Děti docházejí, budoucnost je nejistá. USA i Evropa čelí nízké porodnosti
foto: Zdroj: Pixnio/Novorozenec
Porodnost ve Spojených státech klesla na historické minimum a Evropa je na tom ještě hůř. Západní společnosti se blíží bodu, kdy na jedno dítě případnou dva důchodci. Následky pocítí ekonomika, trh práce o veřejné finance.
Míra plodnosti ve Spojených státech klesla v roce 2024 na historické minimum – necelých 1,6 dítěte na ženu. Vyplývá to z nových dat amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), na která upozornila agentura AP. Ačkoliv se v americké debatě často mluvilo o „baby boomu“ po pandemii Covidu-19, realita je opačná: rodí se méně dětí než kdykoliv v moderní historii.
Evropa je na tom ještě hůř. V průměru se v zemích EU rodí 1,38 dítěte na ženu, a například v Itálii, Řecku nebo Španělsku se porodnost pohybuje pod 1,3. Česká republika se drží mírně pod evropským průměrem (1,37 v roce 2024), i tady však počet nově narozených dětí od roku 2021 klesá. Trend je jasný: populace stárne a nerodí se dost dětí, aby ji nahradily.
Ekonomika bez dětí? Nárůst závislosti, pokles dynamiky
Klesající porodnost má přímé ekonomické dopady. Snižuje se počet lidí v produktivním věku, což vede k nedostatku pracovní síly, tlaku na růst mezd a zároveň zvyšuje zátěž důchodového systému. Podle Eurostatu připadne v EU do roku 2035 na každého člověka v produktivním věku až 0,6 seniora – dnes je to přibližně 0,34.
Zatímco technologický pokrok může částečně řešit nedostatek lidí, nelze ho aplikovat na vše: například péči o seniory nebo školství. Stárnoucí populace také do budoucna výrazně promění strukturu spotřeby – sníží se poptávka po bydlení a spotřebním zboží, naroste význam zdravotnictví a sociálních služeb. To vše zpomaluje ekonomický růst.
Státy tápou, co funguje
Země po celém světě se snaží nízkou míru porodnosti řešit, většinou prorodinnou politikou – vyššími dávkami, slevami na dani, podporou bydlení nebo dostupnějšími školkami. Výsledky jsou ale smíšené. Například Maďarsko investuje až 5 % HDP do podpory rodin, ale porodnost zůstává nízká (1,58). Francie, tradičně úspěšnější, čelí v posledních letech také poklesu.
Ukazuje se, že peníze nestačí. Roli hraje dostupnost bydlení, sladění práce a rodiny, kulturní vzorce i stabilita společnosti. Přibývá lidí, kteří děti vůbec neplánují – a to nejen z ekonomických důvodů.
Psali jsme
Na planetě Zemi v tuto chvíli žije 8,2 miliardy lidí, přičemž ročně se po celém světě narodí zhruba 70 milionu dětí. Je ovšem třeba smířit…
Česko: střední cesta a klíčová rozhodnutí
V ČR je situace zatím méně dramatická, ale výhledy nejsou růžové. Dlouhodobě podprůměrná porodnost povede k úbytku obyvatel i bez migrace. Důchodový systém naráží na své limity a vlády opakovaně odkládají zásadní reformy.
Zároveň se ukazuje, že mladí lidé by děti chtěly – ale později, často jen jedno. Hlavní překážky? Nedostupnost bydlení, drahá péče o malé děti, nejistota na trhu práce. Pokud chce stát něco změnit, musí nabídnout nejen peníze, ale i stabilitu, důvěru a kvalitní veřejné služby.
Budoucnost bez dětí? Už to není sci-fi
Klesající porodnost není jen otázkou rodinné politiky, ale strukturální změny společnosti. Pokud se trend nezvrátí, čeká nás svět, kde bude více seniorů než dětí, méně inovací, nižší růst a vyšší daně. Ačkoliv technologie i migrace mohou pomoci, dlouhodobé řešení je jediné – znovu vytvořit prostředí, ve kterém budou chtít lidé děti.