Vezmou stroje lidem práci? Na Smart Industry zazněla jasná odpověď
foto: Deník Vektor/konference Smart Industry 2026
Konference Smart Industry byla letos poprvé součástí veletrhu AMPER. Řečníci se soustředili na otázky, jak automatizace a umělá inteligence promění český průmysl – a jakou roli v tom sehrají lidé.
Propojení konference Smart Industry s mezinárodním veletrhem elektrotechniky, elektroniky a energetiky AMPER je logickým krokem. Účastníci totiž díky tomu mohou sladit nově nasbírané poznatky z konference s praktickými ukázkami na veletrhu – a naopak. Akcí provázeli Ilona Pawerová a Lukáš Smelík.
Problém není v technologiích, ale v lidech
Jedním z hlavních témat byla digitalizace továren a „továrna zítřka“. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace České republiky, otevřel debatu konstatováním: „Největší problém není v technologiích, ale v lidech. Některé firmy postrádají jasnou vizi, rigidně přistupují k digitálním technologiím a často se bojí experimentovat.“ Podle něj se digitální transformace musí chápat jako byznysová příležitost, nikoli jako nutné zlo. Holoubek ukázal, jak se negenerativní algoritmy AI stávají páteří moderních průmyslových systémů – jejich učení sice trvá déle, ale výstupy jsou maximálně přesné. „Legislativa ale často staví do cesty překážky,“ dodal.
Téma propojení technologií a byznysu otevřel Petr Štěpán z Národního centra Průmyslu 4.0. Podle něj je zásadní, aby firmy pochopily, že technologie samy o sobě nestačí – vše totiž závisí na důkladném nastavení procesů: „AI je akcelerátor připraveného i nepřipraveného systému,“ vysvětlil. Štěpán doporučil digitální audity a testovací prostředí jako RICAIP Testbed, které umožňují firmám zkoušet technologie v reálném provozu. Připomněl také, že propojení akademické excelence s praktickými potřebami průmyslu může být klíčem k úspěchu.
Zbyněk Dostál, který stojí za výrobou čipů ve společnosti onsemi z Rožnova pod Radhoštěm, přiblížil, jak digitalizace mění výrobu od základu. „Naše čipy jsou všechny stejné, proto je automatizace efektivní,“ vysvětlil. Systém řízení výroby MES Promis sleduje každý krok výroby a díky AI dokáže zastavit stroj ještě před vznikem poruchy. „Máme obrovské množství dat, a právě AI nám pomáhá je efektivně využít,“ dodal Dostál a upozornil, že digitalizace šetří energii a zvyšuje stabilitu výroby.
Psali jsme
Smart Day 2025 v Praze spojil svět robotiky, 5G sítí a přenosových technologií. Akce společnosti Smart Informatics ukázala, jak české inovace mění…
Automatizace bez strategie nemá smysl
Konference se zabývala také otázkou strategického plánování automatizace. Michal Nevěřil z PwC Česká republika v rámci rozhovoru zmínil: „Velké množství firem říká, že potřebuje sbírat data, ale často neví, co s nimi.“
Na to navázal Pavel Bortlík z ACAM Solution ve své přednášce: „Nízká porodnost a stárnutí populace znamenají, že automatizace je nutností. Ale bez jasné strategie – co a pro koho vyrábíme – nemá smysl. Integrátor musí rozumět vaší firmě komplexně, musí analyzovat potřeby a aktivně se podílet na návrhu řešení.“ Bortlík dále uvedl, že zapojování studentů do chodu firmy je nejefektivnější formou takzvaného „stínování“ práce zkušených odborníků – to jim umožňuje postupně získávat praxi i potřebné kompetence.
Jiří Klouda ze společnosti TNS Servis upozornil, že polovina všech pracovních aktivit ve výrobě má potenciál pro automatizaci. „Outsourcing výroby přináší nižší náklady i větší flexibilitu. Krize v roce 2008 a 2020 otevřely v lidech ochotu experimentovat. Automatizace uvolňuje kapacity odborníků, kteří jsou na trhu nedostatkoví, a umožňuje budovat dlouhodobé know-how.“
Chytrá řešení místo přepisování dat z papíru
Roman Parak z Jihomoravského informačního centra a společnosti Intemac popsal reálnou aplikaci syntetických dat v rámci rozlehlého testovacího prostředí. „Na našem testbedu máme přes 300 m², kde probíhá simulace průmyslových procesů s humanoidními i kolaborativními roboty. Nástroj Synth.Eye využívá fotorealistická syntetická data, takže není potřeba sbírat všechna data z reálného provozu,“ vysvětlil. Podle Paraka syntetická data nenahradí všechno, ale tam, kde jsou data sety omezené, je toto řešení vhodné.
V oblasti digitalizace výrobních procesů zazněla i praktická zkušenost Tomáše Krejčího (Better Industry) a Bohumíra Nováka (Tenneco). „Využíváme SAP, ale chyběla nám data v reálném čase. Lidé museli manuálně přepisovat data z papírových záznamů,“ uvedl Novák. Krejčí a jeho tým proto pro Tenneco připravili řešení pro postupný přechod na digitální systém s přehledným rozhraním pro operátory. Tento přístup ukázal, že digitalizace není jen o technologických změnách, ale také o proměně mindsetu a kultury uvnitř firmy.
Digitální puzzle – vize, technologie, lidé
Rozhovor s Michalem Peškem ze společnosti Pešek Machinery se zaměřil na téma kontinuálních inovací: „Smart Industry je nikdy nekončící proces, kde vše musí zapadat jako puzzle – technologie, procesy i lidé,“ vysvětlil. Navázal také na palčivou otázku, zda se mají lidé obávat o svá zaměstnání: „Lidé jsou stále klíčoví. Stroje lidem práci neukradnou, ale umožní nám pracovat efektivněji. Umělou inteligenci nesmíme ani přeceňovat, ani se jí bát,“ uvedl.
Pešek dodal, že umělá inteligence je nástrojem, který je třeba správně využít a integrovat do firemních procesů. „Chybou není špatná investice, ale žádná investice. I špatná investice může být přetavena v dobrou,“ uzavřel optimisticky.
Konference Smart Industry ukázala, že digitalizace není konečný cíl, ale neustálý proces. Z vystoupení vyplynulo, že se firmy často příliš soustředí na technologické inovace, a zapomínají přitom na jejich smysluplnou integraci v rámci všech firemních procesů. Zásadní pro správnou digitalizaci je jasná vize, pochopení výhod jednotlivých řešení a otevřená komunikace se zaměstnanci. A také odvaha experimentovat. Firmy, které tyto podmínky splní mají šanci stát se součástí „továrny zítřka“.
