Vloni svou činnost ukončilo 277 tisíc živnostníků, nejvíc od roku 1993

12. 01. 2024
Vloni svou činnost ukončilo 277 tisíc živnostníků, nejvíc od roku 1993
foto: Pixabay.com/Ilustrativní

Loňský rok byl pro firmy velmi náročný a nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek vedly řadu z nich k ukončení činnosti. Podnikání ukončilo téměř 277 tisíc živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1993. Vloni vzniklo celkem 115 tisíc podnikatelských subjektů, ovšem zaniklo jich přes 309 tisíc – třikrát více než v roce předchozím. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk.cz.

Uplynulý rok se ukázal jako zlomový především pro živnostníky. Nově se zaregistrovalo 68 tisíc OSVČ, stejně jako v roce předchozím, ovšem skončilo celkem 277 tisíc živnostníků, což je v české historii rekordní počet. Na druhém místě se s velkým odstupem umístily společnosti s právní formou s.r.o., kterých vloni zaniklo cca 14 tisíc.

Dalšími právními formami, které nejčastěji zasáhlo zrušení činnosti, se po OSVČ a s.r.o. staly zahraniční fyzické osoby (4 703 zaniklých), spolky (3 424) a také fyzické osoby podnikající v zemědělství. Právě tento obor zasáhla krize oproti předchozímu roku výrazněji – skončilo 2 836 subjektů, v roce 2022 to přitom bylo pouhých 812.

Nejvíc zrušených živností od zákazu švarcsystému

Počet vloni zrušených živností téměř dorovnal dosavadní rekord z roku 1993, kdy skončilo přes 278 tisíc živnostníků – kromě rozdělení Československa hrál roli zřejmě především legislativní zákaz švarcsystému, který začal platit právě v tomto roce. V ostatních letech se počty zrušených živností pohybovaly v desetitisících, výjimkou byl kromě roku 1993 také rok 2013, kdy skončilo téměř 150 tisíc živnostníků, a poté postcovidový „válečný“ rok 2022.

„Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu OSVČ to zřejmě byl finální impuls k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou,“ dodává Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.

Jaké obory mají u živnostníků nejvyšší „úmrtnost“? Nedaří se především restauračním zařízením, která bojují s vyššími náklady a menší ochotou zákazníků utrácet. Právě hostinskou činnost ukončilo vloni téměř 22 tisíc lidí – pro srovnání v předchozím roce to bylo 6 209 a v roce 2021 jen 1 526 živnostníků. Druhým nejčastěji rušeným oborem je zednictví (19 627 zrušených živností oproti 4 310 v roce předchozím). Třetí příčku obsadilo zámečnictví a nástrojářství (13 404 oproti 3 328 v roce 2021).

10 nejčastěji zaniklých živností

2022

2023

Hostinská činnost

6209

21815

Zednictví

4310

19627

Zámečnictví, nástrojářství

3328

13404

Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

3096

8566

Truhlářství, podlahářství

1793

6798

Opravy silničních vozidel

1569

5289

Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí

92

5126

Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

1684

4571

Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

2343

4368

Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

1862

4265

Pokrývačství, tesařství

942

4005

 

Novým společnostem přál leden

Nejvíce podnikatelů si ke startu nové firmy vybralo nepřekvapivě leden, společnosti ale vznikaly poměrně rovnoměrně během celého roku. Třetina firem se zrodila v Praze, s velkým odstupem následované Brnem a Ostravou. Na opačném konci se pak ocitly východočeské Pardubice, Hradec Králové a Ústí nad Labem, kde počet nových firem nepřekonal hranici jednoho tisíce. Celkem bylo vloni založeno 115 tisíc nových společností, obdobně jako v předchozím roce.

„Velikost měst a krajů ovlivňuje i počet vzniklých firem a na špičce se tak dlouhodobě drží Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, v nichž vzniklo přes 60 % všech nových společností. Naopak v nejmenším Karlovarském kraji se vloni zrodilo jen něco přes dva tisíce nových firem,“ doplňuje Tomáš Berger z Imperu.

Top 10 měst 

Počet vzniklých firem 

Top 10 měst 

Počet zaniklých firem 

Praha

32810

Praha

46975

Brno

6561

Brno

11399

Ostrava

3414

Ostrava

6375

Plzeň

1990

Plzeň

5275

Olomouc

1132

Liberec

3469

Liberec

1063

České Budějovice

3273

České Budějovice

998

Olomouc

3088

Pardubice

945

Zlín

2874

Hradec Králové

912

Hradec Králové

2757

Ústí nad Labem

838

Pardubice

2615

 

Mezi nově vzniklými firmami vedly s téměř 60 % OSVČ, s 24 % následované spol. s r. o., podobně jako v roce 2022. Zrodilo se také 2 875 spolků, 1 693 SVJ, 765 akciových společností a 209 nadačních fondů. Méně se dařilo novým politickým stranám a hnutím – vznikly pouze 3, přičemž o rok dříve jich přibylo hned 30.

Jaké obory přilákaly nejvíc nových firem? První místo patří volným živnostem v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, tedy většina OSVČ, na druhé se pak dostaly firmy zaměřené na přípravu stavenišť (7 %), třetí místo patří společnostem podnikajícím v oboru silniční dopravy, které vloni oproti předchozímu roku předběhly firmy působící ve správě a pronájmu realit.

Zdroj: Tisková zpráva Imper CZ

Tagy

▲+1.07%
1 den
▲+2.73%
1 týden
▲+4.69%
1 měsíc
▲+39.07%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▼-1.85
1 den
▼-0.16
1 týden
▲+10.5
1 měsíc
▼-0.52
1 rok
Index stresu 45.51
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn