Česká muniční iniciativa pod palbou kritiky

Ministerstvo obrany ve středu ostře až hystericky reagovalo na zpravodajskou zprávu senátora Wagenknechta, který MO a AMOS obvinil z nehospodárného přístupu k muniční iniciativě. Na Ukrajinu v důsledku toho jde podle jeho názoru méně granátů, než by mohlo a mělo.

Senátor Lukáš Wagenknecht po jednání komise svou zpravodajskou zprávu, o které psal jako první Security Magazín, zveřejnil a odkaz vložil do svého úterního tweetu: „Česká muniční iniciativa je skvělý projekt, kdy se české straně podařilo získat významné prostředky na podporu Ukrajiny proti ruské agresi. Bohužel, české úřady neumějí nakupovat za výhodnější ceny, což vede k tomu, že ukrajinská armáda dostává o desítky tisíc nábojů méně, než by měla. Na dnešním jednání senátní Komise pro dohled nad veřejnými prostředky jsem chtěl otevřít důležité téma těchto nehospodárných nákupů. Někteří kolegové však tento bod hlasováním vyřadili z programu. Zdůrazňuji, že žádná z informací, které jsem chtěl projednat, není v režimu utajovaných skutečností. Všechny zásadní informace mi byly potvrzeny ze strany ukrajinských autorit. Velice mě mrzí, že takto zásadní věc neproběhla debatou. Něco podobného jsem ještě nezažil. Abych předešel dezinterpretaci a dezinformacím ohledně zjištění skutečností, poskytuji veřejnosti k posouzení kompletní zprávu.“

„Humorná“ reakce Miroslava Kalouska

Mezi prvními reagoval Miroslav Kalousek, z nejasného důvodu svou reakci rychle smazal, ale později ji zopakoval pod příspěvkem ministryně obrany Černochové: „Problém zpravodajské zprávy spočívá v pojmu “cena v místě a čase obvyklá”. Bojiště není obvyklé místo a když na něm není čím střílet, není to ani obvyklý čas. Němečtí nákupčí nejsou nekompetentní. Jenom si uvědomují, že nakupují ne do skladů, ale pro boj o život, kde jde o každý den.“ Není snadné, co tím přesně chtěl Kalousek říci, protože nikdo nenakupuje munici „na bojišti“ a termín „v místě a čase obvyklá cena“ s tím, jak Kalousek samozřejmě dobře ví, nemá nic společného.

Možná cítil potřebu vyjádřit podporu iniciativě, na které se podílí jemu v minulosti blízká společnost Omnipol. Cenu v místě a čase obvyklou totiž Wagenknecht dokumentuje ve své zprávě přiloženou tabulkou. Jde o částky, za které Ukrajina v prvním pololetí nakupovala granáty ráže 155 mm M107. Od různých zemí; a cena munice pořizované v Česku, Polsku a Turecku se pohybovala od 2300 do 2950 euro (v nejvyšším případě jde o cenu za nově vyrobenou munici z Turecka). Od žádného z kritiků Wagenknechotovy zprávy nezazněl žádný věcný argument. Ministerstvo obrany se zmohlo leda na nicneříkající „vytrženo z kontextu, lži, dezinformace“.

 (Zdroj: zpravodajská zpráva senátora Wagenknechta)

Samo ministerstvo přitom s Kalouskem vysmívaným výrazem cena obvyklá, ve své tiskové zprávě operuje: „Mechanismy inciativy jsou robustně nastavené, tak aby nabídky pro donorské země byly za ceny obvyklé, přiměřené, srovnatelné a doložitelné.“ Senátor Wagenknecht ve své zprávě píše: „Český dodavatel (viz tabulka výše) je stejným dodavatelem, dodávajícím tureckou munici v rámci české muniční iniciativy při ceně 3.200 EUR (dodávky na území ČR). To je cenové navýšení 900 EUR za kus munice M155 mm M107 a pravděpodobně více, protože doprava na území Ukrajiny a její vnitrozemí je náročnější. Žádná z dodávek skladové munice nepřevyšuje cenu, ke které zpravodaj na základě ověření došel jako k maximální tržní ceně. Dodávka v hodnotě 2.950 EUR je dodávka nové munice, která je o 250 EUR za kus nižší, než dodávka v rámci české muniční iniciativy.“

Údaje v tabulce má ověřeny příslušným výborem ukrajinského parlamentu, a již jen v tomto ohledu jsou výhrady o „nepodložených“ tvrzení zcela absurdní. Dodejme, že DAP je doložkou Delivered At Place; cena tedy zahrnuje veškeré náklady až do příslušného skladu ukrajinské armády, a tedy současně veškerá logistika i teoreticky veškeré opravy či údržba, kterou dlouhodobě skladované granáty vyžadovaly. V čem se to liší od munice dovávané v rámci české muniční iniciativy, kde jsou ale přičítány jakési náklady ve výši přibližně 500 euro na kus?

Agresívní až hysterická tisková zpráva Ministerstva obrany

„Ministerstvo obrany vyvrací mylné domněnky o muniční iniciativě,“ zní titulek tiskové zprávy Ministerstva obrany ze 14. srpna: „Ministerstvo obrany důrazně odmítá, že by byla česká muniční iniciativa nehospodárná a netransparentní a pořizovaná dělostřelecká munice předražená. Pan senátor Lukáš Wagenknecht zveřejnil nepodložené informace vytržené z kontextu. Jeho krok v důsledku ohrožuje zabezpečení dodávek munice pro Ukrajinu.“ – Důrazně odmítat zjištění senátora Wagenknechta jistě ministerstvo může, ale svým textem je rozhodně nevyvrátilo. Jestliže ministryně obrany jako vrcholná politička si samozřejmě může dovolit politický komentář, je nehorázné, jestliže tisková zpráva úřadu spekuluje o senátorových motivacích: „Pan senátor má nepochybně nárok na názor a na kritiku, v rámci politické zodpovědnosti by ale měl upřednostnit zájmy napadené Ukrajiny a ne vlastní politický prospěch.“

Agresívní a hysterický tón celé tiskové zprávy pak umocnila Jana Černochová na svém twitterovém účtu, kde se dovolávala podpory ministra zahraničních věcí Jana Lipavského: „Senátor za Pirátskou stranu Wagenknecht šíří ve veřejném prostoru lži a dezinformace a závažným způsobem poškozuje Českou republiku. Žádám pana ministra zahraničí, který projekt Muniční iniciativy na pomoc Ukrajině dlouhodobě podporuje a pomáhá i s jeho propagací v ČR a zahraničí, aby se i on proti nepravdivým výrokům jeho spolustraníka tvrdě ohradil. Děkuji.“ A přidala text výše uvedené tiskové zprávy.

Ministr zahraničních věcí se ovšem úplně úkolovat nenechal a jeho diplomatické vyjádření rozhodně nebylo požadovaným „tvrdým ohrazením se“ proti Wagenknechtovým „výrokům“: „Vážená paní ministryně, informacím, které od Vás a Vašeho týmu mám, plně důvěřuji. Souhlasím s Vámi, že se musí projednávat za zavřenými dveřmi. Jako ministr zahraničí hodlám nadále hledat u partnerů pro český muniční projekt podporu, protože tady jde i o naši bezpečnost.“

Senátor Wagenknecht přitom v žádném ohledu nezpochybňoval informace Ministerstva obrany. Vyčítal, a nikoli zdaleka první, celému procesu nízkou míru transparentnosti, nedostatečné kontrolní mechanismy, a nevysvětlené předražení munice v porovnání s tím, za jaké ceny dosud Ukrajina granáty nakupuje napřímo, bez prostřednictví české muniční iniciativy. Nežádal odtajnění utajovaných skutečností. Popsal svá zjištění na základě otevřených zdrojů, a informací od oznamovatele, který je zaměstnancem české státní správy, a hodlal téma na jednání senátní stálé komise, které předsedá, a v přítomnosti pozvaných zástupců ministerstva a AMOSu, otevřít.

Nedostal k tomu příležitost – senátoři z klubů koalice Spolu mu v tom zabránili. Ani náznakem nenaznačil, že by chtěl iniciativu ukončit, a naopak dosavadnímu průběhu vyčítal, že Ukrajina v důsledku předražených nákupů dostává munice méně, než by mohla a měla. A i v tomto ohledu je tedy s ministrem Lipavským ve shodě. A tím nespravedlivější je ho obviňovat z toho, že poškozuje Českou republiku. Ukáže-li se, že má pravdu, pak Česko republiku poškozují především ti, kdo celý proces řídí. Potenciální důsledky pro prestiž České republiky budou odpovídat intenzivě, s jakou byla iniciativa v uplynulém období propagována.

Ostatně německý twitter nabízí poněkud odlišný obrázek vnímání celého projektu. Jeden příklad za všechny: „Jak se může stát, že ze všech stran oslavovaná česká iniciativa stále selhává kvůli penězům a Ukrajina dostává jen mizerných 100 000 nábojů, zatímco napůl vyhladovělá Severní Korea kdysi dokázala do Ruska dodat miliony nábojů. To už hraničí se sabotáží! Ukrajina potřebuje naši podporu ve skutečných nástrojích – nejen v hezkých slovech. Neexistuje nikdo, kdo by chtěl konečně vyřešit finanční problémy této iniciativy, abychom mohli Ukrajinu adekvátně zásobovat?“

Samohybná houfnice CAESAR 155mm. Zdroj: Ukrajinská armáda, k volnému užití

Ministři české vlády si dopisují na Twitteru

Nastalo další dějství politického divadla, které na sociálních sítích svým tweetem ministyně obrany rozehrála: „Honzo, děkuju Ti a moc si vážím Tvého konzistentního postoje. Děkuju. Chceme pomáhat Ukrajině dál a Muniční iniciativa je jedna z mála efektivních a rychlých způsobů pomoci. Už to tady padlo v debatách opakovaně. Ministerstvo obrany žádné ceny, ani marže nikomu neurčuje. Pouze “propojujeme” státy, které mají zájem munici zaplatit s prostředníky, kteří jí umí sehnat a doručit na Ukrajinu. Všechno ostatní je pouze a jenom na jejich domluvě.“

Ministerstvo obrany možná pouze propojuje aktéry iniciativy, ale zároveň celou iniciativu zaštiťuje. Zahraniční partneři zcela určitě přistupují k věci jinak, vnímají-li podporu české vlády, ministerstva obrany i prezidenta. Muniční iniciativa je před veřejností tak utajované a tak citlivé téma, že daňový poplatník musí strpět prakticky nulové informování o zaplacených částkách (jen míru vlastního českého zapojení páčila média z českých představitelů dlouhé měsíce), ale ministři vlády spolu o věci komunikují prostřednictvím twitteru, namísto toho, aby si zavolali, poslali e-mail, nebo si promluvili napřímo. V situaci, kdy opakovaně zaznívají výtky, že celá iniciativa je především PR projektem, to pro ně není nejšťastnější způsob komunikace.

Muniční iniciativa je jedním z mála rychlých a efektivních způsobů pomoci Ukrajině?

O iniciativě se hovoří od února. Uváděno bylo množství milion, milion a půl granátů, pak 800 tisíc, nakonec 500 tisíc. První dodávka ale přišla na Ukrajinu až v červnu (45 tisíc kusů, tedy množství přibližně na dva týdny bojů). Efektivitě se senátor Wagenknecht ve zprávě věnuje také – Ministerstvo obrany ve své dubnové tiskové zprávě hovořilo o ambici dodat do konce roku 800 tisíc kusů munice, přičemž tvrdilo, že již disponuje prostředky na půl milionu kusů („Nyní je v rámci české muniční iniciativy pro Ukrajinu pokryto pořízení zhruba půl milionu kusů dělostřelecké munice“). Totéž opakovala tisková zpráva v polovině července: „V rámci iniciativy byly dosud získány finanční prostředky na pořízení zhruba 500 tisíc kusů dělostřeleckých nábojů.“ Během tří měsíců tedy nebylo vybráno nic, případně se zvyšovaly ceny munice.

Deník N nedávno popisoval mechanismus muniční iniciativy. Uvedl přitom jména pěti firem, které se na ní podílejí: „Konkrétně jde o pět firem: Czechoslovak Group Michala Strnada, STV Group Martina Drdy, Omnipol spadající pod Ompo Holding, Colt CZ Group SE, ve které je majoritním vlastníkem Česká zbrojovka, a zbrojovku DSS.“ A dále uvádí: „Ve snaze být maximálně transparentní a zároveň neprozradit něco, co by uškodilo samotné iniciativě nebo vyvolalo hysterický konkurenční boj mezi zbrojaři, vytvořili čeští vládní úředníci tabulku. Tabulka – onen zmíněný třístránkový „shopping list“, který je předložen jednotlivým donorům – je anonymní. Ten, kdo chce platit, si vybere, za co chce platit. V tabulce je především cena a množství munice ráže 155 mm, kterou za ni zájemce dostane, respektive kterou koupí pro Ukrajinu.“ Kdy byla tabulka vytvořena? Jsou ceny, které obsahuje, neměnné, nebo se v průběhu času navyšují? Kdo a podle čeho rozhodl, jaké nabídky budou do tabulky zaneseny? Nevíme, ale je to prý „maximálně transparentní“.

Středeční tisková zpráva Ministerstva obrany vůbec nic nevyvrací. Jako kolovrátek opakuje obviňování ze lži a šířešní dezinformací, a zaštiťuje se tím, že partnerské země přece s cenami souhlasily, a tedy uvádí argumenty, s nimiž se senátor Wagenknecht ve své zprávě přesvědčivě vypořádal. MO argumentuje dokonce svou dohledovou komisí, o níž Wagenknecht uvedl, že se dosud sešla jen jednou, zatímco třetina prostředků iniciativy již byla utracena. Jak tedy na co dohlíží?

O předražené a „plesnivé“ munici v červnu hovořil v televizním duelu s premiérem Fialou také Andrej Babiš (ANO). Exministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar ve středu senátora Wagenknechta na twitteru nepřímo podpořil: „Místo toho románu co jste napsala, jste měla @jana_cernochova dát odkazy na materiály, která obvinění vyvrátí. Tuto šanci jste promarnila, takže je to slovo proti slovu. Ale s ohledem na další výkony vaší vlády, je podezření, že jde jen o předraženou PR akci minimálně na místě.“ Celá situace bude mít nepochybně další vývoj, který bude zajímavé i velmi důležité sledovat.

V reakcích uživatelů twitteru a známých firem, anonymních účtů i různých influencerů, se objevuje vůči senátoru Wagenknechtovi nesmyslná výčitka, že by snad chtěl znát veškeré podrobnosti. A učeně se tvářící diskutující triumfují, že by tím přece nahrával ruským špionům, a ti „odvážnější“ rovnou píšou, že jedná v zájmu Putina. Ani v jednom okamžiku nikde senátor nepíše, že chce zveřejňovat utajované skutečnosti, nebo že potřebuje znát „veškeré podrobnosti“. Odkazuje se na nepoměrně transparentnější britský projekt, uvádí ověřená data. Podle zatím nepotvrzených zdrojů naší redakce mezitím údajně s průběhem iniciativy nespokojené Německo pozastavilo některé platby, a ukrajinská strana si stěžuje na nízkou kvalitu a nespolehlivost minimálně části dodané munice.

Cílem Wagenknechtovy kritiky byla efektivita podpory Ukrajiny, přesto z něj Ministerstvo obrany namísto trpělivé a věcné reakce obratem dělá „lháře a šiřitele dezinformací“, bezmála proruského trolla. Leckoho by mohlo napadnout, že zde někdo nemá čisté svědomí. České Ministerstvo obrany a předražené a nehospodárné nákupy? Kdo to kdy viděl. Tam přece všechno funguje a běží jak po drátkách, už desítky let.