V Číně vysokoškoláci rozváží jídlo. Jsme na tom v Česku lépe?
foto: marcela_net/Pixabay/Čerství absolventi vysoké školy
Často slýcháme stereotypy jako: „Vysokoškoláci neumějí pracovat rukama,“ nebo naopak: „Bez titulu člověk nemůže najít práci.“ Které z těchto tvrzení je pravdivější?
Se studiem vysoké školy je spojováno mnoho stereotypů. Lidé, kteří po střední škole pokračují na vysokou školu jsou často považováni v podstatě za neschopné jedince, kteří nedokáží čelit reálnému životu a uchytit se na trhu práce. Je to ale opravdu pravda? Přeci jen mnoho univerzit od studentů vyžaduje splnění praxí a bez odborných znalostí získaných na vysoké škole by na různých pozicích chyběli odborníci. Český národ je samozřejmě plný rozporů a stejně tak panuje i v naší společnosti přesvědčení, že studium vysoké školy nám zajistí lépe placenou práci. Právě kvůli tomuto důvodu si studenti volí studium vysoké školy stále častěji, ale po dostudování se zase setkávají s přeplněným trhem práce. Jaký ze stereotypů je více pravdivý?
Psali jsme
Měsíc po zářijových povodních v části Moravskoslezského a Olomouckého kraje stále platí stav nebezpečí a obyvatelé vyplavených objektů…
Vysoké školy a pracovní trh v Číně
Čeští vysokoškoláci ale nejsou jediní, kteří podléhají těmto stereotypům. Pokud zasáváte názor, že vysokoškoláci nechtějí vykonávat manuální práci, pravdu byste měli v Číně. Podle Bloomberg je v Číně nedostatek pracovníků v továrnách. Za tento jev může především čínská mentalita. Rodiče chtějí, aby se jejich děti dostali na nejprestižnější univerzitu a měli perfektní výsledky. Vzdělání je pro čínskou kulturu v podstatě známka prestiže. Tento stereotyp existuje samozřejmě také v České republice, ale problém je v tom, jak velké důsledky má na naši malou společnost ve srovnání s obrovskou Čínou. Každý rok se totiž v Číně generují statisíce až miliony absolventů, kteří následně významně přetěžují pracovní trh.
Právě z tohoto důvodu proto v Číně dochází k velké nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, kteří následně musí přijmout méně kvalifikované pozice nebo jsou nezaměstnaní. Podle The Globalist dosahovala nezaměstnanost mladých Číňanů mezi 16 a 24 lety v létě 2023 šokujících 21,3 %, což znamená, že každý pátý absolvent střední nebo vysoké školy měl problémy najít si zaměstnání. Z těchto 21,3 % však 70 % tvořili právě absolventi vysokých škol, ale také odborných středních škol.
Vzhledem k těmto alarmujícím číslům je velmi zajímavé, že místo nástupu na odbornou školu, kterou Číňané považují za méněcennou, většina čínských studentů touží po akademické titulu, i přesto, že následně stejně pracuje jako kurýři s jídlem nebo dělají domácí práce u svých rodičů a dostávají za to zaplaceno. Je titul v takovéto situaci stále nositelem oné prestiže? Nemyslím si. V Číně lze tedy uplatnit stereotyp, že vysokoškolský systém produkuje až příliš mnoho akademiků, ale žádné odborníky. Jak jsme na tom tedy v Česku?
Nezaměstnanost absolventů vysokých škol
Když se podíváme na statistiky Informačního systému Infoabsolvent, zjistíme, že nejmenší míra nezaměstnanosti je u absolventů gymnázia. V dubnu 2024 bylo bez práce pouze 1,7 % absolventů. Velkou roli zde ale hrají vysoké školy, na které se čerství absolventi gymnázií a středních škol hlásí a nevstupují tak prozatím na trh práce. Pokud se podíváme na absolventy vyššího odborného vzdělání, bez práce bylo pouze 2,2 %. Často se zdá, že stále více lidí volí vysokou školu a akademickou dráhu, avšak najde se pro ně po dostudování dostatek pracovních příležitostí. Podle informací EDUin je to ale přesný opak. V České republice nenajde zaměstnání pouze 0,9 % lidí s bakalářským titulem a s magisterským 1,5 %. V porovnání se zeměmi OECD si Česko vede opravdu dobře. V průměru je totiž nezamestnáno ve státech OECD až 5,1 % bakalářů a 3,9 % magistrů.
Nezaměstnanost absolventů odborných učelišť
Ve svém okolí často slýchám, především od starších generací, že počet absolventů vysokých škol je stále vyšší a nikdo nechce "pracovat rukama". Jak je to tedy s nezaměstnaností studentů s výučním listem? Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo přehled o nezaměstnanosti čerstvých absolventů, kteří získali výuční list. Nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2024 v Ústeckém kraji, kde dosahovala až 13 %. Nejvíce problémů měli lidé v oboru technické chemie a chemie silikátů, kde práci nenašlo až 66,67 % absolventů.
Nejlépe s nezaměstnaností na tom byli absolventi v roce 2024 v Plzeňském kraji. Pouze 5,89 % totiž nemělo zaměstnání. Pokud se podíváme na průměrnou nezaměstnanost čerstvých absolventů s výučním listem mezi lety 2020 až 2024, nejhůře je na tom stále Ústecký kraj (11,05 %) a nejlépe opět Plzeňský kraj (5,56 %). Pokud si vypočítáme průměr nezaměstnanosti absolventů středních škol s výučním listem ze všech krajů, dostaneme se na přibližně 8,37 %. Pokud se tedy podíváme na čísla nezaměstnanosti vztahující se k absolventům vysokých a středních škol, vše nasvědčuje tomu, že udělat si vysokou školu se stále vyplácí, protože nezaměstnanost vysokoškoláků je stále násobně nižší než absolventů středních odborných škol.
Není vysokoškolák jako vysokoškolák
Stereotypy spojené s vysokoškolským vzděláním, jako představa, že vysokoškoláci nemají praktické dovednosti a trh práce je přeplněný, tak v českém případě nejsou zcela oprávněné. V Česku je nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol velmi nízká, což ukazuje na dobré uplatnění na trhu práce, zatímco v zemích jako Čína se ukazuje problém s nedostatkem odborníků. Na tomto příkladě můžeme vidět, že problém s velkým počtem akademiků je reálný, ale nikoli v České republice. Buďme tedy rádi, že se u nás jedná stále o pouhé předsudky, jelikož příliš mnoho akademiků na trhu práce může skutečně vést k problémům s uplatněním na trhu práce.