme
Statistika ČNB ukazuje, že zájem o fondy neutuchá. V září 2025 – aktuálně reportované období – jich přibylo deset. Celkově jich je registrováno…
Jsou české banky a finanční instituce vystaveny kurzovému riziku dolaru v míře, která by mohla ohrozit finanční stabilitu?
České banky nejsou vystaveny kurzovému riziku dolaru v rozsahu, který by mohl ohrozit finanční stabilitu. Obecně platí, že otevřené cizoměnové pozice bank jsou předmětem regulace, kurzové riziko pro banku znamená povinnost držet více kapitálu a v praxi české banky příliš otevřené devizové pozice nedrží. Český bankovní sektor má omezené USD aktivity a není tak strukturálně závislý na dolarovém financování. Bankovní sektor je dlouhodobě hodnocen jako dobře kapitalizovaný a zátěžové testy ukazují schopnost ustát i nepříznivé scénáře.
Existuje koordinace s ECB nebo dalšími centrálními bankami pro případ globální měnové krize vyvolané oslabením USD?
ČNB má podle všech metrik devizové rezervy opravdu velké, takže v akutních případech (jako bylo ostatně vypuknutí války na Ukrajině) je může jednostranně použít a necítíme tak nějakou potřebu ex ante koordinace s ECB v této oblasti. Nicméně v mezinárodním měřítku existují osvědčené mechanismy koordinace. Pro případ napětí v dolarovém financování je klíčovou pojistkou síť swapových likviditních linek mezi vybranými centrálními bankami. V tomto případě se jedná zejména o dolarové swapové linky amerického Fedu a ECB. Swapové linky slouží k podpoře fungování globálních trhů v době zvýšeného rizika a volatility. Existuje tedy předem připravená infrastruktura pro případ akutní likviditní krize. Neexistuje ale žádná společná reakční funkce, cílové kurzy, ani žádná dohoda o záchraně USD.