Ultrazpracované potraviny jako kdysi tabák. Výrobce čekají žaloby
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Město San Francisco zažalovalo desítku předních potravinářských firem, že jejich ultrazpracované potraviny způsobují masivní zdravotní problémy. Město chce dosáhnout zákazu klamavého marketingu (zejména vůči dětem), povinnosti edukovat spotřebitele o zdravotních rizicích, případných změn receptur a požaduje finanční kompenzace na pokrytí souvisejících nákladů zdravotního systému.
Kategorie „ultrazpracované potraviny“ (UPF) zahrnuje zejména balené snacky, cereálie, slazené nápoje, instantní pokrmy, mražená jídla, průmyslově zpracovaná masa a další produkty s dlouhou trvanlivostí. Typicky jsou vyrobené z chemických přísad, cukru, soli a tuků, s minimem „skutečného jídla“. Podle nejnovějších studií a zpráv je konzumace UPF spojena se zvýšeným rizikem celého spektra chronických onemocnění: obezity, cukrovky 2. typu, onemocnění srdce, onemocnění jater, některých typů rakoviny, ale i duševních poruch,
Tato žaloba je vůbec první svého druhu, kterou proti potravinářským gigantům kvůli UPF podal někdo jiný než jednotlivci. Právní základ tvoří obvinění jednak z nekalé soutěže, a také ze způsobení „veřejné újmy“ prodejem zdraví škodlivých produktů. Jde o kauzu s dopadem, který může být kolosální: průměrný Američan totiž z UPF dostává přes polovinu svého celkového kalorického příjmu; pro děti a teenagery je to dokonce 62 procent. A zisky z prodeje těchto potravin jsou procentuálně ještě vyšší, protože na nich mají výrobci (možná perverzně) obrovské marže.
Právníci města přirovnávají taktiku firem k dřívějším praktikám tabákového průmyslu: navrhování produktů s návykovým potenciálem, agresivní marketing, cílení na děti a chudší komunity, skrývání rizik. Pokud uspějí, hrozí rozsáhlé finanční nároky — podobně jako v případě žalob proti tabákovým firmám kvůli kouření nebo farmaceutickým firmám kvůli propagaci opioidů. Pro potravinářský průmysl by to mohlo znamenat zásadní otřes: povinnost měnit receptury, omezit marketing, transparentně varovat spotřebitele, případně kompenzovat nemocné.
Ultrazpracované potraviny: co říká věda
Na jedné straně existují velké a aktuální studie, které spojují konzumaci UPF s vyšší nemocností i úmrtností. UPF podle nich způsobují obezitu, poškozují „všechny hlavní orgánové soustavy“ a zvyšují riziko řady chronických chorob. Na druhé straně zůstávají některé zásadní metodologické otázky. Především neexistuje univerzálně uznávaná definice „ultrazpracované potraviny“. Kritici upozorňují, že některé potraviny označené jako UPF nemusí být automaticky „nezdravé“. Dále, studie často pracují s korelacemi: není vždy jasné, zda zdraví škodí samotné složení potravin, nebo kombinace dietních návyků, životního stylu a socioekonomických faktorů. Toto jsou hlavní argumenty, které mohou firmy použít k obraně – a zároveň důvod, proč nejde očekávat hladké vítězství pro žalobce.
První velká žaloba kvůli UPF přichází ve chvíli, kdy politici i experti v USA zvyšují tlak na regulaci těchto potravin. V Kalifornii již byl přijat zákon, který postupně zakáže některé ultrazpracované potraviny ve školních jídelnách. A po celých Spojených státech je v různém stadiu legislativního procesu na sto zákonů a nařízení, které zakazují některé škodlivé přísady používané v ultrazpracovaných potravinách.
Je to problém i v Evropě
Problematika UPF zdaleka není jen americký fenomén. Rostoucí spotřeba průmyslově zpracovaných potravin je i v Evropě, včetně České republiky. Už dnes se vedou debaty o regulaci reklamy na nezdravé potraviny, zejména co se týče dětí. Pokud uspěje taková žaloba v USA, firmy by mohly být nuceny měnit receptury i pro další trhy. Navíc, případný právní precedent by mohl inspirovat i evropské iniciativy: od legislativních návrhů, přes opatření na školním stravování, až po tlak na transparentní značení potravin (nutriční štítky, varování, omezení reklamy).
Jisté však je, že změny nepřijdou rychle. V Česku se například dosud nepodařilo zakázat prodej energetických nápojů dětem – přestože existuje stoprocentní shoda expertů na jejich škodlivosti.
Na obecné úrovni je možné hodnotit sanfranciskou žalobu jako zásadní posun: potraviny přestávají být vnímány vnímat jen jako věc osobní volby, ale také jako otázka veřejného zdraví a systémový problém.