Zaplatíte vysokou cenu, varuje Čína Panamu. Geopolitická arbitráž století začíná
foto: pixabay.com/Panamský průplav
Geopolitické soupeření mezi Spojenými státy a Čínou se stále častěji odehrává nejen v diplomacii a ekonomice, ale také v soudních síních. Nejnovějším příkladem je spor kolem Panamského průplavu a přístavů na jeho obou koncích, který může skončit vleklou mezinárodní arbitráží v hodnotě miliard dolarů.
Prezident USA Donald Trump o víkendu přivítal ve svém golfovém klubu lídry Latinské Ameriky a Karibiku na summitu nazvaném „Štít Ameriky“. Cílem setkání je sjednotit regionální spojence kolem bezpečnostních zájmů Spojených států a zároveň čelit rostoucímu ekonomickému a politickému vlivu Číny v Latinské Americe. Jen pro zajímavost od roku 2005 poskytly Čínská rozvojová banka a Exportně-importní banka Číny půjčky zemím Latinské Ameriky a Karibiku za více než 120 miliard dolarů. Tyto státní banky se staly předními věřiteli a stojí za téměř 138 infrastrukturními projekty.
Psali jsme
Federální soud v Massachusetts zrušil exekutivní příkaz prezidenta Trumpa, který zastavil schvalování nových projektů větrných elektráren…
Součástí strategie Štít Ameriky je také dlouhodobá snaha Washingtonu o omezení čínské přítomnosti v infrastruktuře strategického významu – včetně přístavů u Panamského průplavu.
Panama přebírá kontrolu nad přístavy
Panamská vláda minulý týden převzala kontrolu nad přístavy Balboa a Cristóbal, které se nacházejí na pacifickém a atlantském konci Panamského průplavu. K tomuto kroku došlo poté, co panamský Nejvyšší soud rozhodl, že koncese umožňující společnosti Panama Ports Company tyto přístavy provozovat je protiústavní.
Panama Ports Company je součástí hongkongského konglomerátu CK Hutchison Holdings. Hongkong přitom formálně vystupuje jako zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky, což spor okamžitě posunulo do širší geopolitické roviny.
Společnost reagovala ostře. Ve svém prohlášení uvedla, že Panamě zahájila mezinárodní arbitráž a požaduje náhradu škody ve výši dvou miliard dolarů. Firma rovněž obvinila panamskou vládu z „okupace“ přístavů a z netransparentního odebrání majetku i zaměstnanců společnosti.
V úterý pekingský úřad dohlížející na záležitosti Hongkongu rozhodnutí kritizoval s poukazem, že vše nasvědčuje tomu, že se panamské úřady podřizují „hegemonickým mocnostem“. „Panamské úřady by si měly situaci uvědomit a napravit svůj postup. Pokud budou setrvávat ve svém a odmítnou vidět důvod, zaplatí vysokou cenu politicky i ekonomicky!,“ stojí ve zprávě úřadu
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian ve středu zdůraznil, že Čína bude „pevně chránit legitimní a zákonná práva a zájmy“ čínských společností.
Psali jsme
Čínský regulátor trhu vydal soubor pokynů pro automobilky, jimiž zakazuje prodej vozidel pod celkovými náklady. To ukončí cenovou válku…
Přístavy provozovali téměř tři desetiletí
Panama Ports Company provozovala oba přístavy od roku 1997. Koncesní smlouva byla prodloužena v roce 2021 o dalších 25 let. Rozhodnutí panamského soudu tak znamená zásadní zásah do dlouhodobého provozního modelu přístavů.
Proti kroku Panamy se ohradily také vlády v Pekingu i Hongkongu. Spor se tak může stát dalším příkladem rostoucího počtu investičních arbitráží, v nichž vystupují čínské společnosti nebo samotná Čína.
Strategický význam Panamského průplavu
Panamský průplav je jednou z nejdůležitějších obchodních tepen světa. Osmasedmdesátikilometrový kanál spojuje Atlantský a Tichý oceán a každoročně jej využije přibližně 14 000 lodí. Před jeho vybudováním musely lodě plout mnohem delší trasou kolem jižního cípu Jižní Ameriky.
Spojené státy dlouhodobě zdůrazňují bezpečnostní význam průplavu, přestože neexistují veřejné důkazy o tom, že by čínská vláda měla nad kanálem přímou kontrolu. Čínské firmy zde však mají významnou ekonomickou přítomnost.
Mezi říjnem 2023 a zářím 2024 se Čína podílela na 21,4 % nákladu přepravovaného Panamským průplavem, což z ní činí druhého největšího uživatele po Spojených státech.
Čína posiluje vliv v Latinské Americe
V posledním desetiletí se Čína stala jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů regionu a také jeho významným věřitelem. Financuje řadu velkých infrastrukturních projektů, například:
- megaport Chancay v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů
- výstavbu metra v Bogotě v Kolumbii
Prodej globálního přístavního impéria
Do celé situace vstupuje také další významná obchodní transakce. Společnost CK Hutchison oznámila, že prodá 80 % svých přístavních aktiv mimo Čínu konsorciu BlackRock / Terminal Investment Limited (TIL) v transakci v hodnotě 22,8 miliardy dolarů.
Prodej zahrnuje nejen společnost Panama Ports Company, ale také 43 terminálů po celém světě. Pokud bude dohoda dokončena, může výrazně změnit konkurenční prostředí globálních přístavů a zároveň zmírnit obavy Washingtonu z čínského vlivu v Panamském průplavu.
Čínské firmy a mezinárodní arbitráže
Arbitráž proti Panamě by navíc nebyla prvním případem, kdy čínský investor využívá mezinárodní investiční tribunály.
Například v arbitráži Zhongshan Fucheng v. Nigérie získala čínská společnost náhradu škody ve výši stovek milionů dolarů poté, co byl zrušen projekt průmyslové zóny. Další spor probíhá od roku 2024 mezi čínskou těžební společností Ganfeng Lithium a Mexikem kvůli znárodnění tamního lithiového sektoru.
Naopak známý geopolitický případ Filipíny vs Čína z roku 2016 ukázal i opačnou situaci – tribunál tehdy rozhodl proti čínským nárokům v Jihočínském moři, Čína však řízení bojkotovala a rozhodnutí odmítla uznat.
Spor, který přesahuje právo
Arbitráž mezi Panamou a čínskou společností tak může být více než jen obchodním sporem. V sázce je nejen několik miliard dolarů, ale také otázka, kdo bude mít v budoucnu větší vliv nad jedním z nejdůležitějších obchodních uzlů světa.