Uhlí zdražuje, OKD i přesto zvoní umíráček
foto: Wikimedia Commons / volné dílo/Sídlo společnosti OKD
Uhlí na světových trzích v červnu opět zdražovalo a stanovilo tak nové čtyřměsíční maximum. Jde ovšem o zotavení po předchozích zásadních poklesech. Rekord padl již v okamžiku, kdy na trhu v Newcastlu stouply termínové kontrakty na 106 amerických dolarů za tunu. Do konce měsíce ale ještě posílily na 110 dolarů.
Cena uhlí roste, zájem je hlavně z Číny
Nárůst ceny uhlí obchodníci dávají do souvislosti s přechodným zvýšením poptávky po dovozu od Číny a Indie, který v červnu dosáhl pětiměsíčního maxima. „To nastalo v souladu s nárůstem čínské kapacity uhelných elektráren v prvním čtvrtletí a s výzvou státního plánovače k doplnění zásob,“ zdůvodňuje své statistiky web tradingeconomic.com.
Kontrakty s dobou splatnosti do jednoho měsíce v Newcastlu však zůstaly meziročně o více než 15 % nižší, protože trh s uhlím byl i nadále relativně přeplněný. Čínská produkce energie z fosilních paliv v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 4,7 % v důsledku nižší poptávky po energii a silné nabídky z obnovitelných zdrojů energie. Domácí produkce v Číně v květnu vzrostla o 4 % oproti předchozímu roku, což je v souladu s dřívějším signálem, že Čína plánuje letos zvýšit produkci uhlí o 1,5 % na 4,82 miliardy tun po rekordním objemu produkce v roce 2024.
Česko s uhlím definitivně končí
Za této situace se neodvratně blíží konec těžby černého uhlí v České republice. V posledním činném hlubinném černouhelném dolu ČSM na Karvinsku se počítá s dotěžením posledního porubu v lednu příštího roku, potvrdil nedávno generální ředitel OKD Roman Sikora. Firma proto už začala s postupným propouštěním svých zaměstnanců.
„Další těžba uhlí při dnešních cenách už nemá smysl,“ řekl Roman Sikora v rozhovoru pro MF DNES letos v dubnu. Tedy zhruba v době čtyřletého cenového minima. Na současné oživení trhu podle analytiků spoléhat nelze, může se týkat jen určitého předzásobení.
.jpg "Důl ČSM na Karvinsku; Wikimedia Commons, volné dílo")
S uhlím vybudovala ČR svoje hospodářství
Černé uhlí se na území ČR těžívalo v pěti pánvích. Největší a dosud jediná činná je Ostravsko-karvinská, druhá nejvydatnější byla Kadensko-rakovnická a další těžební oblasti byly Rosicko-oslavanská, Žacléřsko-svatoňovická a Nýřansko-radnická pánev. Jako v první byla ukončena těžba v roce 1993 na Žacléřsku, následoval útlum v Nýřansko-radnické pánvi v roce 1996 a v Kladensko-rakovnické pánvi byl poslední důl uzavřen v roce 2002.
Jen v 90. letech minulého století celková těžba černého uhlí klesla ze 30 714 tis. tun na 17 227 tis. tun v roce 1999. Mezi roky 2000–2009 došlo ke snížení objemu těžby pouze o 11 %. Tato etapa započala vstupem ČR do EU, v rámci čehož přijala v roce 2003 usnesení o spoluúčasti státu na dokončení restrukturalizace uhelného průmyslu a byla přijata nová opatření především ve financování a státní podpoře uhelného průmyslu.
V následujícím desetiletí trend poklesu množství vytěženého uhlí nejen pokračoval, ale dokonce významně posílil. Množství vytěženého černého uhlí mezi lety 1990 a 2019 v ČR se snížilo o 88,13 % celkově. Jen v OKD činil pokles 86,82 procenta. Původně se úplné ukončení těžby plánovalo dříve, ale válka Ruska proti Ukrajině, energetická krize, potřeba posílení energetické soběstačnosti a zvýšené ceny uhlí tento krok oddálily.
Psali jsme
Polsko, dlouho vnímané jako evropský uhlíkový outsider, zažívá nečekaný obrat. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů tam během několika měsíců…