Zadarmo. Horští záchranáři poskytují zraněným i zbloudilým špičkové služby

Léto i prázdniny pokračují a horští záchranáři stále mají plné ruce práce. Bilance zásahů v horských střediscích odráží zvýšenou návštěvnost a zájem o pobyty ve vyšších nadmořských výškách, kde je přece jen o něco chladněji než v nížinách a ve městech.

Jeden ze zatím posledních zásahů se odehrál v Jizerských horách na zaniklém skalním hradu Sloup, kde zkolaboval turista. Muž musel být nakonec transportován vrtulníkem. Na jeho záchraně spolupracovaly hned tři složky Integrovaného záchranného systému – horská služba (HS), letecká záchranná služba (LZS) i rychlá zdravotnická pomoc (RZP).

Slanit, ošetřit a odletět

V podobných případech, kdy mohou rozhodovat i vteřiny, je pro zraněného výhodou, že spolupráce LZS Liberec a horských záchranářů z Jizerských hor je dlouhodobě na vysoké úrovni. Jizerskohorští členové HS totiž slouží jako letečtí záchranáři přímo na heliportu LZS nebo na stanici Ještěd.

„V případě nutnosti technického zásahu jsme součástí posádky a provádíme zásahy přímo z paluby vrtulníku,“ vysvětlil jeden ze záchranářů, který byl účastníkem posledního zásahu – záchrany kolabujícího muže na vrcholu skalního hradu Sloup. „Jeho transport z hradeb dolů na nosítkách by byl velice náročný, možná i nemožný, a tudíž jsme byli vyzváni k zásahu jako posádka LZS. Slanění k pacientovi, ošetření a následný transport v podvěsové síti se obešel bez komplikací a pacient mohl být předán k dalšímu ošetření pozemní posádce RZP,“ dodal zasahující člen HS Jizerské hory.

V jednom kole

Dramatický zásah v náročném terénu není pro záchranáře zas tak neobvyklý. Jen během třetího prázdninového týdne zasahovali horští záchranáři 216krát, v 66 případech vypomáhala Zdravotnická záchranná služba (ZZS), desetkrát asistoval vrtulník. Spolupracovali i se záchranáři z německé strany Šumavy.

Nejnáročnější byla neděle. Během jediného perného dne si šumavští záchranáři prověřili široké spektrum odborných dovedností. Řešili anafylaktický šok po pobodání hmyzem, resuscitovali, zachraňovali paraglidistu s mnohočetnými zraněními, pomáhali bikerům a absolvovali pátrací akci s dobrým koncem.

„To vše museli záchranáři ze Špičáku a Prášil zvládnout ve spolupráci se ZZS a s německými kolegy. Resuscitace v terénu se nevyhnula ani záchranářům v Jeseníkách a v Krkonoších. V obou případech, díky včasnému zásahu svědků a následné rozšířené resuscitaci horských záchranářů a členů posádek ZZS, převážela pacienty LZS do nemocnic k dalšímu ošetření,“ přiblížil Marek Fryš, tiskový mluvčí Horské služby České republiky.

Sundávali uvízlého paraglidistu ze stromu

Zvláště v Jeseníkách mají záchranáři plné ruce práce. V letním období je tam pro návštěvníky atraktivní především lokalita Dolní Moravy. Nezahálejí však ani krkonošští záchranáři. V Janských lázních museli sundávat ze stromu paraglidistu, který tam se svým strojem uvízl.

„Tato nehoda se obešla bez větších zranění a zásah byl v zásadě vyproštěním. Také záchranáři v ostatních oblastech, kde horská služba působí, řešili mnoho různě závažných zásahů,“ upřesnil Fryš.

„Lidem pomáháme, nevychováváme je,“ říká záchranář

Ačkoliv se horští záchranáři ani v letních vedrech nezastaví, nestěžují si. I zásahy v letní sezoně vnímají jako plnohodnotnou část své celoroční práce.

„Neřekl bych, že by zásahy byly pouze důsledkem nezodpovědného chování návštěvníků hor. Zranění obvykle předchází nějaké pochybení, opomenutí, samozřejmě neúmyslné. Bývá důsledkem souběhu více nepříznivých faktorů,“ sdělil Fryš svůj názor Deníku Vektor.

Čeští turisté a sportovci za zásahy horské služby neplatí. Záchranáři jim nemohou ani udělit pokutu. Náklady jednotlivých zásahů se nevyčíslují. Horská služba ČR vykonává svou činnost jako obecně prospěšná společnost, založená Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pouze v případě zásahů, při kterých horští záchranáři pomáhají zahraničním návštěvníkům, účtují platby jejich pojišťovnám. Pracovníci horské služby nemají žádné kontrolní ani sankční pravomoci, nemohou lidem nic zakazovat ani nařizovat.

„Nikoho neperzekvujeme ani nevychováváme. Pomáháme lidem, kteří to potřebují. Můžeme jim poskytovat doporučení, jak se mají chovat. Jestli se jich drží, záleží čistě jen na nich,“ objasnil Fryš Deníku Vektor.

Zdroj: HS ČR