Věřitelé v konkurzu s Liberty Ostrava se bouří proti Strnadovi
foto: Liberty Ostrava / Public domain /Pece v ostravské Liberty Ostrava
Okolo Liberty Ostrava to pěkně vře. Státní zástupce varoval před podjatostí a střetem zájmů členů výboru kvůli propojení se Strnadovým impériem. Společnost Lentimex reagovala návrhem na zrušení usnesení, který soud zamítl. Společnost se proto odvolala. Podporu Lentimexu nyní vyjádřil další věřitel GTM Vision. Insolvence Liberty Ostrava bude, zdá se, ještě dramatická.
Věřitelé si na schůzi, o které jsme vás minulý týden v textu o schůzi věřitelů Liberty Ostrava informovali, odhlasovali, že společnost půjde do konkurzu. Znamenalo by to prodej jejího majetku. Státní zástupce upozornil na možné propojení podnikatele Jaroslava Strnada s členem prozatímního věřitelského výboru společností Gomanold a. s. I přesto byl věřitelský výbor v hlasování potvrzen. Slova státního zástupce však nezůstala bez povšimnutí. Jeden z věřitelů, společnost Lentimex navrhl soudu, aby zrušil usnesení věřitelské schůze o potvrzení členů prozatímního výboru ve funkcích. Soudce tento návrh sice zamítl, ale představitel společnosti Lentimex se okamžitě odvolal.
Státní zástupce totiž na schůzi věřitelů nešetřil kritikou na nechvalnou historii podnikání Galvasovy společnosti Gomanold a jejich vazbách na Jaroslava Strnada. „Uvedené propojení tedy vyvolává u KSZ v Ostravě vážné pochybnosti, zda je věřitel Gomanold schopen chránit zájmy všech věřitelů,“ dodal státní zástupce s tím, že je „objektivita postupu prozatímního věřitelského výboru účastí společnosti Gomanold ohrožena, a tato společnost tak není způsobilá být členem věřitelského výboru,“ uvedl doslova na schůzi věřitelů.
Dominový efekt v Liberty Ostrava: Se stanoviskem Lentimex se ztotožňuje GTM Vision
Nesouhlasnou akcí společnosti Lentimex se nastartoval dominový efekt, a nyní po odvolání Lentimexu podal vyjádření další věřitel, společnost GTM Vision. Ten ve Sdělení věřitele ke schůzi argumentuje tím, že z insolvenčního rejstříku dlužníka vyplývá, že otazníky panují i u druhého zajištěného věřitele Gomanold a.s. GTM Vision se proto ztotožňuje s uvedenými návrhy společnosti Lentimex. Tedy tím, aby se místo věřitele stal členem věřitelského výboru Bazcom CZ a.s. a také tím, aby insolvenční soud zrušil usnesení schůze věřitelů, kterým potvrdil ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Tyto kroky jsou dle GTM Vision nutné z toho důvodu, že věřitel Gomanold,a.s. se jeví dle stanoviska KSZ podjatým. Podle společnosti GTM Vision je toto dostatečné podezření pro to, aby nebyl věřitel Gomanold, a.s. členem výboru. Pojďme si proto nyní jednotlivé části věřitelské schůze konkrétně rozebrat.
Schůze věřitelů Liberty Ostrava: Strnad v centru pozornosti
Nejbouřlivější část celé věřitelské schůze se rozhořela v souvislostis rozhodováním, zda ponechat dosavadní pětičlenný věřitelský výbor, nebo zvolit nový. Zde se hojně skloňovalo jméno podnikatele Jaroslava Strnada, jehož průmyslové impérium CE Industries je jedním z hlavních zájemců o koupi Liberty Ostrava. Tato společnost již nyní v Liberty zajišťuje provoz dvou závodů na základě rozhodnutí prozatímního věřitelského výboru a insolvenčního správce.
Debatu odstartoval státní zástupce Robert Hradišťan, který přítomné věřitele důrazně varoval, před potenciálním střetem zájmů člena dosavadního prozatímního věřitelského výboru, kdy měl konkrétně na mysli společnost Gomanold, a.s. Státní zástupce upozornil, že společnost Gomanold v minulosti v několika insolvenčních řízeních prosazovala zájmy (působila jako prostředník) společností již zmiňované skupiny CSG (respektive větvě CE Industries Jaroslava Strnada a Czechoslovak group jeho syna Michala).
Podle státního zástupce reálně hrozí, že Gomanold nebude ve výboru v souladu se zákonem hájit zájmy všech věřitelů, ale upřednostní zájmy Jaroslava Strnada na úkor ostatních. Státní zástupce ve svém projevu poukazoval na to, že v představenstvu Gomanold, a.s. sedí Marek Galvas, který již v minulosti několikrát pomáhal Jaroslavu Strnadovi či jeho synovi Michalu Strnadovi při realizaci jejich investic, a to často v souvislosti s insolvenčním řízením nejrůznějších krachujících firem. Nicméně dosavadní věřitelský výbor byl potvrzen, i přes varování státního zástupce a veřejně známé skutečnosti ohledně nechvalné historie podnikání Galvasovy společnosti Gomanold a jejich vazeb na Jaroslava Strnada.
Kauza Liberty Ostrava: Lentimex se odvolal
Slova státního zástupce tak za sebou nechala odezvu. Jeden z věřitelů, společnost Lentimex, navrhl soudu, aby zrušil usnesení věřitelské schůze o potvrzení členů prozatímního výboru ve funkcích. Soudce tento návrh sice zamítl, ale představitel společnosti Lentimex se okamžitě odvolal. K jeho odvolání se připojil i státní zástupce, který sice nemohl odvolání podat sám, ale v souladu se zákonem se mohl připojit k odvolání, které podává účastník řízení. Tento krok státního zástupce, spolu s jeho předchozími varovnými slovy ohledně možného střetu zájmů člena věřitelského výboru společnosti Gomanold a Jaroslava Strnada, ukazuje na vážnost situace a vyvolává otázky o zákonnosti celého insolvenčního řízení. Proto jsme velmi zvědaví, jak se s odvoláním státního zástupce, věřitele Lentimex, vypořádá odvolací soud.
Gomanold, Galvas a Strnad: Historie úspěšného spojenectví v oblasti insolvencí nejen Liberty Ostrava
Hradišťan dále konstatoval, že firmy spojené s rodinou Strnadů měly v minulosti prostřednictvím Marka Galvase získat opravnu letadel Job Air Technic v Mošnově nebo kopřivnickou automobilku Tatra. V druhém jmenovaném případě bylo převzetí realizováno tak, že zkrachovalou Tatru v únoru 2013 nejprve koupila Galvasova společnost Gomanold, která ji obratem, ani ne po čtyřech týdnech prodala obchodní skupině Jaroslava Strnada. V souvislosti s uvedeným je rovněž možné zmínit, že společnost Gomanold v minulosti díky skupování pohledávek figurovala i v nechvalně známém konkurzu společnosti H-SYSTÉM. Důležitou roli hrála i v boji o majetek krachující vagonky Legios v Lounech, kde rovněž hájila zájmy společnosti Jaroslava Strnada.
Na začátku schůze věřitelů museli věřitelé rozhodnout, jakou formu řešení úpadku zkrachovalé společnosti Liberty Ostrava, o kterém informovala média, zvolí. Ačkoliv se předtím v médiích často diskutovala možnost reorganizace, tak na samotné schůzi tuto variantu nikdo ani nenavrhl. Věřitelé nakonec výraznou většinou odhlasovali řešení úpadku cestou konkurzu, tedy prostřednictvím prodeje majetku dlužníka. Tento postup byl v souladu s doporučením insolvenčního správce a předsedy prozatímního věřitelského výboru, kteří ve svých úvodních proslovech uvedli, že konkurz je za současných podmínek jedinou možnou cestou vedoucí k co možná největšímu uspokojení věřitelů.
Prodej majetku Liberty Ostrava schválen, otázky ohledně způsobu prodeje však vyvolávají napětí a obavy
I když se na začátku schůze věřitelé spolu s insolvenčním správcem a věřitelským výborem shodli na řešení úpadku prostřednictvím konkurzu, další jednání provázely komplikace. První neshody vyplynuly při schvalování formy konkurzu, konkrétně zda majetek dlužníka bude prodáván po částech, nebo jako celek jednou smlouvou. Po poněkud vyhrocené diskuzi nakonec zvítězila druhá možnost, tedy prodej celého podniku v jednom balíku prostřednictvím jedné smlouvy. Dalším jádrem sporu se však stala konkrétní formulace usnesení, kterým měl být uvedený způsob prodeje schválen. V původním návrhu usnesení navrženým prozatímním výborem, bylo sice uvedeno, že ekonomicky aktivní část majetku dlužníka se bude prodávat jako celek. Nicméně insolvenční správce měl mít dle tohoto návrhu možnost některé části majetku dlužníka vyčlenit k samostatnému prodeji.
Mnozí nezajištění věřitelé se proti tomuto návrhu usnesení ostře postavili. Varovali, že hodnota majetku dlužníka ještě nebyla řádně vyčíslena, neboť zatím nebyl zpracován znalecký posudek. Dále pak vyjádřili své obavy, že schválením tohoto usnesení dají věřitelskému výboru a insolvenčnímu správci bianko šek k tomu, aby namísto prodeje areálu jako celku mohli prodávaný majetek rozčlenit a prodat komukoliv, bez ohledu na zájem všech věřitelů. Nezajištění věřitelé v rámci diskuze rovněž varovali před tím, že současný věřitelský výbor v rámci konkurzu bude hájit především zájmy zajištěných věřitelů, přičemž nezajištění věřitelé z prodeje majetku možná nedostanou vůbec nic. Nezajištění věřitelé proto navrhli, aby konkrétní rozhodování o prodeji majetku dlužníka bylo vyhrazeno pouze schůzi věřitelů, nikoli věřitelskému výboru. Tento návrh však neuspěl.
S ohledem na situaci od začátku insolvenčního řízení předpokládáme, že se ve vývoji konkurzu někdejšího ocelářského giganta můžeme dočkat ještě nejednoho překvapení. Situaci budeme proto i nadále sledovat.