Ukrajinci v Rusku ničí Wildberries. Proč – a co to vlastně je?
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Ukrajinské drony v posledních týdnech opakovaně zapalují po celém Rusku sklady společnosti Wildberries. Je to tamní největší logistická síť a její sklady mají pro ruskou ekonomiku obrovský význam.
Během prázdnin se Ukrajincům podařilo zasáhnout nejméně 23 logistických center Wildberries – a poškozeno je dvanáct z patnácti největších skladů firmy a sedm jich je mimo provoz. Prezident Vladimir Putin původně nařídil státní program jejich obnovy, čímž fakticky přiznal, že útoky představují problém pro fungování ruské ekonomiky.
Následně Kreml reagoval ještě razantněji. Putin nově podepsal dekret, který umožňuje státu dočasně převzít správu kritické infrastruktury, pokud její vlastník nezajistí dostatečnou ochranu před dronovými útoky nebo ji po zásahu nedokáže rychle obnovit. Pravomoc se vztahuje mimo jiné na energetická zařízení, průmyslové podniky, dopravní infrastrukturu – a také tu logistickou, tedy například právě sklady, jako má Wildberries.
Logistická infrastruktura jako terč
Wildberries vznikl v roce 2004 jako internetový obchod Taťjany Kim, tehdy Bakalčukové. Dnes přes platformu prodávají stovky tisíc obchodníků miliony různých výrobků. Je to největší e-commerce platforma v Rusku s přibližně 79 miliony měsíčních uživatelů.
Význam firmy ještě vzrostl po odchodu řady západních značek z Ruska. Domácí platformy převzaly velkou část internetového obchodu a Wildberries se stal jedním z pilířů trhu, který podle odhadů dosahuje zhruba 11,5 bilionu rublů ročně.
Na první pohled připomíná Wildberries známý americký Amazon Marketplace – ale ve skutečnosti je jeho největší hodnotou logistika. Firma vybudovala vlastní distribuční centra, třídicí uzly a dopravu, která propojuje síť 95 tisíc výdejních míst ve všech regionech Ruska, od jeho evropské části až po Dálný východ – a také například v sousedním Kazachstánu.
Podobnou roli má druhý největší hráč ruského trhu, Ozon. Tato firma začínala jako internetové knihkupectví už v roce 1998 a postupně vybudovala vlastní logistickou síť s distribučními centry. První vlna útoků na Wildberries přinesla Ozonu konkurenční výhodu – ale jenom dočasně. Aktuálně jsou jeho sklady terčem ukrajinských útoků také.
Ukrajina se prostě zaměřuje na největší logistické uzly ruského internetového obchodu, zatímco ještě nedávno útočila hlavně na rafinerie, sklady munice nebo vojenská letiště. Proč došlo k této změně – co si od toho Ukrajinci slibují?
Oficiálním důvodem je, že přes logistickou infrastrukturu internetových obchodů proudí taktické vybavení, komponenty pro drony a další zboží dvojího užití. Nepochybně to bude pravda, ale je otázka, jestli nejde o okrajové případy – a možná, že Ukrajincům jde ve skutečnosti o dosažení jiných efektů.
Útoky na Wildberries nebo Ozon se prostě vyplatí
První efekt je ekonomický a spočívá v obrovské koncentraci hodnoty. Jeden sklad představuje uzel, přes který proudí zásilky pro celý region. Požár skladu tak znamená ztrátu zboží, přesměrování dopravy, zpoždění dodávek, výpadek tržeb... A k přímým škodám se přidávají nepřímé: pokračují dlouho po uhašení požáru a spočívají v problémech obchodníků. Ti podle posledních zpráv mají od státu dostávat podporu v podobě daňových úlev.
Tyto škody mohou dosahovat desítek až stovek milionů dolarů při jednom útoku – a dálkový dron stojí řádově desítky tisíc dolarů. Poměr mezi náklady a dosaženým efektem tak vychází mimořádně příznivě.
Druhý efekt je psychologický. Útoky na tyto sklady dostanou válku do povědomí milionů Rusů, jichž je vlastně přímo nedotýká. Vedle přívalu oficiálních zpráv o úspěšném postupu hrdinských bojovníků Rusové nedostanou objednané zboží nebo dokonce mohou natočit a dát na sociální sítě hořící sklad tisíce kilometrů ve vnitrozemí. Ukrajinci si od toho slibují větší ochotu Kremlu zahájit mírová jednání.
A třetí efekt je vojenský. Útoky na infrastrukturu nutí ruský stát investovat bezpečnostní kapacity do ochrany domácích cílů. Každý velký logistický uzel najednou potřebuje radary, systémy protivzdušné obrany, elektronický boj proti dronům, hlídky i pohotovostní jednotky. Každý systém přesunutý ke skladu pak nemůže chránit vojenské letiště, muniční sklad nebo jednotky blíž frontě.
Rusové samozřejmě tvrdí, že uzly logistické infrastruktury jsou čistě civilní cíle. Zapomínají přitom na vlastní válečné zločiny. Co se infrastruktury týče, ruské kybernetické útoky na ukrajinskou energetiku dokonce začaly kolem roku 2015, tedy dávno před zahájením jejich „speciální vojenské operace“.