UAV za 50 tisíc vs raketa RIM-66 za 54 milionů, Ukrajina nabízí řešení
foto: MBDA / Public domain/Střela Aster 30 vypálená z frigaty Royal Navy
Vojenské drony jsou bezesporu zbraní budoucího válčení nejen kvůli své vysoké stále se zlepšující efektivitě, ale především faktoru, které jiná vojenská technologie nedokáže dohnat: velmi nízké ceně. Moderní armády musí urychleně přinést efektivní, ale především levné řešení pro jejich likvidaci.
Různé druhy průzkumných i sebevražedných dronů se v posledních několika letech stávají jednou z nejčastěji používaných zbraní na válečných frontách po celém světě. Drony před několika lety v podstatě rozhodly válku o Náhorní Karabach, když je Azerbajdžán takticky využil v prvních dnech války proti arménským strategickým pozicím a dělostřelectvu. Stovky až tisíce sebevražedných íránských dronů Šáhid 136 ve své ruské variaci Geran-2 jsou měsíčně posílány na civilní i vojenské cíle po celé Ukrajině. Geran-2/Šáhid 136 je proto pravděpodobně v současné době nejčastěji používaným UAV na světě.
UAV levnou zbraní teroristů na Blízkém východě, západ ji řeší raketami PVO
Různé druhy útočných i průzkumných dronů však používají také skupiny radikálních Hútiů a dalších teroristických skupin na Blízkém východě. Hútíové, Hizballáh nebo polovojenské militantní skupiny v Íráku nebo Sýrii jsou ve své aktivitě z velké části přímo podporovány Íránem, který jim dodává finance i armádní vybavení, včetně velkého množství dronů. Drony sice nejsou dokonale přesné, ale nejsou příliš nákladné, a z toho důvodu je možné je použít pro útoky na americké, izraelské a spojenecké pozice nebo v případě Hútiů také na obchodní lodě v regionu.
Mnohdy totiž není třeba zničit kompletně celou vojenskou techniku nepřítele, ale jen její vyřazení z provozu nebo silné poškození může napáchat obrovské škody. Poškození drahé vojenské techniky jako radarů nebo letadel navíc většinou několikanásobně převyšuje pořizovací cenu jednoho dronu. Cena sebevražedných dronů se totiž pohybují většinou v nižších desítkách tisíc dolarů. Kupříkladu právě nejpoužívanější sebevražedný dron Geran-2/Šáhid 136 vyjde na přibližně 20 000 (podle informací Air and Space Forces) až 50 000 dolarů (dle TWZ), což je přibližně 458 tisíc až něco málo přes 1 milion Kč.
Za zničení dronu je cena relativně vysoká - rakety se prodraží
K ničení dronů většinou slouží rakety protivzdušné obrany, jejichž pořizovací cena je však v porovnání s drony běžně až několikanásobná. Systémy PVO vybavené pokročilými radary a samotné rakety jsou velmi nákladné především z toho důvodu, že jsou střely velmi přesné a včas musí reagovat pro zničení cíle. Kupříkladu RIM-66 s doletem 74-170 km dosahující rychlosti až 3,5 Mach (asi 4 290 km/h), které jsou součástí PVO Aegis amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke, jsou nasazovány proti dronům Hútiům v oblasti Rudého moře a Adenského zálivu.
Zatímco cena jednoho Hútiíjského dronu se tak může podobně jako v případě Geran-2 podle webového portálu Politico pohybovat maximálně v částkách několika tisíc dolarů (desítky tisíc Kč), hodnota jedné rakety RIM-66 SM-2 je nepoměrně vyšší. Podle informací Defense News se totiž RIM-66 SM-2 vyjde na přibližně 2,4 milionů dolarů (asi 54,8 milionů Kč). Jen americké námořnictvo jich však proti Hútiům již od začátku více než rok trvajícího konfliktu dle Defense News použilo desítky. Přesná čísla však z bezpečnostních důvodů nebyla zveřejněna.
Podobné střely s označením Aster 15 nebo Aster 30 proti hútíjským dronům používá také Velká Británie, která v rámci operace Prosperity Guardian v oblasti Rudého moře nasadila kupříkladu torpédoborec HMS Diamond. Cena jedné střely Aster 15 se přitom pohybuje okolo 1,1 milionů dolarů (25,13 milionů Kč). Jen mezi listopadem 2023 a zářím 2024 podle informací zprávy komise Kongresu USA podnikli Hútíové přibližně 160 jednotlivých útoků na obchodní nebo vojenské lodě amerických spojenců v rámci operace Prosperity Guardian. Dá se proto odhadovat, že na obranu vojenských i civilních lodí již šly nepochybně desítky až stovky milionů dolarů, avšak tyto výdaje se týkaly pouze raket.
Do těchto čísel však nejsou počítány také útoky na Izrael jak drony tak i balistickými raketami, proti kterým jsou používány mnohem nákladnější rakety jako RIM-161 SM-3, jejíž jedna jednotka stojí přibližně 11,8 milionů dolarů (asi 281 milionů Kč). Levné drony militantních skupin, ale taky Íránu nebo Ruska, jsou proto bezesporu výzvou moderních armád, kterou budou muset státy po celém světě potýkající se s palamilitárními skupinami v budoucnu nepochybně vyřešit. USA stejně jako Velká Británie (DragonFire) nebo Izrael (Iron Beam) v současnosti vyvíjejí efektivnější a levnější zbraň pro ničení dronů v podobě laserového děla. Na implementaci této technologie si však budeme ještě několik měsíců až let muset počkat.
Ukrajina jako laboratoř pro ničení levných UAV nejen raketami
Na začátku listopadu 2024 ukrajinská média podle informací The War Zone začala pro své útoky na ukrajinské cíle používat až desetinásobek dronů Geran-2/Šáhid 136 než tomu bylo předchozí podzim. Ukrajinská armáda se s touto výzvou potýká různým způsobem, ale bezesporu velmi efektivně, jelikož podle informací ISIS je přibližně 85% dronů Geran-2 na ukrajinské frontě zneškondněno. Kromě velmi oblíbených a účinných protiletadlových kulometů se k jejich ničení používají také nové technologie jako mobilní raketové systémy Vampire nebo pokročilé zbraně elektronického boje.
Ukrajina se tak se stále narůstajícím počtem dronů Geran-2/Šáhid-136 vyrovnává především právě skrze nástroje elektronického boje. Podle EuroNews jsou totiž ukrajinské síly schopné narušit naplánovanou GPS polohu cíle dronů a následně je poslat jiným směrem. Většinou je tak dronům jako nový cíl určeno území jednoho z největších partnerů Ruska v Evropě a souseda Ukrajiny, Běloruska. Tyto drony se následně v ukrajinských statistikách zobrazují jako ztracené. Rusko společně s Íránem sice Ukrajinu v současné době používá jako „cvičiště” pro drony Geran-2/Šáhid 136, ale je vidět, že ukrajinské síly se nevzdávají a neustále hledají cesty, jak se s agresí útočící země vypořádat za vynaložení co nejméně prostředků. Nezbývá než doufat, že se z této taktiky západní země poučí a zkusí ji také implementovat.