Útěk od dolarů. Centrální banky nakupují zlato a chtějí ho mít doma
foto: Pixabay/Ilustrační obrázek
Podíl zlata v rezervách centrálních bank roste, na úkor dolarů a dolarových dluhopisů. Centrální banky navíc stahují zlato ze Spojených států.
Podíl dolaru na světových rezervách podle dat Mezinárodního měnového fondu postupně klesl z přibližně 65 % kolem roku 2015 na zhruba 57 procent v posledních letech. Současně roste podíl zlata, který se pohybuje kolem 15 %.
Analytici agentury Bloomberg dokonce přišli s konstrukcí, že zlato předběhlo dolar jako hlavní rezervní aktivum centrálních bank. Aby k tomu výsledku došli, museli se ale škrábat levou rukou za pravým uchem: odečetli od dolarových dluhopisů výnosovou složku jejich hodnoty. Odůvodnili to tím, že zlato žádné výnosy nedává, takže je rozumné srovnávat jeho hodnotu právě s „očištěnou“ hodnotou dluhopisů. Je to nesmysl: výnos dluhopisů je už zahrnutý v jejich tržní ceně, takže jeho odečtením se vytváří abstraktní číslo, které nemá žádný ekonomický význam. To však nic nemění na tom, že zlato má v bilancích centrálních bank čím dál větší roli.
Psali jsme
Na konferenci Colors of Ostrava představovala společnost IBIS InGold zajímavý ekosystém pro investování do zlata. Součástí je i možnost platit…
Podíl zlata zvyšuje také například Česká národní banka, z někdejších osmi na aktuálních zhruba 40 tun. Ale podíl zlata na celkových rezervách ČNB zůstává v řádu jednotek procent. S tím kontrastuje přístup polské centrální banky. Ta během pár let zvýšila své zlaté rezervy z 14 tun v roce 1996 na aktuálních zhruba 580 tun (z toho 300 tun přikoupila v posledních třech letech). A otevřeně deklaruje cíl 700 tun. Její tempo nákupů nezávisí na ceně zlata: banka explicitně uvádí, že cena není hlavní kritérium a že zlato má plnit funkci stabilizačního aktiva pro prostředí geopolitické nejistoty.
Přesun zlata do domácích trezorů
Přesun aktiv centrálních bank z dolarových instrumentů do zlata doprovází také fyzický přesun zlata do domácích trezorů. Například francouzská centrální banka tento proces dokončila stažení zbylých 129 tun zlatých zásob z New Yorku, takže už má všech cca 2400 tun zlata doma. Podobný proces probíhá v Indii a debatují o něm i Německo a Itálie, které mají významnou část zlata (v obou případech něco přes tisíc tun a kolem 40 procent zlatých rezerv) uloženou v USA.
Co se týče ČNB, ta přesné umístění svých zlatých rezerv nepublikuje. Část zlata drží v tuzemsku, významná část však zůstává v zahraničí, zejména v Londýně, kde je možné s ním okamžitě obchodovat.
Historicky dávalo smysl držet zlato v New Yorku: bylo rozumné mít rezervy blízko dolarového trhu, kde se realizoval mezinárodní obchod – a zlato uložené u americké centrální banky bylo okamžitě použitelné. Tento argument však slábne, protože likviditu dnes zajišťují především dluhopisové trhy. Naopak, roste význam jurisdikčního rizika – tedy zda je možné s aktivem volně disponovat bez ohledu na politické rozhodnutí země, ve které je uloženo. Rozhodnutí, zda je uložené v New Yorku, Londýně nebo doma, tak už není jen logistická otázka, ale součást řízení rizik.